SVĚT POTÉ

Summit G8

Bez Ruska to nejde, ať už jde o řešení závažných problémů v Evropě anebo v celosvětovém měřítku. Zhruba tak si vyložili ruští představitelé jednání sedmi hospodářsky nejsilnějších zemí a Ruska na konci druhé červnové dekády v něm eckém Kolíně nad Rýnem. Západní mocnosti jim to potvrdily, i když právě samo Rusko ke krizovým situacím občas vydatně přispívá.

Loni v létě se nad Moskvou přehnal finanční hurikán. Svou cestu začal v Asii a pokračoval do Jižní Ameriky, napáchané škody v Rusku však chvíli vypadaly přímo strašidelně a pro celý svět velmi nebezpečně, neboť jde o ohromnou zdevastovanou zemi s dostatkem živné půdy i pro extrémní politické síly. Ještě před dvěma týdny hrozilo akutní nebezpečí, že se Rusko v Kosovu se Západem vojensky porve. Příjemné není ani občasné bouchání ruského prezidenta Borise Jelcina před televizními kamerami do doslovného a obrazně mezinárodního stolu, když se ví, že někde pod deskou leží kufřík s tlačítky k jaderným raketám.

Schůzka sedmi hospodářsky nejvyspělejších států světa a Ruska v Kolíně nad Rýnem však naštěstí vytyčila určitý optimistický předěl - teď začíná nová éra „po Kosovu . Umožnila to mimo jiné předchozí oboustranně uspokojivá jednání o ruské v ojenské přítomnosti v Kosovu bez zvláštního sektoru, jehož případná existence by vlastně předznamenala rozdělení Kosova na dvě části. Spojené státy, Německo, Francie, Spojené království, Itálie, Japonsko a Kanada, sdružené ve Skupině 7 (G7), po tvrdily, že je zcela opodstatněné hovořit o Skupině 8 (G8), tedy mocné osmičce zahrnující i Rusko.

„Byla potvrzena skutečnost, že Rusko je nejen rovnoprávným členem G8, ale také významným státem v mezinárodní a evropské ekonomice. Jeho role v tomto společenství je závažná a důležitá, prohlásil ruský premiér Sergej Stěpašin po náv ratu z jednání do Moskvy. Jeho slova potvrdil americký prezident Bill Clinton: „Existuje G8. Rusko je plnoprávným členem.

Obě strany přitom zřejmě dobře chápou, že oficiální mezinárodní povýšení Ruska, které je na svůj statut ve světě velmi citlivé, pramení především z vojenského jaderného potenciálu Moskvy a z jejího vstřícného postoje k řešení kosovské otázky. Boris Jelcin, hlava nového „plnoprávného člena, přiletěl na třídenní jednání do Kolína nad Rýnem jen na „neplnoprávnou několikahodinovou chvilku. Navíc jako car se stočlenným doprovodem včetně ochutnávače jídel.

Příznačný byl i jeden z komentářů premiéra Stěpašina, který se účastnil summitu po celou dobu konání. Jak prohlásil, měl ze setkání s mocnou skupinou „normální dojem. „Doufám, že vedení osmičky mělo také normální dojem ze setkání se mnou. Jsou to docela přístupní, demokratičtí lidé a je třeba s nimi mluvit upřímně, ne záludně, řekl.

Osmička jednala mimo jiné také o částečném oddlužení rozvojového světa v rozsahu asi 70 miliard dolarů. Závěr byl souhlasný, nebude to však hned, navíc tuto úlevu získají jen demokratické vlády ochotné investovat do vzdělání lidí a zmenši t bídu ve svých zemích. Ruský zahraniční dluh kolem 150 miliard dolarů plus dalších asi 100 miliard dolarů zděděných po bývalém Sovětském svazu na programu oficiálně nebyl. Západ pouze neurčitě přislíbil, že Rusku pomůže vyrovnat se se starým sovětským d luhem. Ke slovu zřejmě přijdou vyjednavači v klubech věřitelů v Paříži a Londýně. Spekulace v českém tisku, že to vše může v důsledcích zdražit úvěry pro naši republiku, se zdají být s přihlédnutím k mezinárodní finanční praxi v tuto chvíli předčasné a spíše neopodstatněné. „Jak může země jako Rusko, jejíž dluhy činí asi 250 miliard dolarů, být rovnoprávným členem klubu hospodářsky úspěšných? zeptal se bystře komentátor listu Berliner Morgenpost. „K řešení světových hospodářských problémů může Rusko nesporně přidat jen sv é vnitřní obtíže, dodal.

Podle belgického listu La Libre Belgique je vše jasné. Po zastavení leteckých útoků NATO proti Jugoslávii převládly dlouhodobé společné zájmy. Pro Rusy je důležitá finanční podpora Západu. Ten si přeje politickou a sociální stabilitu v Rusku, zlepšení jaderné bezpečnosti a pokračování v odzbrojování, které krizí v Kosovu utrpělo, neboť ruská Duma odložila ratifikaci dohody START-2, předpokládající snížení počtu jaderných hlavic USA na 3500 a Ruska na 3000, napsal belgický list.

Dodejme, že Jelcin na summitu G8 slíbil podporu ratifikaci a rovněž se tam dohodlo, že jednání o strategickém odzbrojování se obnoví na podzim. Zlepšení rusko-amerických vztahů je očividné. Stěpašin již oznámil, že počátkem srpna odletí do Washingtonu na schůzku s americkým viceprezidentem Albertem Gorem, na jejímž pr ogramu bude hospodářská spolupráce obou států.

Ruský hrubý domácí produkt se podle prognóz, uvedených na dubnovém hospodářském fóru v Londýně u příležitosti výročního zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj, letos propadne o sedm procent po loňském snížení o 4,6 procenta . Průměrná roční míra inflace by měla stoupnout na stovku procent po loňských 27,8 procenta. Podle posledních slov Stěpašina se ale hospodářská situace v zemi mírně zlepšuje, zejména pokud jde o inflaci a export. Za dva hlavní problémy označuje ruský premiér vysoký zahraniční dluh a velký rozpočtový deficit.