M M F o č e s k é e k o n o m i c e
Teprve ve středu minulý týden se dostal Zemanův kabinet k projednání zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) o české ekonomice z konce listopadu 1998. Žádná ostrá slova nezazněla, spíše naopak.
Jedním z klíčů k úspěchu vládní hospodářské strategie v letošním roce je pouze mírný růst mezd, aby došlo ke stabilizaci a upevnění nesporného pokroku při snižování inflace, a tím také k otevření prostoru pro další uvolnění měnové politiky. Zhruba těmito slovy shrnul 6. ledna ministr financí Ivo Svoboda názor vlády na závěry loňské podzimní mise MMF v ČR. Když pomineme, že vláda reagovala velmi opožděně, není to až tak špatné stanovisko.
Falbr je vyhodil
Mise MMF k nám přijela loni v listopadu k obvyklému setkání s představiteli vlády na jejich domácí půdě. Mezinárodní finančníci se přitom obvykle snaží u těchto příležitostí debatovat rovněž s odbory, tentokráte se jim to však moc nevydařilo, protože odborový předák Richard Falbr je s jejich přesvědčením o potřebě mzdové umírněnosti v podstatě vyhodil.
Další náplní takovýchto misí je rovněž analýza ekonomické situace a předběžné závěry z návštěvy, jež mise poskytuje dané vládě. O něco později pak mise vždy připraví ve Washingtonu ještě zprávu pro výkonnou radu MMF. Ve zprávě jeho mise z 25. listopadu 1998 pro českou vládu se mimo jiné dobře hodnotí skutečnost, že makroekonomická politika přinesla po kursové krizi koruny v květnu 1997 v následujícím roce značný pokles schodku běžného účtu platební bilance a také razantní snížení čisté inflace. Zároveň se ale ve zprávě konstatují již dobře známá špatná čísla o vývoji hrubého domácího produktu a nezaměstnanosti.
Mise MMF naznačila pochopení pro schodek státního rozpočtu, s nímž Zemanova vláda počítá pro letošní rok, a vyslovila naději, že spolu se snižováním úrokové míry by se tak u nás mohly vytvořit předpoklady pro určité, i když zřejmě jen pomalé zotavování ekonomiky z hospodářské recese. To se konkrétně odráží v odhadu MMF, že náš hrubý domácí produkt letos vzroste o půl až jedno procento ve srovnání s jeho předpokládaným poklesem v roce 1998 kolem dvou procent.Ve zprávě velmi silně zní již zmíněné přesvědčení, že pro budoucí zotavení české ekonomiky, aniž by se přitom měla prohloubit hospodářská nerovnováha, je nutný jen velmi mírný růst mezd.
Zajímavé jsou zmínky mise o pravděpodobném budoucím vývoji kursu koruny. Ve zprávě se totiž výslovně říká, že „reálný efektivní směnný kurs posílil během roku 1998 asi o patnáct procent zhruba na úroveň převažující od roku 1995 do měnové krize v květnu 1997 a že „určitý obrat by nebyl nevítaný . Zpráva MMF v této souvislosti rovněž upozorňuje, že „dosud nebyl dopad snížení úrokových sazeb na zahraničních trzích nijak pociťován, protože různé faktory, včetně chování zahraničních investorů v oblasti dlouhodobých finančních nástrojů, spíše podporovaly silnou korunu . A aby to byla zcela jasné, MMF zvedá prst a píše: „Ale tento vývoj nebude trvat věčně.
Úvah MMF o kursovém vývoji se tak trochu chytil i ministr Svoboda. Soudě z jeho slov, počítá poměrně jasně s dalším poklesem české centrální úrokové míry, která se do letošního ledna přehoupla na úrovni 9,5 procenta, zatímco ještě loni v létě činila patnáct procent. „Měnové uvolnění by mohlo vést a pravděpodobně i povede k určitému oslabení koruny, které je po jejím opakovaném posilování a neočekávanému zpevnění po vzniku bloku euroměny velmi žádoucí pro zvýraznění pozice exportérů, upozornil Svoboda 6. ledna 1999 po zasedání vlády, která měla na programu také zmíněnou zprávu MMF. Nutno zdůraznit, že vývoj na domácím finančním trhu úvahy o poklesu kursu koruny zatím skutečně nepotvrzuje, ale kdo ví, co bude zítra.
Export pod tlakem
Je zřejmé, že skutečný vývoj ekonomiky bude letos mimořádně záviset na exportním výkonu, jehož podstatný vzestup je ale ohrožován poměrně nízkou poptávkou v Německu a dalších státech, jež jsou pro naše vývozce rozhodující. Podle MMF se bude růst vývozu v důsledku slabé poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů ČR nadále zpomalovat. Podobně vyznívají i odhady dalších institucí.
I z toho důvodu by proto asi bylo přínosem, kdybychom neprohospodařili jen tak zbůhdarma pracně získanou menší hospodářskou nerovnováhu, než jakou jsme měli ještě před rokem a půl. „Neúspěch při mzdových vyjednáváních a pomalé řešení strukturálních problémů by ohrozilo jak základy budoucího růstu ekonomiky, tak i dosažení prostředí s nízkou inflací, uvádějí odborníci MMF v poslední zprávě o české ekonomice.
