Přechod na ekologické zdroje energie bude velmi náročným procesem, který si vyžádá masivní investice po celém světě. Kromě všeho ostatního ale bude nutné výrazně zlepšit také současnou přenosovou soustavu, jež musí zvládnout očekávaný nárůst výroby i spotřeby elektřiny v různých lokalitách.
Na tuto problematickou situaci nyní upozornila nová zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA). Podle ní musí svět do roku 2040 opravit nebo vybudovat až 80 milionů kilometrů elektrických sítí. Pokud by se to nepovedlo, jednotlivé státy pravděpodobně nesplní své určené klimatické cíle a nedosáhnou ani deklarovaných záměrů v oblasti energetické bezpečnosti, píše s odkazem na uvedenou zprávu web CNBC.
Postavit či zrekonstruovat takto rozsáhlé vedení ale bude velmi náročné. Podle aktuálních údajů IEA se totiž jedná o vzdálenost, která zhruba odpovídá celkové současné délce elektrické sítě na celém světě. Jen do konce probíhající dekády si tedy úprava vedení vyžádá roční investice ve výši více než 600 miliard dolarů ročně (asi 14 bilionů korun), což je zhruba dvojnásobek výše aktuálních celosvětových investic.
Pozor na úzké hrdlo
Nutnost zásadních vylepšení přenosové sítě ovlivňují především nové projekty, jejichž cílem je výroba čisté energie. Po celém světě rychle roste počet vodních, větrných a solárních elektráren a zároveň se zvyšuje i množství elektrických vozidel či tepelných čerpadel. Zároveň s tím je ale podle IEA stále jasnější, že investice do přenosových vedení byly v posledních letech nedostatečné. Chybějící infrastruktura se tak může stát úzkým hrdlem, jež bude brzdit celé odvětví.
„Nedávný pokrok v oblasti čisté energie, který jsme viděli v mnoha zemích, je bezprecedentní a je důvodem k optimismu. Přesto by ale mohl být ohrožen, pokud se vlády a podniky nespojí, aby zajistily lepší připravenost světové elektrické sítě na novou globální energetickou ekonomiku,“ uvedl v prohlášení zveřejněném spolu s novou zprávou Fatih Birol, výkonný ředitel IEA.
Celou situaci navíc komplikuje skutečnost, že ve spoustě států se připravuje velké množství nových elektráren a dalších podobných zařízení, která budou také vyžadovat kvalitní napojení na přenosovou síť. Podle údajů IEA jsou aktuálně v ,pokročilém stádiu vývoje‘ projekty schopné vyrobit 1500 gigawattů obnovitelné energie. To je pětkrát více, než kolik vyprodukovaly všechny větrné a solární elektrárny zprovozněné po celém světě v roce 2022.
Nezbytné je i jednodušší schvalování
Další problém rozvodné sítě představuje samotný způsob, jakým je konstruována. Aktuálně totiž vedení přenáší elektřinu z míst, kde jsou elektrárny na fosilní paliva, do míst, kde je elektřina potřeba. Tento systém však bude nutné změnit tak, aby síť vedla z lokalit, kde se bude vyrábět energie z obnovitelných zdrojů.
IEA každopádně varuje, že pokud se vedení budou rozšiřovat a vylepšovat příliš pomalu, dojde ke scénáři s názvem ,Případ zpoždění sítě‘. Tato varianta by vedla k tomu, že se do ovzduší mezi lety 2030 a 2050 uvolní téměř 60 miliard metrických tun emisí oxidu uhličitého navíc. To je zhruba takové množství, jaké vypustil celosvětový energetický sektor za poslední čtyři roky. Pokud by tato situace skutečně nastala, je jisté, že by byly překročeny cíle stanovené v Pařížské klimatické dohodě.
Odborníci tedy upozorňují, že aby k tomu nedošlo, bude nutné zrychlit výstavbu nových přenosových vedení. Zatímco plánování a povolovací proces nových projektů na výrobu obnovitelné energie zabere zhruba jeden rok až pět let, úprava či výstavba elektrických sítí obvykle trvá pět let až patnáct. Zároveň pak bude podle IEA důležitá i spolupráce celého mezinárodního společenství, aby bylo možné elektrické vedení vylepšit také v rozvojových zemích.
