Podle Mezinárodní energetické agentury se v roce 2021 vyrobí zhruba 290 gigawattů obnovitelné energie, s čímž by si vystačilo přibližně 200 milionů průměrných domácností v USA. Agentura dále předpovídá, že do roku 2026 vzroste celosvětová kapacita obnovitelných zdrojů o více než 60 procent oproti úrovni z roku 2020. To je množství, které odpovídá současné globální kapacitě fosilních paliv a jaderné energie dohromady. K dosažení nulových emisí do roku 2050 (cíl mnoha zemí na světě) však obnovitelné zdroje potřebují mnohem větší a rychlejší podporu.
Světovým lídrem v růstu obnovitelné energie je Čína. Zároveň ale společně se Spojenými státy patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší. Očekává se, že asijská velmoc během pěti let dosáhne hodnoty 1200 gigawattů energie vyrobené z větrných a solárních zdrojů. Tuto metu si Čína dala za cíl překonat nejpozději do konce dekády. Obnovitelné zdroje energie se rychle prosazují také v Indii, která je třetím největším producentem skleníkových plynů. Podle odhadů se zde letos počet nových zařízení vyrábějících čistou energii ve srovnání s obdobím mezi lety 2015 až 2020 zdvojnásobil.
Závazky z Glasgow nejsou dostatečné
Čína, Indie, Evropa a Spojené státy se dohromady podílejí na 80 procentech celosvětového rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů. Jejich současné úsilí však samo o sobě klimatickou krizi nevyřeší. K dosažení nulových emisí do roku 2050 je podle agentury potřeba, aby se přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů v letech 2021 až 2026 téměř zdvojnásobil. V případě biopaliv se musí roční nárůst poptávky zčtyřnásobit a zájem o obnovitelné teplo ztrojnásobit.
Zda jsou světoví lídři schopni tento úkol splnit, je stále otázkou, neboť závazky na klimatických jednáních, která se nedávno konala ve skotském Glasgow, nesplňují to, co je podle vědců potřeba k zamezení nejhorších dopadů klimatické krize. Téměř 200 zemí přijalo počátkem listopadu na konferenci COP26 Glasgowský pakt o klimatu – dohodu, která vyzývá k postupnému ukončení neomezeného využívání uhlí a dalších fosilních paliv.
za problémem stojí strašák jménem uhlí
Aby se globální oteplení zastavilo na čísle 1,5 stupně Celsia, což je podle vědců nejvyšší snesitelná hranice, musí svět snížit produkci emisí skleníkových plynů o téměř 27 miliard tun ročně, uvádí výzkumná skupina Climate Action Tracke, jež monitoruje kroky jednotlivých vlád v této oblasti. Současné závazky, včetně těch z konference COP26, však zaručují snížení o pouhou čtvrtinu.
Indie a Írán odmítly zahrnout do Glasgowského paktu nekompromisní závěry o konci fosilních paliv. Představitelé Indie, jejíž vláda se nedávno zavázala, že do roku 2030 dosáhne kapacity 500 gigawattů obnovitelné energie, požadovala změnu znění dohody tak, aby namísto „postupného ukončování“, zavazovala jen k „postupnému snižování“.
Největší znečištění ovzduší způsobuje výroba energie za pomoci uhlí. Vědci tvrdí, že postupné upuštění od jeho používání je klíčem k řešení klimatické krize. Energetická agentura uvádí, že vlády musí zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie, a především vyřešit klíčové překážky jejich zavádění, včetně integrace do sítě, nedostatečného odměňování, problémů se společenským přijetím a nejednotných politických přístupů.
