Švýcarsko by v příštím roce mohlo čelit deflaci. Výrazně k tomu přitom může přispět silnější frank, který politikům komplikuje snahy korigovat vývoj cen. Informuje o tom web CNBC.
Švýcarská národní banka (SNB) letos v září snížila úrokové sazby již potřetí za sebou, přičemž jako jeden z klíčových důvodů poklesu inflace uvedla právě sílu této, obecně vzato, bezpečné měny. Kromě ní ale sehrály roli i klesající ceny ropy a elektřiny.
Ve světle těchto skutečností změnila centrální banka své odhady průměrné roční inflace pro letošní rok. Původní predikci 1,3 procenta snížila o desetinu procentního bodu. Pomalejší růst cen navíc očekává i v roce 2025. Namísto 1,1procentního zdražování nově počítá s růstem cen o 0,6 procenta.
Odcházející předseda SNB Thomas Jordan potvrdil, že silný frank původní odhady skutečně výrazně ovlivnil, riziko deflace však zároveň bagatelizoval s tím, že predikce zůstávají v rámci cenové stability. Švýcarský frank posílil hlavně v posledních měsících a aktuálně se pohybuje poblíž historických maxim. Ve středu se tamní měna obchodovala v kurzu 0,9414 franku za euro, respektive 0,8669 franku za dolar.
Čas na devizové intervence?
Ve snaze zabránit nežádoucí deflaci je podle analytiků čím dál pravděpodobnější, že SNB zahájí devizové intervence. Ty probíhají tak, že centrální banka na devizovém trhu nakupuje nebo prodává domácí měnu za účelem zvýšení či snížení její hodnoty vůči jiným měnám. To ve finálním důsledku může pomoci kontrolovat cenovou hladinu, zejména v ekonomikách s vysokým podílem zahraničního obchodu.
„Existuje určitý prostor pro další snižování úrokových sazeb, ale vzhledem k tomu, že posilování franku může Švýcarsko posunout do deflačního pásma, dávalo by smysl, aby se SNB přímo zaměřila na zhodnocující se měnu prostřednictvím devizových intervencí,“ uvádí pro CNBC Adrian Prettejohn, ekonom pro Evropu ve společnosti Capital Economics.
Jen krůček k nule
Na rozdíl od většiny hlavních ekonomik, které v posledních letech čelily dvouciferné inflaci, se ve Švýcarsku zdražovalo jen mírně. Svého maxima dosáhl růst cenové hladiny v srpnu 2022 kdy odpovídal 3,5 procenta. Letos v březnu, kdy inflace činila 1,2 procenta, SNB jako první významná západní centrální banka snížila úrokové sazby. V září pak cenová hladina rostla 0,8procentním tempem, což oproti předchozímu roku představovalo pokles o 0,3 procentního bodu.
Letos by se prý inflace dle Capital Economics mohla dostat na hodnotu 0,3 procenta, tedy o půl procentního bodu níže, než společnost původně předpovídala. „Očekáváme, že v některých měsících může inflace klesnout až na 0,1 procenta. K nule pak už mnoho nechybí,“ říká Prettejohn s tím, že za něj deflace představuje reálnou možnost.
Nicméně, i navzdory její hrozbě není posilování švýcarského franku samo o sobě důvodem k obavám. Alespoň podle ekonoma a investičního ředitele společnosti UBS Global Wealth Management Maxima Botterona. Jako důvod zmiňuje, že tempo, jakým měna aktuálně sílí, je stále pomalejší než v letech 2011 a 2015. „Nejsme v situaci, kdy bychom se měli nadhodnocení švýcarského franku obávat,“ míní, leč na druhou stranu dodává, že mírná inflace v příštím roce určité nebezpečí představuje: „Dokud však nedojde k velmi prudkému zhodnocení, myslím, že riziko deflace, které by opravňovalo k mnohem agresivnějšímu uvolnění měnové politiky, je v této fázi poměrně nepravděpodobné.“
SNB své nejnovější rozhodnutí o měnové politice oznámí 12. prosince. Na její závěry s napětím čekají nejen ekonomové ze země helvétského kříže, nýbrž i v zahraničí.
