Číňané mají snahu získat více než jen podíly v amerických bankách
Koho nejvíce potěšila americká vláda, když převzala kontrolu nad zadluženými hypotečními agenturami Freddie Mac a Fannie Mae? Jednoznačně Číňany. Ti totiž drží stovky miliard dolarů v cenných papírech těchto institucí. Dnes je jasné, že o tyto peníze nepřijdou. A ochotně reagují na výzvy americké centrální banky (Fed) investovat volné prostředky na Wall Streetu. Číňané kromě podílu v amerických bankách chtějí získat mnohem více, ozývají se dokonce hlasy, že nastala příhodná doba, aby se čínský jüan stal mezinárodní měnou.
Paralela s armádou
Čínská vláda drží v amerických hypotečních agenturách zhruba 370 miliard dolarů. Někteří kritici státního zásahu tvrdí, že Bushův kabinet docílil jediného – cizí investoři, mezi nimi i Číňané, budou moci dále prohlubovat dluh USA. „Je to stejné, jako kdyby Číňané zaplatili americké armádě dvě stě nových válečných lodí, se kterými může ohrozit čínské pobřeží,“ píše jeden z internetových blogerů. Ztráty spojené s rizikovými investicemi, jež utrpěly čínské banky, jsou zatím mírné. Například Industrial and Commercial Bank of China nakoupila dluhopisy Lehman Brothers za 151,8 milionu dolarů. To představuje pouze setinu procenta celkových aktiv banky.
K určitým opatřením kvůli krizi Peking nicméně přistoupit musel. Čína minulý týden poprvé během šesti let snížila úrokové míry. People's Bank of China uvedla, že tento krok má řešit aktuální problémy čínské ekonomiky. Zřejmě ale není náhoda, že oznámení o změně úrokových sazeb následovalo jen několik hodin poté, co se objevila zpráva o bankrotu Lehman Brothers a akvizici Bank of America, která získá Merril Lynch.
I když se objevují zprávy, že ekonomové snižují odhad růstu čínského HDP z více než jedenácti procent na necelých deset, Číňané mají zatím hotovosti dost. Ochotně nabízejí pomoc na Wall Streetu. Vyslyšeli výzvu Fedu, aby investovali do amerických finančních institucí. Televizní kanál CNBC minulou středu citoval čínské a americké zdroje, které potvrdily, že o Morgan Stanley, jednu z posledních dvou nezávislých amerických investičních bank, se kromě Wachovia Bank zajímají také Číňané. Konkrétně banka (suverénní fond) CITIC. Televize CNBC také uvedla, že smlouva nebyla doposud podepsána.
Ču Min, viceprezident Bank of China, třetí největší banky v zemi, sice prohlásil, že instituce není připravena k akvizici nějaké velké americké investiční banky, jednu transakci přesto Bank of China uzavřela. Získala pětinový podíl ve francouzské bance La Compagnie Financiere Edmond De Rothschild. Kupní cena dosáhla 236 milionů eur. Desetiprocentní podíl odkoupili Číňané od kanadského penzijního fondu Caisse de Depot et Placement du Quebec, dalších deset procent připadá na nové akcie. „Čínským bankám se v době krize, která otřásá globálními financemi, daří úžasně,“ zhodnotil situaci ředitel francouzské banky Michel Cicurel a připomněl, že banka nemá aktuální potřebu shánět „cash“.
Jak vyplývá ze statistických údajů, Číňané dále investují i do amerických vládních bondů. V červenci drželi bondy v hodnotě 518,7 miliardy dolarů, což je o 14,9 miliardy více než v červnu. Čína je druhým největším vlastníkem amerických bondů hned po Japonsku, jež do nich investovalo 593,4 miliardy dolarů. Se značným odstupem třetí zůstává Velká Británie.
My chceme taky pomoc
Události na amerických finančních a kapitálových trzích vyvolaly negativní reakce na čínských burzách. Například Shanghai Composite Index ztratil minulé pondělí 2,7 procenta a dostal se tak na 21měsíční minimum. Shenzhen Composite Index, který sleduje vývoj na burze v jihočínském Šen-čenu, odepsal více než čtyři procenta. Shanghai Composite během letošního roku ztratil více než 70 procent. Investoři mají averzi nakupovat miliardy akcií, které na trh přicházejí po restrukturalizací státních podniků. Obávají se toho, jak se bude cena těchto cenných papírů v budoucnu vyvíjet. Nejistotu prohlubuje také avizované zpomalování čínské ekonomiky.
Ekonomové se sice shodují na tom, že propad americké ekonomiky a fiskální balíčky americké vlády měly doposud na Čínu je malý dopad a že turbulence na akciových trzích v Číně jsou způsobeny hlavně vnitřními problémy, nedostatek podpůrných opatření čínské vlády se však setkal s všeobecnou nevolí. Čínští investoři porovnávají akce Washingtonu s těmi, ke kterým je ochotno čínské vedení. „Kapitalistická země je aktivní, aby zachránila trh a pomohla investorům, zatímco čínská vláda jen líně přihlíží,“ napsal jeden z blogerů na www.163.com a pokračuje: „Jak nemají být čínští investoři smutní? Jak nemají ztrácet důvěru?“ Kritici se najdou i na největším čínském portále sina.com. „Doufejme, že se čínský akciový trh dočká stejné vládní podpory jako Fannie Mae a Freddie Mac, a nejen sladkých řečí,“ napsal bloger pojmenovaný Bang Ni.
Koncem minulého týdne čínská vláda prosby investorů částečně vyslyšela. Oznámila, že sníží daně na obchodování s akciemi a zaručí zpětný odkup akcií bývalých státních podniků.
Jüan už tolik netrápí
Čínské komentáře, které hodnotí zmatky na Wall Streetu, vidí jednoznačně v nastalé situaci pro Čínu řadu příležitostí. Například Čou Š´-Ťien, analytik Čínsko-amerických studií na prestižní Tsinghua University se domnívá, že díky krizi Američané lépe porozumí Číně. „Není pochyb o tom, že hypoteční krize má na Čínu ohromný dopad, zvlášť na export. Navíc čínské banky utrpěly ztráty z nákupu balíků cenných papírů,“ píše Čou. A pokračuje: „Bývalý americký velvyslanec v Číně J. Stapleton Roy mi řekl, že se ukáže, že krize bude mít na Čínu pozitivní vliv. Američané totiž zjistí, že ekonomické trable si způsobili z větší míry sami, nikoliv podhodnocený kurz jüanu k dolaru. To také sníží politický tlak na Čínu, aby měnu revalvovala.“
V uplynulých letech Američané využili každé příležitosti, aby urgovali Čínu kvůli kurzu měny. Někteří ekonomové tvrdili, že podhodnocený čínský jüan způsobuje ekonomickou nerovnováhu USA. „Teď už známe pravou příčinu problémů. Kde byli všichni finanční experti, když se americké hospodářství řítilo do současného stavu? Neměly by americké regulační instituce být také hnány k odpovědnosti za tento zmatek?“ táže se Čou v komentáři pro China Daily. Jak ukazují události z poslední doby, revalvace jüanu přestala být ve vztahu k Číně tou hlavní prioritou. Například na posledním, v pořadí čtvrtém Čínsko-americkém strategickém ekonomickém fóru, které se konalo letos v červnu, se otázka revalvace měny vůbec neprojednávala. Účastníci se soustředili na spolupráci v oblasti energetických zdrojů a v ochraně životního prostředí. Komentátoři jízlivě předpovídají, že ani na dalším kongresu nebude změna kurzu jüanu hlavním diskusním bodem.
Rostoucí sebedůvěra Číňanů se projevuje i v dalších směrech. Objevují se názory, že Čína jako největší vlastník devizových rezerv na světě nemůže zůstat stranou současného dění. Někteří čínští ekonomové se domnívají, že nastal čas, aby se jüan stal mezinárodně uznávanou měnou. Sun Li-ťien, profesor na Fudan University, tvrdí, že krize znamená vážné znehodnocení dolaru a otřesení jeho pozice coby měny mezinárodních rezerv. Dle názoru profesora Suna nelze očekávat, že by dolar v nejbližší době posílil. A předpokládá, že centrální banky budou brzy redukovat rezervy, které drží v dolarech. Navrhuje tedy, aby čínská vláda vydala bondy v jüanech. Ty by nakoupily centrální banky za peníze, které získají odprodejem dolarů.
