(EURO 48/2004)
V rubrice Hyde Park jste uveřejnili polemický článek spisovatele Benjamina Kurase. Předpokládal bych, že týdeník takového věhlasu bude dbát na úroveň i „polemických“ příspěvků, i když mi není jasné, s kým a o čem Kuras polemizuje, uráží mě “literární” úroveň jeho příspěvku.
Jeho text je od začátku zaujatý a nepřesný. V rámci schváleného programu shromáždění členů Obce (program, vzhledem k zdržovací taktice předsedající členky vedení Reprezentace Evy Novákové, se schvaloval tři a půl hodiny, až do třinácti hodiny) celkem 170 z 235 přítomných členů vyjádřilo v 17 hodin nedůvěru celé reprezentaci – nikoli konkrétnímu zástupci. (Ostatní hlasování o konkrétních lidech, Jelínek a další, byla mimo schválený program schůze a jako taková nemohou být uznána za platná.)
Hlasování o důvěře je jediný prostředek, jak členové Obce mohou vyjádřit nespokojenost se způsobem chování reprezentace jako celku. Pod vedením předsedy Tomáše Jelínka došlo k zablokování možnosti řešit na schůzích reprezentace problémy a rozhodnutí, které každá organizace řešit musí. Nedokázal při těsném vítězství své Koalice za demokracii (o 0,75 procenta hlasů) nalézt modus operandi a pracovat se všemi reprezentanty členů obce. Reprezentace přestala být akceschopnou a potýkala se s obstrukcemi – zejména po uplatněním metody „hledání vnitřního nepřítele“. To je podstata problému. Hlasování o nedůvěře celé reprezentaci v podstatě odpovídalo někdejšímu hnutí „Děkujeme odejděte“ na místní úrovni.
Zbytek Kurasovy polemiky spočívá v nepřehledném uvádění přímých vět, cizích názorů, výňatků z dopisů, napadání „pučistů“. Jeho slovník, právě že přebrán z jiných úst, působí vulgárně, až nevěrohodně. Opravdu se autor domnívá, že pět podepsaných „pučistů“ by donutilo 170 (dnes již) svobodně myslících lidí ke zvednutí ruky? Opravdu u nich nepředpokládá vlastní názor na schopnost stávající reprezentace se domluvit?
Vyjmenování všech funkcí a příbuzenských vztahů některých aktérů sporu je ze stejného manipulativního soudku, ovšem na úrovni druhé republiky (30. 8. 1938-15. 3.1 939). Pouze snad chybí zmínka, že se jedná o osoby židovského původu. Aniž bych je osobně znal, vážím si zmíněných pánů Pavláta, Munka a Daníčka, protože každá ta jejich vyjmenovaná funkce podává svědectví o nesmírném objemu práce, kterou v nich vykonali.
Jan Edgbaston
edgbaston@cbox.cz
