Až ve středu 15. dubna předstoupí prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) František Dohnal před kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, bude mít asi co vysvětlovat. Na pořadu totiž bude mimo jiné vládní návrh závěrečného účtu kapitoly 381 státního rozpočtu, která se týká hospodaření NKÚ v roce 2008. Kolegium NKÚ závěrečný účet schválilo na svém zasedání již 11. března, nicméně ve svém usnesení, které má týdeník EURO k dispozici, upozorňuje na řadu skutečností, jež nejsou příliš lichotivou vizitkou dobrého hospodáře.
Přestože NKÚ například snížil počet územních pracovišť z devatenácti na devět, nedošlo k ekonomickým úsporám v nájemném za užívané prostory. To se naopak výrazně zvýšilo, mimo jiné proto, že se pracoviště povětšinou přestěhovala ze státních prostor do komerčního nájmu. Kolegium vedení úřadu také vytýká, že byla pořízena umělecká díla za několik milionů korun, přestože to nesouvisí s činností NKÚ. Podobné záležitosti přitom úřad sám vytýká kontrolovaným osobám. Výsledky hospodaření se pak promítají v tom, že průměrné běžné výdaje přepočtené na jednoho zaměstnance jsou dvojnásobné než v ostatních institucích státní správy, přestože počet zaměstnanců, zejména kontrolorů, klesá. Kolegium rovněž upozorňuje na skutečnost, že sice schvaluje rozpočet a závěrečný účet, ale v průběhu roku jsou přijímána rozpočtová opatření, která nejsou kolegiu předložena, takže neví, k jakým přesunům dochází a jak ovlivní čerpání rozpočtu.
Jako by u NKÚ doposud platilo známé úsloví, že pod svícnem je vždycky tma. Dle svých vlastních vizí chce být Nejvyšší kontrolní úřad respektovanou institucí, která profesionálně vykonává nezávislou kontrolu. Chce-li však zároveň prosazovat dobrou praxi v hospodaření s veřejnými financemi a majetkem, jak rovněž deklaruje, měl by sám jít příkladem.
