Privatizace ČSOB
Nabídky investorů na koupi státního podílu v Československé obchodní bance (ČSOB) jsou časově omezené a konec jejich platnosti se rychle blíží. Přesto ministr financí prodej oddaluje a zvažuje, zda zpětně neupravit jeho podmínky. Vicepremiér Mertlík a poté i premiér Zeman ho důrazně požádali, ať od takového plánu upustí.
Již přes tři týdny čeká investiční veřejnost na rozhodnutí o prodeji 66procentního podílu státu v ČSOB, které má učinit řídící výbor pro privatizaci bank. Další, a snad již poslední jednání výboru sestaveného ze zástupců centrální banky, mi nisterstva financí a Fondu národního majetku by mělo proběhnout tuto středu. Výsledkem by měl konečně být výběr nejvhodnějšího kupce, který by poté schválila vláda. Výbor má ovšem pouze poradní hlas, takže vláda se jeho doporučením nemusí řídit.
HypoVereinsbank bez dopisu
Nabídky všech tří investorů jsou časově ohraničené - padesát a šedesát dnů - a po uplynutí této lhůty, což znamená, koncem května a zhruba v půlce června, skončí. Poté již pro investory nebude závazná ani nabízená cena, ani další navr žené podmínky. Podle informací v médiích již německá HypoVereinsbank z trojice vypadla, ovšem podle informací týdeníku EURO tomu tak není. Zmíněná banka pouze dosud neobdržela dopis řídícího výboru informující ji především o tom, jaké jí p řísluší pořadí podle výše její cenové nabídky. Výbor totiž odeslal pouze dva dopisy, a to německé Deutsche Bank a belgické KBC Bank. Faktem ovšem je, že její cenová nabídka je nejnižší a že investiční poradce firma Schröders doporučila vládě pouze dva kandidáty, a sice Deutsche Bank a KBC Bank.
Ruku na to
Belgická KBC Bank, která nabídla za státní podíl nejvíce - 1,4 miliardy dolarů (Deutsche Bank 1,3 miliardy) požaduje po vládě rekonfirmaci poskytnutých záručních mechanismů předchozí vlády, včetně těch za Slovenskou inkasní. Nejde o vystavení nových záruk, nýbrž o potvrzení stávajících ve formě doprovodného dopisu. V něm by stát potvrdil, že uznává platnost těchto záručních mechanismů, a to proto, že prodejem státního podílu se změní akcionáři banky.
V případě Slovenské inkasní podepsal tehdejší ministr financí Ivan Pilip smlouvu o smlouvě budoucí. Má název Smlouva o stabilizaci a jejím obsahem je případné postoupení pohledávek banky ministerstvu financí. Smlouva stanoví, co by pro ministerstvo vyplývalo, pokud by došlo k jejímu plnění, i to, jak by stát případně dostal své peníze zpět.
KBC Bank nepožaduje podle informací týdeníku EURO pouze potvrzení zaručení státu za 15,5miliardovou pohledávku ČSOB za Slovenskou inkasní, ale i za pohledávku vůči České inkasní (celková výše pohledávky ČSOB za Českou a Slovenskou inkasní činila k 31. 12. 1998 31,5 miliardy korun, což je částka včetně úroků) a zřejmě i za pohledávku za Bankou Bohemia, jejíž výše činí necelých sedmnáct miliard korun.
Česká inkasní je stoprocentní dcerou ministerstva financí, a je proto otázkou, zda je zapotřebí požadovat záruku za tuto pohledávku. Garance se jeví nadbytečnou i v případě Banky Bohemia, kde je úvěr, ze kterého ČSOB vyplácela vklady klientů z krachovalé banky, jištěn stejně úročeným vkladem.
Podle textu dopisu, ve kterém KBC Bank žádá o vystavení doprovodného dopisu, požaduje belgická banka potvrzení záruky „za všechny současné i budoucí závazky plynoucí z pohledávky za Slovenskou inkasní. Tato záruka vyprší na konci roku 2002, kdy by tedy případně vyvstala povinnost státu ji vyplatit, a to díky započítaným úrokům ve výši 31 miliard kor un.
Dvakrát do téže řeky?
Ministr Svoboda se může obávat, že v roce 2003 vyvstane státu povinnost uhradil záruku, čímž by se státní rozpočet, který velmi pravděpodobně bude ve schodku, jen dál zatížil. Byla by to jistě obava férového politika, ovšem smyslem Svobodova počínán í může být i snaha celou privatizaci pouze posunout v čase.
Ve slušném světě se jednou stanovené podmínky prodeje neberou zpět. Svoboda se v naprosté politické naivitě snaží vstoupit podruhé do téže řeky, a to si ještě tuto řeku spletl, protože vyřešení kauzy Slovenské inkasní s prodejem českého státního podílu v ČSOB nijak nesouvisí. S největší pravděpodobností právě toto se snažil místopředseda vlády Pavel Mertlík a následně i premiér Zeman minulý týden Svobodovi vysvětlit. V rozhovoru s týdeníkem EURO Mertlík potvrdil, že do konce května by měl b ýt pro ČSOB vybrán strategický investor a odmítl možnost, že by otázky kolem Slovenské inkasní mohly prodej státního podílu zkomplikovat.
A jak to bude s penězi? Ačkoliv podle původních plánů měl být podíl ministerstva financí převeden na FNM, takže na straně prodávajícího by stála vedle fondu jen ČNB, poslední rozhodnutí ministerstva financí zní každý si prodá svoje. Prodávat tak budou na české straně tři subjekty - ČNB, FNM a ministerstvo, a každému půjdou peníze za prodej do vlastní kasy. Konkrétně tedy při ceně 1,4 miliardy dolarů by MF a FNM dostaly po čtrnácti miliardách korun a ČNB kolem dvacet jedna miliard korun.
