Čínská ekonomika v poslední době prochází náročnou transformací, která jí má pomoci zotavit se z propadu během pandemie covidu a také ze současné krize na trhu s nemovitostmi. Klíčovou součástí nového reformního plánu prezidenta Si Ťin-pchinga jsou především investice do rozvoje tří perspektivních odvětví. Jedná se o výrobu solárních panelů, elektromobilů a lithium-iontových baterií.
Prudký rozvoj těchto sektorů samozřejmě do značné míry ovlivňuje celosvětový trh. Dobře to ilustruje třeba právě segment solárních panelů. Čínští výrobci už jich aktuálně produkují tolik, že nabídka převyšuje poptávku, což vedlo k podstatnému snížení ceny. Z kdysi drahého zboží se tedy stává něco velmi dostupného, takže lidé si z panelů dokonce staví i své zahradní ploty. Mnozí odborníci proto podle Business Insideru tvrdí, že světu hrozí další čínský šok.
První šok vedl k rozsáhlému propouštění
Čínský šok je termín, s nímž přišli ekonomové David H. Autor, David Dorn a Gordon H. Hanson. Zatímco ještě v 70. letech minulého století byla Čína velmi chudou zemí, postupné zavádění různých ekonomických reforem umožnilo rozvoj soukromého podnikání, což vedlo k raketovému růstu. Jen od roku 1978 se HDP země zvýšilo více než osmdesátkrát.
Rychlý rozvoj Číny zajistila především industrializace, která z asijského státu udělala hlavní světovou továrnu schopnou produkovat velké množství výrobků za nízkou cenu. Díky globalizaci z tohoto dění profitovalo mnoho evropských a amerických společností a levné zboží samozřejmě potěšilo i spotřebitele z celého světa.
Uvedený trend měl ovšem i své velmi negativní následky. Kvůli záplavě levných výrobků zkrachovalo mnoho evropských a amerických továren, jež nebyly schopné čínským firmám konkurovat. A právě tuto situaci, vinou které přišlo o práci velké množství zaměstnanců napříč různými sektory, označují ekonomové za čínský šok.
Čína si chce svoji pozici pojistit
Druhý čínský šok by nyní mohl nastat ve zmíněných třech odvětvích, na něž se Čína aktuálně zaměřuje. Evropu a Ameriku navíc ohrožuje skutečnost, že tentokrát se asijská země soustředí na vybudování globálních dodavatelských řetězců, které jí mají zajistit dostatek kritických surovin nezbytných pro výrobu daných produktů.
„Průmyslové ekonomiky zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. red.) nyní čelí novým ekonomickým výzvám způsobeným konkurencí Číny v těchto klíčových růstových odvětvích,“ uvedl ekonom Rajiv Biswas, který je autorem knihy Asijské megatrendy.
Celou situaci navíc zhoršuje také několik dalších faktorů. Nejvýznamnějším z nich je skutečnost, že Čína je v současnosti jedinou velkou ekonomikou na světě, která se potýká s deflací – to proto, že klesající ceny samozřejmě tamní výrobky nadále zvýhodňují před evropskou a americkou konkurencí. Dalším problémem pak je, že asijská země kvůli svému zpomalujícímu ekonomickému růstu snížila dovoz ze zahraničí, což nadále zvyšuje napětí na trzích.
Evropa a Amerika se začínají bránit
Evropská unie ani Spojené státy pochopitelně nechtějí připustit, aby Peking získal dominantní postavení v takto důležitých odvětvích. Mnoho společností se proto v poslední době snaží diverzifikovat své dodavatelské řetězce mimo Čínu, přičemž také vlády jednotlivých zemí přijímají různá opatření.
Třeba Spojené státy kladou velký důraz na posílení domácí výroby čipů. Za tímto účelem byl přijat speciální zákon, který firmám poskytne dotace ve výši 52 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu korun) na rozvoj, výzkum a vzdělání pracovních sil v odvětví výroby polovodičů. Další americký zákon pak podporuje investice do čisté energie nebo do zlepšení dodavatelských řetězců kritických surovin.
Celou agendu považuje za velmi významnou rovněž současná americká ministryně financí Janet Yellenová. Ta se podle nedávných vyjádření snaží intenzivně tlačit na čínské protějšky ohledně jejich nekalých obchodních praktik. „Nadměrná čínská kapacita deformuje globální ceny a výrobní vzorce. Kromě toho navíc poškozuje americké firmy a pracovníky, stejně jako firmy a pracovníky po celém světě,“ nechala se Yellenová slyšet koncem března.
Různé kroky vedoucí k ochraně svého trhu podniká také Evropa. Třeba loni v říjnu Evropská komise zahájila vyšetřování, které má zjistit, zda dovoz elektromobilů z Číny netěží z nelegálních subvencí, což by mohlo poškozovat evropské výrobce elektromobilů. Pokud se to potvrdí, na dovoz čínských aut by měla být uvalena vysoká cla. Kromě toho pak EU schválila Evropský akt o čipech, jehož cílem je podpořit místní výrobu těchto klíčových součástek.
Další zhoršení vztahů na obzoru?
Číně se samozřejmě americké a evropské kroky vůbec nelíbí, což dokazují i různá vyjádření tamní vlády. „Americká strana přijala řadu opatření k potlačení čínského obchodu a technologického rozvoje. Jsou to přitom zcela typické netržní praktiky, které nevedou ke snížení rizik, ale k jejich vytváření,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Asijská země se snaží situaci přizpůsobit a vedle tradičních trhů stále více obchoduje s ostatními státy v regionu, ale také Afrikou a Latinskou Amerikou. V loňském roce dokonce Čína poprvé vyvezla více zboží do jihovýchodní Asie než do USA, což podle ekonomů signalizuje postupné změny globálních obchodních toků.
Mnozí odborníci každopádně varují, že různá americká a evropská opatření povedou k opětovnému zhoršení vztahů obou kontinentů s komunistickou zemí. „Počítáme s tím, že deflace vývozních cen čínského zboží a nadměrná kapacita v řadě strategických sektorů může způsobit eskalaci obchodního napětí už v tomto roce,“ uzavřeli ekonomové ze společnosti Nomura Holdings.
