PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍKde se o důchody stará stát v rámci nejrůznějších průběžných systémů, je zejména o penzijní fondy poměrně malý zájem. N aopak v zemích, kde povinné státní pojištění zajišťuje penze na úrovni existenčního minima (jsou to především anglosaské země), si lidé na stáří šetří hlavně ve fondech, ale i v různých formách důchodového životního pojištění.
**PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Kde se o důchody stará stát v rámci nejrůznějších průběžných systémů, je zejména o penzijní fondy poměrně malý zájem. N aopak v zemích, kde povinné státní pojištění zajišťuje penze na úrovni existenčního minima (jsou to především anglosaské země), si lidé na stáří šetří hlavně ve fondech, ale i v různých formách důchodového životního pojištění. U nás to tak úplně neplatí, což je důsledek krátkého časového odstupu od roku 1989. Jednak jsme národem podpojištěným, takže přírůstky pojistného (bez ohledu na „průběžné“ penze) jsou v posledních letech enormní - za první pololetí tohoto roku u životního pojištění dosáhl meziroční růst 25 %. Zájem o penzijní připojištění je také výjimečný - počet klientů je i v porovnání se západní částí EU ohromný, ve fondech si na stáří spoří takřka třetina populace. Atraktivita tohoto typu spoření je nepochybně důsledkem státního příspěvku (v rámci EU jde spíše o výjimečný způsob státní podpory), když oba systémy těží i z daňových úlev. Je ale zřejmé, že naše poměry se krok za krokem budou přibližovat západoevropským standardům. Otázka ovšem je jakým, protože zemi od země se tento standard liší právě v závislosti na charakteru penzijního systému. Pro nejbližší léta je ale takřka jisté, že průběžný systém financování důchodů (na rozdíl od fondového) u nás zůstane zachován. Na oblibu penzijního připojištění to ovšem nebude mít vliv - stejně jako u stavebního spoření bude jistě i nadále oceňována míra zhodnocení investovaných prostředků. Druhou věcí je, že fondy se - po víceméně totálním „rozebrání“ potenciálních klientů - musí zaměřit na výši měsíčních úložek. Ta je poměrně adekvátní z hlediska ryze investičního, ale téměř zanedbatelná, pokud má být viditelným přilepšením ke státem vyměřeném důchodu. Životní pojištění je na tom v porovnání s penzijním připojištěním lépe. Jak již bylo řečeno, ještě se u nás ani zdaleka nestalo běžnou součástí rodinných financí a na tomto poli mají pojišťovny ještě hodně práce. Zda-li si ale budou lidé pojišťovat hlavně životní rizika, nebo volit produkty s výraznou spořicí složkou pro použití v postproduktivním věku, to bude závislé také na tom, jakým směrem se bude ubírat diskuze o budoucím penzijním systému.