Do recese se vedle jiných evropských zemí propadá i jeden z největších obchodních partnerů českých firem – Německo.
Propad jeho ekonomiky začíná mít negativní vliv i na český průmysl.
Německý hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,5 procenta. Německo tak potvrdilo předpovědi, že se řítí do recese. Analytici očekávají v dalším období ještě horší výsledky. Většina expertů a institucí navíc předpokládá, že německé hospodářství se v nejbližší době z recese nedostane. Pozvolné zlepšení by se mohlo projevit nejdříve v polovině příštího roku.
Pokles výkonnosti německé ekonomiky, stejně jako dalších západoevropských zemí, je podle Hospodářské komory pro Českou republiku velice nepříjemnou zprávou. Vzhledem k vysokému podílu českého vývozu do Německa je tuzemská ekonomika silně provázána s německým trhem. „Lze očekávat, že nepříznivá situace Německa se v brzké době promítne i v Česku, a to především v počtu sjednaných kontraktů a v objemu vývozu do Německa,“ obává se prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Finanční krize postihla nejdříve banky. „Některé, ať už státní nebo soukromé, se podílely na cenných papírech v zahraničních bankách, které byly velmi riskantní a spekulativní. Už pád americké banky Lehman Brothers v září se projevil i v německé ekonomice,“ potvrzuje poslankyně Spolkového parlamentu Christiane Scheelová. Podle Rolanda Vogelmanna z Bausparkasse Schwäbisch Hall AG (mateřská společnost Českomoravské stavební banky – poznámka redakce) krize způsobila, že se zastavilo obchodování s penězi, protože nedůvěra ve finanční instituce zatěžuje celé německé hospodářství. Snahou vlády bylo zachránit druhého největšího poskytovatele hypoték v zemi Hypo Real Estate, která byla jednou z prvních evropských obětí úvěrové krize. Ale záchranný balík podle poslankyně Christiny Scheelové přijme celá řada německých bank. „Největší problémy jsou u tří soukromých bank a řady zemských bank. Zemské banky nakupovaly rizikové produkty. Proto téměř všechny přijaly státní pomoc,“ uvádí Scheelová.
Výsledkem je menší dostupnost úvěrů. „Krize postihla hlavně automobilový průmysl, velmi ohroženi jsou mnozí subdodavatelé,“ potvrzuje Vogelmann. Německá vláda už v říjnu schválila pomoc finančním ústavům ve výši až 500 miliard eur (12,3 bilionu korun). Většinu peněz chce kabinet vynaložit na garance bankám (400 miliard eur), dalších 70 miliard vyčlení na kapitalizaci. A počítá ještě s uvolněním další desetimiliardové rezervy. „Ale banky, které se rozhodnou přijmout státní pomoc, budou muset přistoupit na řadu podmínek. Nebudou se vyplácet dividendy akcionářům. Banky se také musí například zavázat, že na určitou dobu omezí platy svých manažerů na 500 tisíc eur ročně. Diskutuje se také o struktuře jejich platů, protože bonusy manažerů dělaly velkou část odměn. Posilovalo to snahy pouštět se do rizikových obchodů s vysokými výnosy,“ vysvětluje Scheelová.
Vláda přišla s balíčkem
Německá vláda chce podpořit ekonomiku a zachránit téměř milion pracovních míst. V průmyslu krize zasáhla nejdříve automobilky, klesl odbyt nových vozů. Proto kabinet Angely Merkelové schválil program k oživení konjunktury a přišel se stabilizačním balíkem opatření na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, který by měl jen v příštích dvou letech vygenerovat dodatečné investice v celkové hodnotě 50 miliard eur (přes 1,3 bilionu korun).
„Ve vládním programu se objevují i nesmysly, třeba daňové osvobození při nákupu nových aut. U vozu střední třídy za 20 tisíc eur by podle nového zákona měla být daňová úleva 100 eur ročně. Považuji to za nesmysl, protože kvůli tomu si nikdo nové auto kupovat nebude,“ kritizuje některé záměry poslankyně Scheelová. Ale proti finanční injekci na pomoc ekonomice nic nenamítá. „Peníze, které stát poskytne, se budou úročit osmi procenty. Stát možná na pomoci i něco vydělá,“ dodává. Přesto odhady ekonomů hovoří v Německu o nulovém hospodářském růstu v roce 2009.
Podle Hospodářské komory ČR bude mít recese v Německu nepříznivý vliv na českou ekonomiku. Odhaduje se, že v Česku působí kolem tisícovky německých společností. A to jak stoprocentně vlastněných poboček německých podnikatelských subjektů, tak i smíšených společností s různou kapitálovou účastí. Mnohé české firmy, které do Německa vyvážejí, už mají problémy s odbytem.
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu dosáhl v loňském roce vývoz z tuzemska do Německa 761,8 miliardy korun při růstu o 11,2 procenta. Dovoz z Německa činil 670,6 miliardy korun a proti roku 2006 se zvýšil o 11,9 procenta. Obchodní bilance je pro Českou republiku vysoce aktivní, a to 91,1 miliardy korun.
Česko je citlivé i na výkonnost německého vývozu, protože mnoho českých průmyslových firem se svými dodávkami podílí na exportních zakázkách velkých německých firem. „Naši vývozci budou muset nacházet nová odbytiště, a to i mimo země Evropské unie. V této situaci by měl podat pomocnou ruku i stát a všestranně podporovat české vývozce. V tuto chvíli už nelze jen nečinně přihlížet, jinak spláčeme nad výdělkem a situace se brzy v negativním světle projeví i v Česku. V tomto kontextu jednoznačně vítáme aktivitu ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti podpory exportu českých firem na zahraniční trhy,“ prohlašuje prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
