Stavební firmy se těší. Úředníci z resortu dopravy chtějí bojovat o víc peněz na silnice
Po stavebním půstu je načase vrhnout se plnou parou na nové dálnice, městské okruhy i železniční koridory. Jestliže zatím do dopravní infrastruktury nejdou soukromé peníze, nevadí. Tak zásadní věc stojí za nějakou tu miliardu státního dluhu navíc. Zhruba tak by se dala ve zkratce vyjádřit hlavní linie dvouhodinové debaty na posledním EURO setkání v pražském hotelu Marriott. Kromě pražského primátora Bohuslava Svobody, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Gustava Slamečky, právníků a konzultantů tu nechyběli ani představitelé velkých stavebních firem a předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Václav Matyáš. Ten nejdřív shrnul nevalnou situaci v českém stavebnictví a posléze neskrýval potěšení nad tím, že minimalistické rozpočty pro dopravní infrastrukturu zřejmě po odchodu exministra Víta Bárty vezmou za své. „Jsme rádi, že takzvanou superstrategii máme s konečnou platností za sebou. Minulý týden jsem se zúčastnil workshopu na ministerstvu dopravy a musím říct, že jsem cítil svěží vítr. Byla cítit úleva, kameny padaly ze srdce,“ popisoval změnu atmosféry Matyáš. Oproti původním 390 miliardám korun na nové infrastrukturní investice, které do roku 2025 předpokládala Bártova koncepce, by totiž nynější ministerstvo dopravy rádo vidělo ve stejném období nově investováno o 210 miliard korun více. A minimálně v nejbližších letech bude třeba plán realizovat bez zapojení soukromého kapitálu. PPP projekty nebo speciální dluhopisy nelze začít využívat ze dne na den.
Zdravé dluhy neuškodí Nedosažitelnost rychlých soukromých peněz účastníci diskuze nevnímali jako zásadní problém. Řešení vidí ve větších investicích ze strany státu. „Tím, že krátíme prostředky na infrastrukturu, jen přiléváme olej do ohně. Správně se naopak zachovali v Německu, kde stát tyto výdaje v době hospodářského poklesu posílil,“ řekl Michal Petrman, partner společnosti Deloitte. Václav Matyáš pak přímo vyzval ke „zdravému zadlužení“, které je podle něj v zájmu růstu ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti země. „Je potřeba se po vzoru jiných zemí nadechnout prostřednictvím dluhového financování. Naprosto není na místě čekat, jak to v roce 2016 dopadne s vyrovnaným rozpočtem.“ Ze slov Gustava Slamečky se zdá, že alespoň resort dopravy nemá nic takového v úmyslu. „Masivnější zapojení soukromých investorů nemůže nastat dřív než za dva až tři roky. Na to období musíme připravit překlenovací scénář a dokázat, že finanční prostředky potřebujeme vyšší, než jak jsou dnes slibované,“ řekl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Více veřejných prostředků se ale bude fond snažit získat i na další roky. Souběžně se superstrategií vznikl na ministerstvu ambicióznější materiál, který namísto 520 miliard korun do roku 2025 navrhuje investovat do dopravních staveb 850 miliard. O něm se podle Slamečky nyní dál jedná.
Zkrotit protesty, zlevnit výkupy
Důvodů, proč si ještě pár let počkáme na první projekty partnerství soukromého a veřejného sektoru, není málo. Významnou komplikaci představují zákony, které upravují proces přípravy infrastrukturních projektů, především fázi výkupu pozemků. Přípravnou fázi například výrazně prodražuje skutečnost, že zemědělská půda se zakreslením dálnice do územního plánu automaticky stává půdou stavební. Tím pak mnohonásobně narůstá její cena.
Problém představuje z pohledu předních mužů stavebnictví také stavební zákon. Umožňuje totiž veřejnosti, aby vznášela připomínky nejen ve stadiu územního řízení, ale i v řízení stavebním. „Chtěli jsme občanské iniciativy jednoznačně vyloučit z procesu povolování staveb ve stavebním řízení. V územním řízení je jejich účast na místě, ale jestliže jsou v něm jejich připomínky vypořádány, je nesmysl, aby se pak celý cirkus znovu opakoval,“ uvedl Matyáš. Stavební lobby byla ale zatím v tomto smyslu neúspěšná, Nejvyšší správní soud vyloučení veřejnosti ze stavebního řízení odmítl.
Česká legislativa není k PPP projektům vstřícná ani podle Josefa Hlavičky, partnera advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. „Zatímco v Německu povolují liniové stavby v jednom řízení, u nás máme tři. A ve všech těchto fázích se můžou občanská sdružení odvolávat, podávat námitky a soudit se.“ Přestože legislativa není pro PPP projekty přímo ideální, jejich realizaci nevylučuje. Hlavní důvod, proč se partnerství soukromého a veřejného sektoru u dopravních staveb v Česku nedaří, je podle Hlavičky třeba hledat jinde. „Přes všechny nedokonalosti česká legislativa PPP projekty u velkých staveb umožňuje. Hlavní problém je chybějící politická vůle.“
Patronem setkání EURO Business Brunch v Marriottu byla společnost Deloitte, generálním partnerem advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners.
