Globální obchod čeká v následující dekádě několik velmi významných změn. Vyplývá to z nové analýzy společnosti Boston Consulting Group (BCG), podle níž za to může především současný ekonomický a geopolitický vývoj, kvůli kterému přestávají platit některé dlouhodobé trendy.
Hlavní novinkou je podle odborníků z BCG skutečnost, že zatímco světový obchod se zbožím poroste do roku 2032 průměrným tempem 2,8 procenta ročně, tempo růstu světového HDP by ve stejném období mělo být o 0,3 procentního bodu vyšší. Od konce studené války přitom platilo, že hnacím motorem globalismu byl právě obchod, jehož růst téměř kopíroval zvyšování hrubého domácího produktu.
„Globální obchod se mění a kdysi známá mapa se nyní překresluje. Dochází ke změně rovnováhy v dodavatelských řetězcích a sousední země upevňují své regionální obchodní vztahy. Proto očekáváme, že se toky zboží po celém světě navždy změní,“ vysvětluje výkonný ředitel a seniorní partner BCG Nikolaus Lang.
Poklesne obchod s Čínou
Analytici BCG v následující dekádě očekávají hned několik zásadních změn. Asi tou nejvýznamnější z nich je nová dynamika obchodu s Čínou, již ovlivňuje přetrvávající napětí mezi asijskou zemí a Západem. Obchod mezi USA a Čínou by měl v důsledku toho do roku 2032 klesnout o zhruba 197 miliard dolarů oproti roku 2022. Obchod mezi Čínou a Evropskou unií má sice růst i nadále, bude k tomu ale docházet mnohem pomaleji než v současnosti.
Čína je aktuálně předním světovým vývozcem zpracovaných výrobků, v poslední době ovšem klesá její konkurenceschopnost z hlediska nákladů. Kvůli tomu už mnohé firmy ze zemí Západu mění své dodavatelské řetězce a přesouvají výrobu do jiných regionů.
Ze sníženého objemu obchodu mezi Západem a Čínou mají nejvíce těžit země ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a také Indie. Velké množství firem totiž přesouvá výrobu právě do těchto ekonomik, což má vést ke snížení rizik plynoucích z globálního dodavatelského řetězce. V nadcházejících 10 letech by tak obchod mezi zeměmi ASEAN a zbytkem světa měl vzrůst o stovky miliard dolarů.
Rusko musí najít nové partnery
Vývoj světového obchodu má v příštích letech ovlivnit také prohloubení regionálních vazeb v mnoha různých částech světa. Týká se to třeba Severní Ameriky, kde mezi sebou Spojené státy, Kanada a Mexiko uzavřely dohodu jménem USMCA. Díky ní by se měl vzájemný obchod mezi těmito zeměmi v nadcházející dekádě navýšit o 466 miliard dolarů. Rychlého růstu se však má brzy dočkat také již zmíněná Indie těžící především z nízkých nákladů, stále schopnější pracovní síly a zlepšující se logistiky.
Ekonomické posilování Indie má na zemi v rámci jakéhosi multiplikačního efektu minimálně ještě jeden pozitivní vliv. Z globálního hlediska se totiž stává hlavní destinací pro uplatňování strategie „Čína + 1“. Díky tomu odborníci předpokládají, že průměrný roční růst tamního obchodu dosáhne 6,3 procenta, což představuje více než dvojnásobek celosvětového průměru.
Komplikovanou situaci má naopak před sebou Rusko. Experti z BCG totiž očekávají, že obchod mezi touto zemí a státy Evropské unie klesne do roku 2032 o zhruba 222 miliard dolarů. Zatím to přitom nevypadá, že by Ruská federace pro své výrobky a suroviny našla stejně významné odbytiště. Obchod s Čínou, Indií a dalšími státy sdružení BRICS se má sice zvýšit o více než sto miliard dolarů, evropskému trhu se ale pravděpodobně nevyrovná.
Nová pracovní místa a zelená energie
Je důležité podotknout, že všechny zmíněné změny nejsou podle autorů výzkumu žádným jednorázovým výkyvem, a tudíž mají potenciál zásadním způsobem přetvořit celou globální ekonomiku. Jednotlivé společnosti by s tím proto měly počítat a na nové rozložení světového obchodu se dopředu důkladně připravit.
„Očekáváme, že v následujících letech se bude průmyslová politika i nadále zaměřovat na národní ekonomickou bezpečnost, tvorbu pracovních míst a zelenou energii. Jedním z důsledků bude posílení regionálních obchodních uskupení zejména v Severní Americe, Evropské unii a zemích ASEAN,“ uzavírá výkonný ředitel BCG a spoluautor zprávy Marc Gilbert.
