Dnes i v budoucnu se vyplatí investovat do solární energie
Vyspělé země Evropské unie, mezi něž nyní patří i Česká republika, už dávno pochopily význam využití obnovitelných zdrojů energie pro hospodářství a kvalitu životního prostředí. Proto většina z nich již dříve zavedla příslušná ekonomická a legislativní opatření k efektivnímu zhodnocení těchto zdrojů. Investice do odvětví obnovitelných zdrojů přicházejí nejen ze soukromých zdrojů, ale významnou část představují i veřejné finance, a to jak od států, tak jednotlivých regionů. Důsledkem tohoto rozvoje je boom na světových burzách akcií firem a společností, jejichž produkty a služby přispívají k udržitelnému rozvoji. I v ČR podnítilo přijetí zákona o podpoře obnovitelných zdrojů větší zájem zejména o využití větrné a solární energie. Tato oblast je totiž velmi perspektivní. Přes počáteční poměrně vysoké náklady na instalaci „solární elektrárny“ je totiž ekonomika provozu takového zařízení zajímavá a poskytuje významné zhodnocení investic v relativně krátkém časovém horizontu.
Další megawatty.
Ve Spolkové republice Německo (SRN) se nyní provádí druhá etapa programu „sto tisíc solárních střech“, která do roku 2010 zajistí pro tuto zemi dalších čtyři sta megawattů výkonu. Vláda USA rozhodla - také do roku 2010 -, že umístí milion solárních panelů v Kalifornii, což je více než jejich současná roční výroba na celém světě. Investice se státní podporou umožní jejich návrat za deset (SRN) a patnáct (USA) let. V SRN je nyní výkupní cena solární energie půl eura za kilowatthodinu, příspěvek amerického státu Kalifornie tvoří 40 procent ceny na instalaci tohoto zařízení. Životnost ekologického zařízení tohoto typu je nejméně trojnásobná.
Garantovaná cena v ČR.
Zákon o podpoře obnovitelných energetických zdrojů garantuje i českým výrobcům solární energie přímou přeměnou světla na elektrický proud ve fotovoltaickém článku solárního modulu pevnou výkupní cenu po dobu patnácti let. Na letošní rok Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil výkupní cenu 13,46 koruny za kilowatthodinu, což představuje dvouprocentní nárůst proti loňskému roku. Garantovaná cena je a bude nastavovaná tak, aby doba návratnosti byla maximálně patnáct let. Po tuto dobu čeští distributoři elektrické energie mají povinnost vykupovat solární elektřinu za státem garantovanou cenu. Druhou alternativu nabízí stát takzvaným „zeleným bonusem“ ve výši 12,75 koruny za kilowatthodinu. Za podmínky, že výrobce svou energii ve formě tepla či elektřiny spotřebuje sám.
Ekonomická efektivita.
Ekonomické zhodnocení investice do zařízení tohoto typu však může být i příznivější. To však závisí na různých faktorech. Především na kvalitě instalovaných solárních modulů (nejkvalitnější fotovoltaické články pracují s účinností konverze čtrnáct až šestnáct procent), na jejich orientaci vůči slunečnímu záření (35 až 45 stupňů), které dopadá na aktivní plochu, na umístění v dané lokalitě a tak dále. Relativně příznivé meteorologické a klimatické podmínky zajišťují na území ČR světelný tok v rozmezí 860 až 1180 kilowatthodin za rok na jeden metr čtvereční. Při instalaci solární soustavy o výkonu 3,2 kilowattu na střeše rodinného domu (asi 25 metrů čtverečních) za těchto podmínek je minimální roční výroba elektřiny 2860 kilowatthodin. To zajišťuje minimální roční tržby okolo 38 tisíc korun. Při celkových nákladech na instalaci asi 400 tisíc korun (tedy 125 korun za watt instalovaného výkonu) je u takového systému návratnost investice zhruba za jedenáct let. Ještě výhodnější je výstavba velké fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu nad pět set kilowattů - asi dva a půl tisíce solárních modulů o aktivní ploše zhruba čtyři tisíce metrů čtverečních. To umožňuje vyrobit ročně minimálně 450 tisíc kilowatthodin a utržit téměř šest milionů korun, přičemž pořizovací náklady na toto zařízení by neměly přesáhnout 70 milionů korun.
Využití v Česku.
V současnosti je největším fungujícím solárním zařízením tohoto typu na území ČR (instalace byla dokončena 15. července 2007) elektrárna v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště. Instalovaný výkon elektrárny je 702 kilowattů, což je dosud nejvyšší ve střední Evropě. Na přelomu října a listopadu tohoto roku by měla být do sítě připojena elektrárna v Jaroslavicích na Znojemsku o předpokládaném instalovaném výkonu přibližně 0,9 megawattu. Druhá největší elektrárna v ČR je v Bušanovicích na Prachaticku, kde jsou instalovány moduly na ploše přibližně šesti tisíc metrů čtverečních. Výstavba elektrárny o výkonu téměř šesti set kilowatthodin přišla na 85 milionů korun. Návratnost investice se odhaduje na devět až deset let, přičemž zařízení za rok vyprodukuje energii, na jejíž výrobu tradičním způsobem by bylo třeba asi 40 vagonů uhlí. Třetí největší sluneční elektrárna s instalovaným výkonem 507 kilowattů za 60 milionů korun byla postavena v Úštěku na Litoměřicku. Solární elektrárny o výkonu přibližně dvaceti kilowattů již byly vybudovány na střechách škol. Například ta na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně pokryje patnáct až dvacet procent roční spotřeby elektrické energie na provoz budovy. Pořizovací náklady byly devatenáct milionů korun a většinu z nich poskytlo ministerstvo životního prostředí.
Cena.
Odhad ceny na výrobu solární energie poskytují statistická data, evidovaná od roku 1990 (exponenciální nárůst zhruba 38 procent ročně), a ekonomický model elasticity poptávky, který určuje kumulativní prodeje. Z aplikace modelu konstantní elasticity mohou být odvozeny poptávka a cenový vývoj v nejbližších letech. Analýza statistických dat ukazuje, že trh se solárními moduly nebude nasycen před rokem 2011, přičemž cena 3,5 eura vzroste v příštích pěti letech nejméně na čtyři eura za watt fotovoltaického výkonu. Zaplatí ji koncový zákazník za solární modul. Náklady na instalaci - konvertory, umístění modulů, připojení na elektrickou síť, případně vybudování transformátorů na připojení středně velkých systémů na ni - jsou ještě o třetinu vyšší. Lze očekávat, že cena instalovaného výkonu fotovoltaického systému vzroste ze současných asi 4,56 eura (125 korun) na 5,25 eura (145 korun) za watt. Toto zvýšení se určitě odrazí na stanovení garantované výkupní ceny za ekologickou elektřinu ze slunce. Instalace do roku 2011 však zajišťuje návratnost investice za „zbylé dvě sluneční pětiletky“.
Dostatek křemíku.
Cenové zvýšení je rovněž odrazem situace na trhu s křemíkem. Od roku 2000 se výroba solárních článků z monokrystalického a polykrystalického křemíku zvýšila osmkrát. Spotřeba křemíku však díky zavádění nových technologií pouze pětkrát. Fotovoltaický průmysl ve světě zaznamenává roční přírůstky kolem 40 procent, což přestavuje jen v letošním roce spotřebu téměř osm tisíc tun čistého polykrystalického solárního křemíku a asi 3600 tun křemíkových recyklací vznikajících při výrobě polovodičů. Fotovoltaický průmysl se tak osamostatňuje od čistě polovodičového průmyslu, což zajišťuje technologický pokrok v příštích čtyřech letech, kdy je plánováno zvýšení produkce této základní suroviny na dvojnásobek letech. Křemík v kvalitě potřebné pro výrobu solárních fotovoltaických článků již nyní mají všichni jeho světoví producenti ve výrobním programu.
Celosvětový trend.
Ekonomická analýza fungujících modelů prokázala, že investice do oblasti obnovitelných energií, zejména fotovoltaiky, jsou a v nejbližších letech budou velmi atraktivní pro soukromé investory. Celosvětový růst tržeb firem z tohoto sektoru je velmi významný a jejich tržní hodnota se podstatně zvyšuje. Trend, jenž byl zahájen v SRN, Japonsku a poté v USA, se v posledních letech přenesl i do ostatních vyspělých států EU, a nejinak tomu bude i v ČR. Zájem investorů je toho jasným dokladem.
