Švýcarsko ve spárech unie?

10. 5. 2004

Brusel svá pravidla vnucuje dokonce i curyšským bankám

V Evropě nastalo opět období akvizic. Společnost Sanofi-Synthélabo koupila Aventis. Belgický podnik Interbrew získal část brazilské AmBev a firmy zprostředkovávající akvizice doufají, že k nějaké megafúzi dojde i mezi bankami. Trh však možná nepostřehl největší akci tohoto druhu: plíživé, zpola nepřátelské ovládnutí Švýcarska Evropskou unií.
Nelze popřít, že od doby Napoleona na švýcarské kantony nikdo úspěšně nezaútočil. Zasahování Evropské unie však tato alpská republika odolává zřejmě mnohem hůře. Švýcarsko se vždy těšilo oblibě jako místo obchodních schůzek, kde mohou cizinci z různých koutů světa provádět bankovní operace, aniž by je hlídalo přísné oko berních úřadů. Země, kde mohou šéfové mezinárodních kolosů uzavírat vydařené i nezdařené obchody. Ovšem současně s tím, jak se kolem Švýcarů rozrůstá Evropská unie, rychle ztrácejí raison d'etre – důvod k existenci své země. Od 1. května a přistoupení deseti nových členů je Brusel odhodlán rozšířit uplatňování společných pravidel. Loni přiměl Švýcarsko k zavedení srážkové daně na bankovní účty občanů zemí unie. Nyní se chystá zdanit reexporty ze Švýcarska do EU. Německo v březnu zpřísnilo kontroly na hranici se Švýcarskem. Zdá se, že Švýcaři jsou prostřednictvím evropských vyhlášek vedeni do područí Bruselu.
Mnoho z nich věří, že je unie chce vtáhnout do svých spárů, ale Brusel tuto domněnku odmítá. V roce 2001 hlasovali proti přistoupení, loni v říjnu ve volbách uspěla euroskeptická Lidová strana, která obsadila dvě křesla v sedmičlenné Spolkové radě plnící funkci švýcarské vlády. Zřejmě však již brzy nebudou mít občané alpské země na výběr. “Politické změny nabírají ve Švýcarsku dvojí rychlost – jako ledovec a lavina,” tvrdí Denis MacShane, britský ministr pro evropské záležitosti, a dodává, “Ke členství v unii dosud Švýcarsko přistupovalo rychlostí ledovce. Tyto záležitosti se ale nejspíš brzo začnou vyvíjet svižněji.”
Představitelé unie věří, že dosud se chovali až příliš štědře. Poukazují na dohody zvýhodňující alpskou zemi, jako je ta, podle níž se na většinu švýcarského zboží a služeb nevztahuje clo. Švýcarsko přitom do pokladen unie ničím nepřispívá. Navíc dosud plně neliberalizovalo svou ekonomiku, a pro firmy ze zemí EU tak v některých oborech znesnadňuje konkurenční boj. “V celé Evropě sílí pocit, že by všichni měli hrát podle stejných pravidel,” varuje mluvčí komisaře EU pro zahraniční vztahy Chrise Pattena, “Rozšíření EU dodá ještě více váhy názoru, že Švýcarsko by nemělo požívat žádných zvláštních výhod.”
Brusel disponuje dlouhým seznamem požadavků. Chce, aby mu Švýcarsko postoupilo srážkovou daň uvalenou na účty občanů unie vedené ve švýcarských bankách. Tvrdí, že Švýcarsko by mělo přispívat do fondů, z nichž Brusel poskytuje prostředky chudším členům. Cestovat do zemí unie bez cestovního pasu je Švýcarům ochoten umožnit jen pod podmínkou, že rázně zakročí proti přeshraničním daňovým únikům. V případech vyšetřování trestné činnosti Švýcaři souhlasili s odhalením bankovního tajemství. V současné době se zdá, že daňoví kontroloři a policie teď budou muset poslouchat diktát Bruselu mnohem víc.
Švýcary to znepokojuje. Ministr hospodářství Joseph Deiss, který právě zastává funkci předsedy vlády, v níž se ministři střídají, má obavy, že nové německé kontroly na hranicích naznačují snahu ukázat “rozdíl mezi členskými a nečlenskými zeměmi”. Jiní Švýcaři se domnívají, že Brusel je tím hodlá přinutit k přijetí požadavků unie nastolených při projednávání devíti dohod týkajících se celé řady otázek – obchodem se zpracovanými zemědělskými produkty počínaje a přeshraničním dohledem konče.
„Marginalizace Švýcarska podtrhuje relativní úpadek jeho ekonomiky,“ tvrdí Yves Christen, poslanec a šéf Nového švýcarsko-evropského hnutí podporujícího vstup do EU. Od roku 1990 roste švýcarské hospodářství v průměru o 0,9 procenta ročně, čímž je jednou z mála evropských ekonomik rostoucích pomaleji než hospodářství zemí EU. Napjaté vztahy s unií mohou hospodářský růst ještě zpomalit. Michael Dürst, jenž má v Curychu firmu s informačními technologiemi, říká, že kvůli rozsáhlé byrokracii při nákupu zboží z nečlenských zemí ztrácí potenciální klienty. “Bylo by mnohem snazší, kdybychom do unie prostě vstoupili,” konstatoval nedávno ve Švýcarském rozhlase.
S rozšiřováním EU se bude izolace Švýcarska stupňovat. “Unie bude mít větší sklon k výrokům: toto je náš názor, a buď jej přijmete, nebo se nedohodneme,” říká Karin Gilland-Lutzová, specialistka na vztahy mezi Švýcarskem a EU působící na Bernské univerzitě. V dlouhodobém horizontu jej budou Švýcaři možná stále častěji ochotni přijmout.

Pocit poklesu Současně s rozšiřováním Evropské unie se bohatství a moc Švýcarska snižuje

Zasahování EU V otázkách sahajících od daňových úniků až po mobilitu pracovní síly Brusel diktuje pravidla čím dál víc.

Podprůměrný růst Na rozdíl od dvouprocentního ročního průměrného růstu HDP Evropské unie se švýcarské HDP od roku 1990 v průměru ročně zvyšuje o pouhých 0,9 procenta.

Relativní pokles životní úrovně V roce 1980 byl příjem na hlavu o padesát procent vyšší než průměrný příjem v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; teď dosahuje jen o něco více než průměr. Bohatší než Švýcarsko je nyní Irsko.