Dle každoročně zveřejňované zprávy „The World Competitiveness Report“, se může v současnosti pochlubit nejvýkonnější ekonomikou Švýcarsko. USA se po několika letech propadly na druhé místo.
Autor: Martin Siebert
Členské země si v mezinárodním porovnání stojí velmi dobře. V první desítce je hned polovina zemí EU (Švédsko, Dánsko, Finsko, Německo a Nizozemí). Spojené státy Americké se po několika letech propadly na druhé místo. Důvodem je oslabování finančních trhů a makroekonomické stability. Z členských zemí EU si nejvíce oproti minulému hodnocení polepšilo Polsko (o 7 míst) a Kypr (o 6 míst). Nejvíce si pohoršily Pobaltské země (Lotyšsko o 14 míst, Litva o 9 míst, Estonsko o 3 místa). Právě v současné globální hospodářské krizi je více než kdy jindy důležité podporovat hospodářský růst a rozvoj. Prosperovat v budoucnosti budou inovativní země s vysokou produktivitou práce a s vysokou podporou podnikatelského prostředí.
Jak si stojí světové velmoci?
Čína si oproti loňskému hodnocení polepšila o jedno místo. Zlepšily se však další velké ekonomiky – Brazílie či Indie. Naproti tomu Rusko si pohoršilo o 12 míst. V Asii tak hrají v letošním hodnocení prim ekonomiky Japonska, Hongkongu, Koreje a Taiwanu. V Jižní Americe má nejlepší hodnocení tradičně Chile, následuje Kostarika a Brazílie. V horní polovině žebříčku je i řada malých bohatých arabských zemí (Katar, Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie, Bahrajn nebo Kuvajt). Jiné srovnání nabízí článek Které země jsou nejvíc konkurenceschopné?
Kritéria hodnocení
Cílem studie je zachycení celé škály faktorů, které ovlivňují podnikatelské prostředí v jednotlivých zemích světa. Výsledný index GCI je založen na 12 pilířích konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik.
* 1) Instituce Pod pojmem instituce je zahrnuto hodnocení veškerého institucionálního prostředí. Jedná se především o právní a správní rámec vytvářený vládou. Kvalita institucí má silný vliv na konkurenceschopnost a růst, ovlivňuje investice. Přílišná byrokracie, korupce, nadměrná regulace, nepoctivost při veřejných zakázkách, nedostatek transparentnosti a důvěryhodnosti či politická závislost soudnictví zhoršují hodnocení v této kategorii. * 2) Infrastruktura Hodnotí se kvalita a rozsáhlost veškeré infrastruktury, tj. nejenom kvalita silniční, železniční, letecké a lodní dopravy, ale také na telekomunikační síti či elektrické síti. * 3) Makroekonomická stabilita Stabilita makroekonomického prostředí je pro podnikání velmi důležitá (přečtěte si článek Kde se nejsnáze podniká?). Veškeré vlády světa mohou poskytovat služby efektivněji, pokud jsou státní finance „zdravé“. Vysoké fiskální deficity či inflace podnikání neprospívá. * 4) Zdravotnictví Investice do zdravotnictví jednoznačně podporují ekonomický růst. Zdravotní prevence snižuje nemocnost a zdravotní vzdělání zvyšuje kvalitu života. * 5) Vysokoškolské vzdělávání a odborná příprava Pro přesunutí domácí ekonomiky z jednoduchého výrobního procesu na technologicky náročné výrobní procesy, jsou zapotřebí především kvalitní pracovníci. Úroveň vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy je tak pro budoucnost země velmi důležitá. * 6) Efektivita vnitřního trhu Obchodu prospívá trh bez vnitřních a vnějších bariér, bez přílišné regulace či intervencí. * 7) Efektivita trhu práce
Ekonomický růst podporuje efektivní a flexibilní trh práce, s rovnými podmínkami pro muže a ženy.
* 8) Složitost finančních trhů Pro správné fungování ekonomiky je důležité, aby bankovní sektor byl důvěryhodný a transparentní. Finanční trhy rovněž potřebují vhodnou regulaci na ochranu investorů. * 9) Technologická připravenost Pro zvyšování produktivity práce je nutné, co nejrychleji využívat nové technologie ve výrobním procesu. Významnou roli hrají především informační a komunikační technologie. * 10) Velikost trhu Nerozhoduje pouze velikost domácího trhu, ale i otevřenost domácí ekonomiky mezinárodnímu obchodu (vývoz nahrazuje domácí poptávku). * 11) Sofistikovanost podnikání Obchodní sofistikovanost přispívá k vyšší efektivitě při výrobě zboží a poskytování služeb (k tomu slouží i on-line řešení, přečtěte si rozhovor Vaner: Firmy mohou snížit cenu až o 30 procent). * 12) Inovace**
V dlouhodobém časovém horizontu může být životní úroveň občanů zvýšená pouze inovací.
Celkem je tedy hodnoceno více než 110 dílčích ukazatelů. Každý ukazatel má jinou váhu, nejvyšší váha je připisována inovacím. Přestože jsou jednotlivé ukazatele hodnoceny odděleně, navzájem se úzce propojují a posilují (např. pro inovace není možný svět bez institucí, které zaručí duševní vlastnictví nebo bez dostatečně vyškolených pracovníků…).
Více na Finance.cz.
