Koncem minulého roku získala francouzská společnost Carmat povolení k transplantaci prvního umělého srdce v Evropě. Je to přesně tak, jak to zní – bylo vyrobeno v laboratoři ze syntetických biologických materiálů za účelem implantování do lidského těla, přesněji do těla pacienta, který zoufale potřeboval náhradní orgán. Nyní, po půl roce, jedno z podobných srdcí získal pacient v USA. Píše o tom Vanessa Bates Ramirez z webu Singularity Hub.
Lékaři vložili syntetické srdce do hrudníku devětatřicetiletého muže, čímž mu zachránili život. Operaci provedli chirurgové v nemocnici Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Pacient sem dorazil po náhlém selhání srdce a vyšetření u něj odhalila ischemickou chorobu srdeční v pokročilém stadiu. Tuto nemoc většinou zaviní kornatění tepen, embolie nebo záněty, což má za následek nedokrvení srdeční tkáně. Někdy choroba postupuje bez příznaků a přijde se na ni, stejně jako u pacienta z univerzitní nemocnice, příliš pozdě. Když mu hrozila zástava srdce, odvezli ho lékaři na sál, aby okamžitě provedli bypass.
Ale stav pacienta se rychle zhoršoval. Lékařům došlo, že bypass nebude stačit. V tu chvíli už představovala příliš velké riziko i tradiční transplantace. Muž měl štěstí v neštěstí, že se ocitl na pravém místě, tedy v jedné z mála ordinací, kde se mohli pokusit mu voperovat umělé srdce.
Přístroj prostě vložíte na místo srdce
Carmat dostal vloni od FDA povolení vyzkoušet srdce z laboratoře na amerických pacientech v konečném stadiu oboustranného selhání srdce pod podmínkou, že obě síně a komory, které nasávají a vytlačují krev, přestanou pracovat. Dukeova univerzita patří mezi tři místa v USA, která se pokusu s umělým srdcem účastní. Tým chirurgů v nemocnici už prošel školením a nácvikem implantování přístroje.
„Vyjmete pravou i levou komoru a vložíte umělé srdce na své místo,“ říká doktor Jacob Schroder, asistent profesora na oddělení chirurgie v Dukeově nemocnici. Dodává, že během celého procesu byl pacient stabilizovaný.
Umělé srdce má jednu komoru na hydraulickou kapalinu a druhou na krev, odděluje je membrána. Povrch membrány na straně, která přijde do styku s krví, je vyroben z tkáně ze srdce krávy, stejně jako čtyři chlopně. Motorizovaná pumpa pohání hydraulickou kapalinu ze síní do komor, takže pohyb membrány vytlačuje krev jako kdyby se srdeční svaly stahovaly.
Srdce nové generace
Vložené senzory automaticky přizpůsobí krevní tlak a tepovou frekvenci potřebám těla v danou chvíli. Pokud člověk například cvičí, tep se zvýší. Tuhle funkci získala až umělá srdce „nové generace“ od Carmatu a odlišuje je to od orgánů z americké společnosti SynCardia, které mají fixní počet úderů za minutu navzdory pacientově aktivitě.
Přístroj váží 900 gramů, což je zhruba trojnásobek váhy běžného lidského srdce. Externí příslušenství už je trochu těžší, příjemce orgánu u sebe musí nosit okolo čtyř kilogramů vybavení, včetně ovládání, sáčku pohonné hmoty a dvou balení baterií. V případě pacienta z Dukeovy nemocnice zůstane jeho umělé srdce vzdáleně připojené do nemocničního systému, aby lékaři mohli sledovat, zda pracuje správně.
Pár dní po transplantaci v USA podobnou operaci provedli chirurgové v italské Neapoli. Zároveň to znamenalo první komerční prodej srdce od Carmatu. Operace byla v tomto případě plánovaná, nešlo o test nebo o poslední šanci.
Následující zkoušky umělého srdce se zaměří na jeho dočasné (během čekání na transplantaci skutečného srdce) i dlouhodobé využití. „Pro mnoho pacientů neexistuje možnost léčby,“ uvedl doktor Carmelo Milano, primář kardiochirurgie z Dukeovy nemocnice na online tiskové konferenci. „Věříme, že náš přístroj bude… bezpečnější podpora pro pacienty před opravdovou transplantací a potenciálně finální léčba.“
