Velikost světové populace překonala hranici osmi miliard. V úterý tuto skutečnost oznámila Organizace spojených národů (OSN). Současně varovala před tím, že regiony, které se již teď potýkají s nedostatkem zdrojů, budou v budoucnu čelit dalším potížím. Ať už jde o potraviny, vodu, baterie, nebo benzín. Do roku 2080 bude těchto ,položek‘ ještě méně, protože přibudou další 2,4 miliardy lidí.
„Každý člověk potřebuje palivo, dřevo, vodu a místo, kterému by mohl říkat domov,“ komentuje pro agenturu Reuters Stephanie Feldsteinová, ředitelka pro populaci a udržitelnost z Centra pro biologickou rozmanitost. Zvláště velký bude tlak na zdroje v afrických zemích, kde odborníci očekávají populační boom. Zároveň tato oblast patří k těm, jež jsou vůči dopadům klimatu nejzranitelnější a nejvíce potřebují finanční prostředky.
Jen v subsaharské Africe, kde již nyní žije přibližně 738 milionů lidí bez dostatečných zásob potravin, se podle Institutu pro ekonomiku a mír do poloviny století zvýší počet obyvatel o 95 procent. Tento think tank ve své říjnové zprávě varoval, že velká část inkriminované oblasti bude do poloviny století neudržitelná. „Africká města se budou v průměru rozrůstat,“ tvrdí Deborah Balková, demografka z Městské univerzity v New Yorku. Miliony obyvatel měst tak budou vystaveny dalším klimatickým hrozbám, jako je například stoupající hladina moří.
Již nyní je přitom podle Balkové pobřežní zónaneúměrně velká. „Přibližně každý desátý člověk žije v nízko položené pobřežní zóně,“ uvádí a dodává, že pobřežní nigerijské město Lagos se podle odhadů stane do konce století největším městem na světě.
Poslední miliarda během 11 let
Poslední, osmá miliarda obyvatel přibyla na planetě během uplynulých 11 let. „Dosažení tohoto milníku je znamením lidského úspěchu, ale také velkým rizikem pro naši budoucnost,“ podotýká ředitel populačního oddělení OSN John Wilmonth s tím, že většinu růstu mají na svědomí země se středními příjmy, převážně pak v Asii. Tam od roku 2011 přibylo zhruba 700 milionů lidí.
Ve Spojených státech, Evropě a Japonsku počet nově narozených dětí naopak neustále klesá. Dokonce i Čína, která dříve zastávala program jednoho dítěte, své obyvatele v loňském roce vyzvala, aby si rodiny pořídily druhé a třetí dítě. Snaha o růst tamní populace koneckonců vyplývá i z omezení nemedicínských interrupcí.
Přestože světová populace dosahuje stále nových maxim, demografové poukazují na fakt, že tempo růstu neustále klesá na méně než jedno procento ročně. Což by na druhou stranu mělo zabránit tomu, aby do roku 2037 dosáhla celková populace milníku devíti miliard lidí. Svého vrcholu dosáhne lidstvo v 80. letech 20. století, kdy na Zemi bude 10,4 miliardy obyvatel. Na této úrovni pak dle odborníků zůstaneme až do roku 2100. „Velkou část tohoto příběhu tvoří skutečnost, že éra rychlého populačního růstu, kterou svět znal po staletí, se chýlí ke konci,“ doplňuje Wilmonth.
Růst populace v kombinaci se změnou klimatu v následujících desetiletích způsobí podle odborníků masovou migraci, hrozbu pak budou představovat i společenské konflikty. Větší počet lidí na planetě navíc zvyšuje tlak na přírodu, protože lidé soupeří s divokou faunou a florou o vodu, potravu a prostor. Stejně důležité je však i to, kolik zdrojů spotřebují.
Růst lidstva jako takový není zdaleka jediným faktorem, který změnu klimatu podporuje. Z analýzy Stockholmského institutu pro životní prostředí a neziskové organizace Oxfam International z roku 2020 vyplývá, že emise uhlíku nejbohatšího procenta společnosti, tedy zhruba 63 milionů lidí, byly mezi lety 1990 a 2015 oproti nejchudší polovině lidstva více než dvojnásobné. „Vliv lidstva na přírodu souvisí spíše s tím, jak se chováme, než s tím, kolik nás je,“ uzavírá Wilmonth.
