Albert Einstein řekl: „Život je posvátný, to jest, je nejvyšší hodnotou, od níž se odvozuje hodnocení čehokoliv dalšího.“ Od 20. května 2010, kdy prestižní časopis Science přinesl studii amerických genetiků o „vzniku umělého života“, musíme o aktu stvoření zase o trochu více přemýšlet. Nad palcovými titulky v novinách typu „Život ze zkumavky!“, „Syntetická mykoplasma: konec světa?“, „Apokalypsa díky genetické revoluci“ nebo „Člověk = Bůh“ se sice profesionální biologové, genetici i lékaři ušklíbají, ale je pravdou, že tento krok otevírá řadu etických, ale už také právních i podnikatelských otázek. Americká společnost J. Craig Venter Institute (JCVI), jež se do dvou dekád možná stane jakýmsi genetickým Microsoftem nebo scifistickým Cyberdynem, totiž podnikatelské využití svých objevů přímo předpokládá.
Upravené buňky, nač chceme
Co se vlastně stalo? Výzkumníkům se poprvé v historii podařilo vytvořit život, který je ovládán syntetickou DNA. Do hostitelské buňky vložili genetický „software“, přičemž mikrob dostal přezdívku Synthia (JCVI-syn1). Podle BBC, jež očekává průmyslově-genetickou revoluci, jde o přelomový objev. Ten by mohl lidem pomoci v hledání nových paliv, způsobů čištění vody, svícení, rychlejší výroby vakcín nebo vstřebávání skleníkových plynů. „Získáme-li buňky schopné produkovat, co si přejeme, zbavíme se závislosti na ropě a napravíme škody, jež jsme napáchali na životním prostředí,“ předpovídá Craig J. Venter, jenž šéfoval týmu 46 vědců, kteří se do DNA skutečně i podepsali, a zanesli do genomu dokonce i své e-mailové adresy. Výzkum stál 40 milionů dolarů.
Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího vytvořil americký tým syntetické vlákno DNA, na němž je napsána genetická informace pro jednu z nejjednodušších bakterií. Vlákno se skládá z milionu genetických písmen, nukleotidů. „Vytvořit něco takového je velký problém, protože DNA je lámavá a pracovat s tak dlouhým kusem DNA je velice obtížné,“ ocenil práci americké firmy. S kratšími úseky DNA to ale vědci zvládli už dříve. Geneticky manipulované buňky, bakterie a viry už řadu let slouží; tímto způsobem se produkuje například inzulin. „Je to spíš jen demonstrace toho, co všechno už lidé umějí a jak virtuózně technicky to mohou udělat,“ řekl ČTK Hořejší.
Spíše přeprogramovaný život
„Je to hodně zlomová práce, protože otevírá cestu ke skutečnému plánování, co která buňka má dělat: degradovat cizorodé látky z půdy a vody, syntetizovat nové sloučeniny, třeba léčiva. K tomu je ale dlouhá cesta. Vzniká nový obor, syntetická biologie, kde se tento přístup kombinuje s dalšími technikami genového inženýrství. Myslím, že k praktickému využití máme ještě nějaké to desetiletí,“ doplnil pro MfD Václav Pačes, někdejší předseda AV ČR. Ještě vzdálenější jsou plány na design rostlin, či dokonce živočichů. „Bude to možné, ale rozšíření techniky na vyšší organismy si vyžádá léta práce,“ říká Venter. „Je to jen krůček, ale takový, který změní lidské myšlení. Buňka, kterou jsme vytvořili, není žádný zázrak, ale nabízí spoustu možností… Přenáší nás do úplně nového světa,“ říkal „Stvořitel“ deníku The Times.
Ke studii, jež ovládla hlavní prostor v médiích, je trochu skeptický další vědec z ÚMG AV. „V žádném případě nejde o umělý život,“ uvedl pro LN Petr Svoboda. „Venter zvládá vlastní propagaci, umí zaujmout. Skoro by se dalo říct, že mu na to novináři skočili, protože již loni v září publikoval informaci o podobném umělém bakteriálním kmenu. Aby umělou DNA mohl zprovoznit, vypůjčil si části přírodní bakterie,“ dodává mladý genetik.
Dolary zašité v genetice?
Vědec (a podnikatel) Craig J. Venter (63), jenž se podílel na rozklíčování lidského genomu, patří dle časopisu Time mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Kromě JCVI založil i firmu Celara Genomics. Kromě vědeckého pokroku a prestiže jsou ve hře pochopitelně též patenty. Podle profesora Johna Sulstona z University of Manchester, který se s Venterem střetl ve sporu o sekvencování genomu již před deseti lety, si Američan nárokuje přílišné zásluhy. „Probíral jsem se některými z jeho patentů a požadavky jsou velmi, velmi široké. Doufám, že většina patentů mu nebude přiznána, poněvadž jinak by se genetické inženýrství dostalo pod dohled Craigova institutu. Byl by to monopol,“ varuje Sulston. Přihlášku na patentování mikrobů se syntetickým genomem si Venter podal už v říjnu 2006. Americký patentový úřad zatím nerozhodl. Řekněte sami: Může mít vůbec někdo patent na život?
Chodí strašák okolo…
Další obavy panují z možností, které tento pokrok skýtá pro přípravu genetických superzbraní. „Dalo by se to zneužít, například přípravou smrtelných virů. Ale zneužít se dá všechno: nožem si můžete ukrojit chleba a také s ním můžete někoho zabít. Je třeba dobrá legislativa,“ říká Pačes. A Svoboda dodává: „To je úplný nesmysl. Pokud by chtěli teroristé využít nějakou bakterii, pak by bylo mnohem jednodušší namnožit si třeba antrax nebo virus. Jejich výroba je daleko levnější.“ Venterův výzkum, za nějž se dá očekávat i Nobelova cena a který chce popřít staleté rčení „Omne vivum ex ovo“ (Vše živé z vejce jest), nedává spát etikům, filozofům či teologům.
„Právě jsme otevřeli Pandořinu skříňku,“ vyřkl obligátní větu David King z organizace Human Genetics Alert, která bojuje proti biotechnologiím. „Člověk pochází od Boha, není však Bohem: zůstává člověkem a má možnost dávat život plozením, nikoli jeho umělým vytvářením,“ uvedl pro list La Stampa předseda právní komise italské biskupské konference Domenico Mogavero. Buď jak buď, zvídavý člověk si nedá pokoj… Jak napsal Mark Twain: „Bůh stvořil člověka, protože jej opice zklamaly. Pak už na další experimenty rezignoval.“
BOX:
Stvořitel, nebo démon?
Craig J. Venter se narodil 14. října 1946 v Salt Lake City. Sloužil u námořnictva, na University of California vystudoval fyziologii, farmakologii a biochemii. V květnu 1998 založil společnost Celera Genomics, jejímž cílem bylo zmapovat lidský genom. Firma konkurovala vládnímu programu Human Genome Project, nicméně obě instituce společně oznámily „luštitelský“ úspěch v roce 2003. Tři roky nato založil organizaci pro genetický výzkum J. Craig Venter Institute se sídlem v marylandském Rockville. Zabývá se genetikou a aplikacemi v lékařství, ekologii i alternativní energetice.
Pramen: BBC, LN
Popisek:
Přeprogramovaná buňka. Schéma uměle vytvořené informace v genomu M. mycoides dle magazínu Science.
Více na: www.jcvi.org
