Řízení podniku
Rakouská ekonomická škola je v českých zemích známa především svými makro a mikroekonomickými modely z přelomu dvou uplynulých století. Modernější myšlenky z oblasti podnikového řízení přináší kniha Rolfa Eschenbacha Controlling. Toto slovo nemá český ani německý překlad, laicky si ho lze zhruba představit jako kontrolu vztahu podniku ke svému okolí. „Každý má vlastní představu o tom, co znamená controlling, nebo co to má znamenat, každý tím míní něco jiného, říká univerzitní profesor Eschenbach (str. 77). Objemné dílo o 812 stranách tak představuje controlling z různých úhlů pohledu jako systém doplňující podnikový management. Jde vlastně o jakýsi souhrnný úvod do operativního a strategického controllingu, zaměřeného na praxi. Plusem knihy je právě syntéza dvou přístupů – snaží se systematicky shrnout vědecky fundované koncepční základy a zároveň přinést praktické znalosti pro uživatele. To ji odlišuje od nepřeberného množství knih a příruček pro praktiky, které se objevují na pultech každý rok. Proto je také Rolf Eschenbach vlastně gestorem knihy, za nímž se skrývá třicetičlenný kolektiv autorů. „Jedinec by nemohl pokrýt celou šířku a hloubku témat, říká Eschenbach v předmluvě. „Všichni tito lidé se cítí být spojeni stejnou filozofií a mají těsný vztah k Vídeňské hospodářské univerzitě a k Rakouskému institutu controllingu. (str. 5) Jednotlivé kapitoly jsou zpracovány týmy autorů, v nichž vždy spolupracuje vědec a praktik. První z nich se zabývá podnikovým řízením jako systémem, který je vhodné doplnit právě controllingem. „Cílem řízení je vitální podnik, schopný vnitřně řízených změn orientovaných navenek. Předpokladem toho je schopnost přizpůsobení a pokroku, uvádí se na začátku kapitoly (str. 27). V úvodní části je poté podrobně rozebrán vliv rychle se rozvíjejícího okolí na firmu a z toho vyplývající požadavky na její manažery. Text je stejně jako ve zbytku knihy doplněn schématy ideálního uspořádání firmy, jejích strategií a různých procesů. Nauka o controllingu pokračuje podrobným vysvětlením funkce jednotlivých procesů v controllingu a jeho cílů. Autoři v tomto rámci vysvětlují úlohu strategického plánování podniku a důležitost vizí jako hlavního nástroje rozvoje firemní filozofie. Kniha se podrobně zabývá různými typy rizika a strategiemi vhodnými k jeho minimalizaci. Autoři však přiznávají, že ideální organizace controllingu neexistuje. Velký prostor je v knize věnován plánování a řízení projektů. Projektový controlling autoři chápou jako systém podpory a doplnění podnikového řízení pro projektové manažery, s jehož pomocí se optimalizují cíle a dosažení cílů procesů managementu. K tomuto účelu dílo důkladně analyzuje nástroje ke splnění úloh, jako jsou například analýza užitné hodnoty a analýza nákladů a užitku. Kniha ale není jen suchým výčtem controllingových pouček, ve své poslední třetině se věnuje mimo jiné psychologickým pravidlům pro zavádění a prosazování systémů controllingu. Pod titulkem Pracovní vztahy controllera se lze dočíst: „Ve vztazích mezi controllery a jejich zákazníky se uplatňuje šest psychologických pravidel: motivace, zpětná vazba, kooperace, vytváření důvěry, prosazování a změna. Poruší–li se psychologická pravidla – ať již z jakékoli strany – jsou špatně nastaveny výhybky. (str. 633) Autoři píší, že stejně důležitou roli hrají pojmy, jako komunikace a vytváření důvěry. Zajímavá je například pasáž o nepříjemných pravdách: „Lidé sami sebe vidí v nejlepším světle a dbají na ocenění druhými. Kdo jim takové ocenění projevuje, otevírá je pro své vlastní zájmy. Lidé však mohou být též zlostní, ponížení, ustrašení, frustrovaní, uražení. Jejich ego snadno utrpí otřes. Vidí svět ve světle vlastních výhod a často zaměňují své představy s realitou. Čím výše stojí lidé v hierarchii své organizace, tím více času věnují tomu, aby zajistili své postavení a zájmy. (str. 645) V poslední části knihy se Rolf Eschenbach zabývá budoucností controllingu. Rozebírá například vliv orientace manažerů na takzvané stakeholdery, tedy vlastníky a zájmové skupiny, které ovlivňují chod podniku, a na ovlivnění controllerů těmito skupinami. V závěru Eschenbach předpovídá posílení controllingu jako ústředního prostředku k redukci a zvládnutí komplexity vnitřního a vnějšího světa podniku. Kniha Controlling najde zřejmě největší uplatnění jako učebnice pro studenty ekonomie, a to jak pro oblast univerzitních teorií, tak pro praktickou výuku na obchodních školách. Právě na posledně zmíněných typech škol, včetně postgraduálních kursů typu MBA, ale bude mít tvrdou konkurenci v knihách anglosaských autorů. Ty totiž také obsahují teoretické základy, ale jsou orientovány mnohem více do praxe a především obsahují nepřeberné množství případových studií, na kterých mohou studenti cvičit praktické problémy (například Management Control Systems – Anthony, Govindarajan, 1991).
Rolf Eschenbach: Controlling. Nakladatelství ASPI publishing, 2000. 812 stran. Cena neuvedena.
