Švýcaři dorazili

Na vyšetřování korupční aféry zbrojovky BAE už spolupracuje pět evropských států

Může jít o průlom ve vyšetřování úplatkářské aféry britské zbrojovky BAE Systems, v Česku známé spíše jako kauza Gripen. Po britských, švédských a rakouských úřadech totiž dali najevo ochotu spolupracovat při vyšetřování i Švýcaři. Čeští policisté díky tomu možná konečně dostanou šanci prozkoumat výpisy z bankovních kont nejrůznějších krycích firem BAE zaregistrovaných ve Švýcarsku a snad i těch patřících tajemným najatým agentům BAE.

Britové jsou nejdál.

Do supermoderní centrály evropského úřadu pro soudní spolupráci Eurojust v haagské ulici Maanweg se ve čtvrtek 10. května sjeli státní zástupci a vyšetřovatelé z Velké Británie, Nizozemska, Rakouska a Česka. Schůzka byla přísně tajná, všichni účastníci museli podepsat závazek mlčenlivosti. Přesto došlo k drobnému úniku informací: provalilo se, že na jednání dorazil i speciální tým ze Švýcarska.
Právě ve Švýcarsku se přitom mohou nalézat důkazy, které by mohly celou kauzu pomoci rozkrýt. Britský deník The Guardian totiž zveřejnil už v roce 2003 informace, že BAE využívala od roku 1997 švýcarské právníky a bankovní účty k zamaskování svých korupčních aktivit v nejrůznějších státech světa. Včetně Česka. Mluvčí švýcarského federálního prokurátora Jeannette Balmerová nyní potvrdila, že její úřad již zahájil „kriminální vyšetřování“ v souvislosti se společností BAE Systems a praním špinavých peněz. Současně prozradila i to, že její nadřízený vážně zvažuje i žádost o přístup k informacím ohledně uplácení českých občanů, kterou jí před několika měsíci zaslal britský Úřad pro odhalování závažné hospodářské kriminality (SFO).
Britský SFO se podezřením z uplácení firmou BAE Systems zabývá už několik let, nejdál pokročil s rozkrýváním kauzy al-Yamanah. Detektivové prověřovali informace o tom, že najatí agenti BAE vyplatili vybraným členům saúdské královské rodiny desítky milionů liber a poskytli jim nejrůznější dárečky a pozornosti. Zbrojovka za to získala kontrakt na dvaasedmdesát stíhaček Tornado a třicet cvičných letounů Hawk.
Loni na konci roku bylo ale vyšetřování na politický nátlak zastaveno. Rijád totiž podmínil nákup dalších dvaasedmdesáti stíhaček odvoláním detektivů z SFO. Uspěl. Britský premiér Tony Blair prohlásil, že „vyšetřování vážně ohrožuje britské národní a bezpečnostní zájmy“ a nejvyšší státní zástupce lord Goldsmith vyšetřování SFO týkající se kontraktu al-Yamanah „ve veřejném zájmu“ ukončil.

Washington se zlobí.

Rozhodnutí ukončit pátrání v kauze al-Yamanah kritizovaly některé mezinárodní organizace, například OECD, a dokonce i Spojené státy americké. Londýn nereagoval. Jenže detektivové ze SFO se po zastavení kauzy al-Yamanah vrhli s ještě větším úsilím na zbývající případy. Uplácet se prý mělo nejenom v Saúdské Arábii a v Česku, ale i v Tanzanii, Rumunsku a Jihoafrické republice.
Údajně to fungovalo jako v případě al-Yamanah: největší britská zbrojovka si vítězství v tendrech pojišťovala tučnou provizí důležitým lidem. Velmi pravděpodobně se tak dělo se souhlasem vlivných britských politiků a úředníků a s podporou sekce ministerstva obrany, jež má na starost zbrojní vývoz. Tuto sekci (působí pod názvem The Defence Export Services Organisation) nyní řídí bývalý vysoce postavený manažer BAE Systems Alan Garwood, do jehož kompetencí spadalo ve druhé polovině 90. let i Česko.
BAE Systems se donedávna neměla čeho bát. Uplácení v zahraničí s cílem získat zakázku bylo postaveno mimo zákon až koncem roku 2001. Zbrojovka se přesto snažila – a dlouho úspěšně – původ provizí pečlivě maskovat. Používala k tomu krycí firmy registrované například na Britských Panenských ostrovech. Šlo mimo jiné o společnosti Red Diamond Trading a Novelmight. Společnosti Copelina a Gabstar byly pro změnu registrovány v Panamě. Peníze proudily přes švýcarské soukromé banky, například Lombard Odier nebo BSI z Lugana.

Být v totálním klidu.

Čeští, švédští a rakouští policisté svým britským kolegům zatím pouze asistují a prověřují jejich poznatky a podezření. V souvislosti s případem BAE zatím mimo území Británie nebyl nikdo zadržen, zatčen ani obviněn. Na ostrovech ovšem už k několika domovním prohlídkám došlo. Počátkem letošního roku z Londýna unikly - zřejmě zcela záměrně - přes švédskou státní televizi informace o třech agentech zbrojovky, kteří se měli pokusit ovlivnit a snad i uplatit české politiky a úředníky. V pořadu padlo jméno šéfa firmy Omnipol Richarda Hávy, bývalého kanadského ministra financí Otta Jelínka a rakouského hraběte a lobbisty Alfonse Mensdorffa-Pouillyho. Všichni tři „agenti“ ovšem jakékoli uplácení popřeli a novinářům pohrozili žalobou.
Háva týdeníku EURO před časem sdělil, že „ví o tom, že chlapci z SFO si odvezli z banky BAWAG veškerou dokumentaci o finančních tocích mezi BAE a Omnipolem“. A dodal: „Jsem ale v totálním klidu, žádné úplatky jsem nerozděloval.“ Klidného Richarda Hávu ale může znervóznit současný zájem britských policistů o jeho firmu Zenit, která také obchoduje se speciálním materiálem. Od prosince 2002 v ní totiž vlastní významný podíl tajemná švýcarská společnost De Wey & Cie, za kterou dle švýcarského obchodního rejstříku stojí právníci Jacques a René Merktovi a Cyril Abecassis. Právě o nich se zmiňoval The Guardian už před čtyřmi lety jako o „správcích krycích firem“ a „opatrovnících účtů“ BAE Systems. Sami právníci se k nařčením nikdy nevyjádřili.

Mlčíme až za hrob.

Agentura Eurojust vydala o schůzce k BAE Systems v Haagu následující prohlášení: „Dne 10. května proběhla v sídle Eurojustu schůzka ve věci podezření z korupčního jednání v souvislosti s prodejem a pronájmem stíhaček JAS Gripen. Na schůzce se uskutečnila výměna informací mezi Švédskem, Velkou Británií, Českou republikou, Švýcarskem a Rakouskem za účelem koordinace dalšího vyšetřování.“ Normální smrtelník asi nemá šanci dozvědět se něco víc. Účastníci jednání zachovávají přísné mlčení. „Jistě pochopíte, že vám o této schůzce nemůžeme sdělit žádné detailní informace. Nemůžeme vás informovat ani o tom, kdo se jí zúčastnil,“ odpověděl na dotazy týdeníku EURO mluvčí Eurojustu Joannes Thuy. Podobně reagoval i mluvčí Serious Fraud Office David Jones: „Šlo o uzavřený mítink a o jeho výsledcích nehodláme nic sdělovat. Jak můžete předpokládat, diskuse byla důvěrná a vyzrazení jakýchkoli detailů by mohlo negativně ovlivnit další vyšetřování.“ Také švédský vrchní státní zástupce Christer van der Kwast týdeníku EURO lakonicky sdělil, že o schůzce nebudou podávat žádné informace.
Za Česko se schůzky v Eurojustu zúčastnila státní zástupkyně Ivona Horská. „Nemám k tomu co říct. Eurojust vydal oficiální prohlášení, nic víc se ode mě nedozvíte. Nemusíte zkoušet žádné další otázky. Případ se prostě nadále prošetřuje,“ pravila Horská.