Světová ekonomika
Ekonomická situace průmyslově vyspělých zemí se za posledních šest měsíců vyjasnila, oznámila s ulehčením Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve svém posledním hospodářském výhledu. Její hlavní ekonom však varuje před nadměrným optimismem.
Trhy nalezly ztracenou důvěru a klid. Obavy z rozšíření loňské srpnové krize v Rusku se nevyplnily a brazilské potíže se rovněž omezily na jeden kontinent. V některých asijských zemích, jak je tomu v případě Koreje, došlo navíc k rychlejšímu ekonomickému oživení, než se původně předpokládalo.
Na tomto pozadí by letošní růst hrubého domácího produktu 29 členských zemí organizace měl v průměru dosáhnout 2,2 procenta a v příštím roce 2,1 procenta, uvedla OECD ve výhledu z minulého týdne, který uveřejňuje pravidelně jednou za půl roku. Loňský ekonomický růst byl dynamičtější, činil 2,3 procenta, a v loňské listopadové projekci se pro letošn í rok počítalo jen s 1,7procentním růstem HDP. Nový odhad je tedy o poznání příznivější.
K optimismu svádí i nízká očekávaná inflace. V OECD by se měly spotřebitelské ceny zvýšit letos o 2,4 a o rok později o 2,2 procenta. Na prakticky stejné úrovni jako vloni by měla zůstat i nezaměstnanost, která se však v jednotlivých zemích citelně liší. V USA by měla letos dosáhnout 4,2 procenta, v Japonsku 4,9 a v Evropské unii 10,1 procenta.
Změna v prvenství
Při srovnání odhadovaného růstu HDP letos jednoznačně vedou Spojené státy s 3,6 procenta. Hospodářská aktivita USA je vůbec výjimečná zvlášť proto, že ji doprovází slabá nezaměstnanost a mimořádně nízká inflace, které v této konstelaci popírají ekonomické modely.
V příštím roce by však mělo dojít vlivem slabší investiční aktivity ke zpomalení amerického růstu na dvě procenta a žluté triko vítěze by měla jako celek převzít Evropská unie s 2,4 procenta. Čeká se, že evropskému trhu pomůže vysoká spotřebit elská důvěra a postupné zlepšení statistik vývozu v souvislosti s ekonomickým oživením exportních trhů.
Japonsko, pacient skupiny nejvyspělejších zemí G7, se ještě letos bude s největší pravděpodobností potýkat s recesí. Proti loňskému poklesu o 2,8 procenta se letos japonský HDP sníží jen o 0,9 procenta a v roce 2000 by měl skonč it na nule, předpovídá OECD.
Duchu prognózy by odpovídala četná prohlášení japonských politiků a ekonomů o tom, že japonská ekonomika se již dotkla dna a nejhorší má za sebou. V některých hospodářských sektorech se zlepšuje spotřebitelská důvěra a patrný je i pokrok při řešení potíží finančního sektoru. Vzhledem k restrukturalizaci mnoha průmyslových odvětví se však nedá čekat růst, vysvětluje OECD.
A tak se zdá, že na loňská proroctví černé budoucnosti už nikdo nevzpomene a že se na rozhoupané světové finanční trhy vrátila relativní stabilita. Zčásti se to podařilo díky redukci klíčových úrokových sazeb ve většině členských zemí OECD, zčásti díky změnám v politikách zemí stojících mimo a velkému úsilí finančních institucí snížit svou angažovanost na rizikových trzích.
Protekcionismus klíčí
Vlivem asijské krize a různých fází hospodářského cyklu v různých koutech světa se prohloubily nerovnosti na běžných účtech členských zemí. OECD v tomto případě opouští svůj nově nabytý optimismus a varuje před nerovným rozvojem světo vého obchodu, který může posílit protekcionistické tendence. O nich svědčí dlouhotrvající obchodní spory, například mezi Spojenými státy a Evropskou unií či Spojenými státy a Kanadou. OECD varuje před uplatňováním politik, které brání rozv oji volného obchodu. Jejich zavedení by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu a na oživení rozvíjejících se trhů a přitom by nemělo žádoucí efekt na obchodních účtech. Na ty dnes mají daleko větší vliv akumulované úspory a inve stice, dodává OECD ve svém výhledu.
Rizika za hranicemi
OECD neopomíjí další přetrvávající rizika, která by mohla ekonomický růst zbrzdit. Z velké části vidí otazník nad tím, zda je stabilita finančních trhů známkou toho, že odolaly šokům, nebo že má omezenou životnost.
V zemích stojících mimo Organizaci pro hospodářský rozvoj a spolupráci se ekonomická situace liší případ od případu a krátkodobé vyhlídky jsou slabé.
Na jednu stranu dochází ke stabilizaci v jihovýchodní Asii, oživení v mnoha zemích stižených krizí nabírá na dechu a růst čínského HDP zůstává i přes určité zpomalení dostatečně vysoko. Na druhou stranu však klesá brazilský reálný pr odukt, což nepříznivě ovlivní ekonomiku celé Latinské Ameriky.
S dalším propadem HDP se letos počítá i v Rusku. Za rok by však ruský HDP mohl zesílit až o dvě procenta, dodává OECD s tím, že ruská inflace se bude stále pohybovat na 80 procentech ročně. V tuto chvíli není ani jasné, jak se na trz ích rozvíjejících se zemí hospodářsky projeví vojenský konflikt v Kosovu, krčí rameny odborníci z OECD. Celkem tedy nejde o čistě pozitivní zprávu. „Není to optimistická předpověď, jde jen o mírný růst, prohlásil na tiskové konferenc i hlavní ekonom OECD Ignazio Visco.
