(EURO 22/2005)
Vzhledem k tomu, že žiji a pracuji v Hranicích, danou problematiku znám. Hluboce se mne dotýká, když čtu, že vlastně pracuji ve firmě, která je nazývána němčourskou manufakturou a že nabízíme ubohou a otrockou práci, do níž se po večerech zapojují i dědečkové a děti. Při prověřování, kdo poskytoval tyto informace, všichni tvrdí, že redaktor celý článek zmanipuloval a nenapsal to, co mu bylo řečeno.
Rád bych se dočetl o tom, jak Hranicím pomoci. Opravdu jsme v místě, kde chcípl pes. Je pravda, že dokud se neotevřeme Evropě a světu, tak to zde nepůjde. Potřebujeme nutně otevřít hraniční přechod Hranice-Ebmath. Jako místní zastupitel a člen rady města jsem se na vlastní žádost jednání o otevření hraničního přechodu zúčastnil.
Odjížděl jsem na něj s přesvědčením, že starosta města nedostatečně prosazuje zájem všech občanů, aby byl přechod co nejdříve otevřen. Opak byl pravdou - jeho výzvy a návrhy nikdo z Karlovarského kraje nebral vážně. Mohl se snažit sebevíc, nebylo to nic platné. Proč? Jenom proto, že je komunista, máme všichni trpět?
Antonín Klouda
Hranice u Aše
Se zájmem jsem si přečetl článek o naší obci Hranice u Aše.
Místní situace je popsána velmi přesně, ačkoli komunisti mají názor opačný.
Luboš Stránský
Hranice u Aše
