Kuchaři se v zahraničí předhánějí, aby cizincům servírovali místní speciality.
Máločemu my Češi tak dobře rozumíme jako pohostinství. A není se co divit, vždyť zárodky hospod spadají už do doby, kdy se naši předci srocovali v jeskyních při opékání mamuta. Už tehdy zasvěceně rokovali, jak mohli chytit ještě většího chobotnatce, kdyby byli šéfy tlupy oni, či jak ty fialové bobule by daly masíčku i kůžičce výraznější chuť než ty červené, které použil šéfkuchařský pračlověk. Prostě v hospodách jsme vynikajícími diskutéry kam historie sahá, a ani já nejsem výjimkou. K dobru často dávám historku, kdy mi číšník dal vybrat mezi rozlévanými červenými víny také müllera.
Nemluvě o ochotě a vstřícnosti. V cizině i v mnohem méně vyspělých zemích jsou v porovnání s těmi našimi výrazně vřelejší. A jídelníček je zvláště nepochopitelná kapitola. Kuchaři se v zahraničí obvykle předhánějí v tom, aby cizincům servírovali místní speciality. Jenom české jídelny raději nabízejí anglický biftek, italské rizoto, čínské nudle…
Ale abych pouze nekritizovala, mám i řešení. Inspiroval mě k němu návrh zákona, podle kterého hrozí obchodníkům a hospodským čtvrtmilionová pokuta, pokud mladším osmnácti let prodají či nalijí alkohol. Co kdybychom stejně kulatou sumičkou pohrozili i kuchařům, když bude na menu chybět klasické české jídlo? Věřím, že myšlenka se mezi politiky ujme, protože není nad zviditelnění prostřednictvím hloupého nápadu. Všude, a hlavně v hospodách, se o něm bude hovořit.
Přestože dosud mohli kontroloři udělovat za napájení nezletilých zákazníků soukromníkům až padesátitisícovou a podnikům dokonce půlmilionovou pokutu, obvykle sahali ke stokorunám, maximálně pár tisícovkám. Nevím, co by na tom změnila vyšší sazba. Navíc jen úplně hloupí puberťáci se nechají nachytat, pití totiž obvykle objednávají starší členové party. Podobně by jen kuchaři slabí duchem na jídelníček po takové novele nepřipsali třeba české buchtičky, které by dovezli z Ukrajiny. Chtěla bych vidět inspektora, který bude odborně posuzovat jejich tuzemskou tradici a kvalitu.
Dokud nebudeme chtít sami, tak nás žádný zákon nedonutí v hospodě nekouřit, neopít se do němoty a navařit české jídla. Papír, jak známo, snese všechno, zatímco žaludek už nikoli. Je nejvyšší čas, abychom mu dopřáli pravou svíčkovou.
