Sytě modrý koncept

Olympiáda v Praze je zcela realistická věc, tvrdí Pavel Bém

Případná pražská olympiáda v roce 2020 by z osmdesáti procent těžila z toho, jak Praha bude – měla by – v té době vypadat. Tedy z „povinné“ infrastruktury. Pouze pětinu by tvořila olympiádou přímo vyvolaná přidaná hodnota - opět zejména infrastrukturní stavby. Na prosincovém EURO Business Breakfastu (EURO 50/2006) to uvedl staronový pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém. Například přidaná hodnota olympijské vesnice v Bubenči by v horizontu méně než jednoho roku od ukončení soutěží měla spočívat v její transformaci do moderní infrastruktury vysokoškolských kolejí a univerzitního kampusu, který Praze velmi chybí.

Reálná věc.

Rok 2016 je pravděpodobně termín, kdy se s ohledem na olympijskou diplomacii Praha bude muset symbolicky o pořádání ucházet. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 mají být olympijské hry v Londýně, je ale na devadesát devět celých devět desetin procenta jasné, že olympiáda opustí evropský kontinent, říká Pavel Bém s tím, že realistický termín je právě rok 2020 nebo 2024. „Moje největší dilema je v tom, že v roce 2016 není možné olympiádu v Praze seriózně připravit, ale zároveň vím, že je nezbytné žádost podat. A zároveň také vím, že když ji podáme, přijdou všichni ti chytráci a budou nás kritizovat, že si to nemůžeme dovolit, že je to omnipotentní představa ambiciózního pražského primátora, která není rozumně podložená, nemá ekonomické opodstatnění a zničí město. Tomu se bohužel nedá zabránit, takže následující měsíce budou ve znamení těchto žabomyších debat. Olympiáda v roce 2020 nebo 2024 je ale naprosto realistická a jediné, oč tady jde, je poměřit náklady na oněch dvacet procent s jejich přidanou hodnotou a říci, zda je to dobrý, nebo špatný ekonomický projekt. A zatím všechna čísla, která máme k dispozici, říkají, že by nemusel být špatný,“ uvádí.

Hodnota vize.

Pohled do roku 2020 má navíc ještě tu hodnotu, že umožňuje definovat dlouhodobou vizi a vést debatu o potřebách města za čtrnáct let. To údajně nikdo nedělal. V roce 1981 nikdo nedefinoval vizi Prahy v roce 2001 a bohužel se nepovedlo ani v roce 1993 nebo 1994 vytvořit vizi Prahy v roce 2010. „Kdyby se to bývalo udělalo, pak by infrastrukturní investice i rozdělení kompetencí na ose Praha – stát musely vypadat úplně jinak,“ tvrdí Pavel Bém a upozorňuje, že olympiáda v Praze pro něj není „srdeční záležitost“, ale výsledek chladné ekonomické úvahy. I kdyby nakonec olympiáda v Praze nebyla, už vypracování vize Prahy na deset patnáct let dopředu by prý byla záslužná věc.

Neefektivní systém.

Další důležité, leč kontroverzní pražské téma je podle primátora metropolitní policie. Její projekt vychází ze skutečnosti, že v Česku je a bude policie státní a městská, a zároveň z toho, že zmíněný systém „nabízí nekonečné množství duplicit a je ve finále velmi neefektivní“. Jak tvrdí Pavel Bém, koncept metropolitní policie je vyzkoušen v řadě evropských a mimoevropských měst a je založen na silnější pozici metropolitní, městské policie řízené samosprávou.
„Je vyvolán velkou poptávkou po řízení veřejného pořádku, a nejenom pořádku, ze strany municipalit. Ta poptávka by tady nebyla, kdyby státní policie dělala to, co dělat má, v nějakém rozsahu efektivity. Tak se stalo, že 'měšťáci' postupně dostávají čím dál více drobných pravomocí, ale nedochází k systémovým změnám ve vazbě na to, co dělá policie státní. Koncept metropolitní policie vychází z toho, že bude spojena policie, městská, pořádková a dopravní,“ říká. Trestná činnost v dalších oblastech by zůstala v kompetenci státní policie, takže Praha by nepožadovala široké kompetence newyorské metropolitní policie, protože to je údajně nerealizovatelné. Pražský projekt je podle Pavla Béma uskutečnitelný, není to však jen záležitost hlavního města, nýbrž celorepubliková. Proto do ní musejí vstoupit hejtmani i zástupci Svazu měst a obcí. Pražský magistrát připravuje paragrafovou verzi příslušného zákona, počítá s tím, že se o ní bude diskutovat a vznikne návrh řešení, který dá naději na systémové změny.

Unikátní poměr.

Primátor také kritizoval „hloupé“ rozdělení kompetencí mezi státem a městem při řešení dopravní situace v Praze. Připomněl přítomnému exministrovi financí Ivanu Kočárníkovi, jak bylo v devadesátých letech s bývalým vedením pražské radnice dohodnuto, že výstavbu vnější části dopravního skeletu hradí stát, vnitřní část město. „Prosím pěkně, to je unikát, není to nikde ve světě, nikde v Evropě, aby metropole stavěla na vlastní náklady své vnitřní okruhy, aby si za své peníze stavěla metro. Podíl nákladů města se v zahraničí pohybuje mezi deseti až pětadvaceti procenty, u nás je to devadesát procent město, deset procent stát,“ dodal.
Neopomněl ale zdůraznit, že „ke cti klausovských a kočárníkovských vlád patří to, že Praha tehdy dostávala na výstavbu metra nejvíc peněz v historii“. Dnes jsou to dle jeho slov „směšné částky“, a dokonce prý to šlo tak daleko, že v návrhu rozpočtu připravovaného vládou Jiřího Paroubka byla velká nula. Teď se tam objevilo tři sta milionů korun. Za „mimořádně nespravedlivé“ vůči Praze považuje rozpočtové určení daní, protože Praha vytváří pětadvacet procent hrubého domácí produktu a dostává méně než sedm procent. To do budoucna nepovažuje za možné, respektive je to možné pouze v tom případě, že Praze budou investiční náklady kompenzovány ze státních infrastrukturních fondů nebo, při jejich zrušení, z rozpočtů jednotlivých resortů.

Desetiletka.

Praha má, říká primátor, jasnou představu, že do roku 2010 bude zprovozněno třiašedesát nebo čtyřiašedesát procent vnitřního městského okruhu, že bude učiněno vše pro to, aby stát urychlil výstavbu vnějšího okruhu. Praha má mít „postavenu, nebo téměř postavenu“ čistírnu odpadních vod, dojde údajně k „poměrně významným urbanistickým zásahům“ v oblasti Národního muzea a na severojižní magistrále, jejíž značná část má být zklidněna, což by vedlo ke „zcivilizování“ oblasti Václavského náměstí a Nového Města. Bude dostavěn „vltavský koridor“ zaměřený jak na služby pro byznys, tak pro Pražany a návštěvníky města, značné peníze mají být použity na výstavbu dvou velkých zelených ploch. Jednou z nich mají být radotínské laguny, kde by bylo vytvořeno atraktivní rekreační zázemí hlavního města, druhou oblast Černého mostu a Počernic, kdy by vzniklo oddechové centrum pro zdejší rezidenční oblast.
Z hlediska infrastruktury bude Praha na standardní úrovni v letech 2015 až 2016, tvrdí Pavel Bém. Proto prý byly přizvány ke správě hlavního města další dvě politické strany (SNK Evropští demokraté a Strana zelených – pozn. redakce), s nimiž ODS může „s jistou pravděpodobností počítat do budoucnosti jako s politickými partnery“. „Není tajemstvím, že tvrdá, jednobarevná modrá moc vytváří stín, který se promítá do hesla Všichni proti jednomu. Určitě si ale s těmito politickými stranami nechceme zadat v politických kompromisech, což bych považoval za scestné. Necháme si a budeme prosazovat modrý, pravicový koncept rozvoje města,“ říká pražský primátor.