Do restaurace Čínské zátiší, vzdálené necelých dvacet kilometrů od kraje Prahy, jsem se vypravila na doporučení jednoho čínského manažera žijícího v našem hlavním městě. Moc jsem tomu nevěřila, dlouho googlila a týdny se odhodlávala; bála jsem se, aby nebylo náhodou zavřeno, protože pak by nás čekal piknik na parkovišti nejbližšího konzumu. Ono toho v Čelákovicích zas tolik není.
| Čínské zátiší |
|---|
| • Palackého 259/10, Čelákovice, Praha-východ |
| • t: 606 803 416 |
| • www.cinske-zatisi.cz |
| • otevřeno: Po-Ne 11-22 |
Čínskou restauraci jsem našla na určeném místě, měla otevřeno a bylo v ní plno. Překvapilo mě, že musíme čekat na stůl a že řada hostů měla na sobotní oběd rezervaci. Pak už jsem se jen radovala a těšila se na každý další chod. Obsluhoval nás chlapec, který mohl zrovna dokončit základní školu, a šlo mu to překvapivě dobře. Byl milý, velmi pozorný, jen v jídlech se úplně nevyznal. Pomáhala mu ale paní majitelka (pravděpodobně), takže jsme se dozvěděli vše potřebné.
Návštěva mě bavila od začátku do konce a když jsem si cestou domů všimla, že restaurace stojí kousíček od nádraží, kam se dá za půl hodiny dojet z Masaryčky vlakem, mým výletům za poznáním opravdové čínské kuchyně odpadla poslední překážka. Trochu se stydím, že jsem o ní doteď nevěděla, protože v Čelákovicích funguje už od roku 2004, ale lepší pozdě než vůbec.
Cesta po S’čchuanu
V nabídce restaurace najdete širokou paletu čínských chutí. Specializuje se ale na s’čchuanskou kuchyni, která je typická použitím specifického s’čchuanského pepře a většího než malého množství chilli oleje. Není to kuchyně pro začátečníky. Pokud si autentické jídlo objednáte, počítejte s tím, že bude pálit a ne všechny chutě musí nutně konvenovat tomu, na co jste zvyklí. Přesvědčí vás o tom třeba i jen obyčejný okurkový salát, samozřejmě po s’čchuansku, pokrytý kuličkami pepře a kousky papriček a nechybí ani česnek. Pálil jako ďas, i když by se zdálo, že čerstvá okurka může pálit jen stěží, ale marináda byla přesto lehce nasládlá a velmi dobrá.
Skvělé jídlo je všude. Užijte si cesty po světě prostřednictvím lokálních chutí a vůní
Zaradovala jsem se, když nám hned vzápětí přinesli černé vejce, specialitu, která se vidí málokde. Vejce bylo černé včetně průhledného bílku. Pokryté bylo tmavou, relativně sladkou omáčkou na bázi sezamu a doplňovala je kupička čerstvé světlé papriky. Ideální na zklidnění podrážděných chuťových buněk. Oběd trval určitě přes dvě hodiny a chody přistávaly na stole tak nějak na přeskáčku, ale vůbec to nevadilo.
Radím vynechat taštičky plněné masem a další jídla neurčitého původu. Menu vám napoví, co stojí za ochutnání, a dobrým vodítkem jsou i ceny. Jídla, na která je podnik hrdý, jsou maličko dražší než ta, která si běžně dáváte pod písmenem a číselným kódem o polední pauze. Také se vykašlete na pekingskou kachnu, která nemá se s’čchuanskou kuchyní nic společného. Stačí, že jsem se nechala nachytat já - ani tady ji neumějí dobře připravit. V sáhodlouhém jídelním lístku se propracujte k nápisu Tradiční s’čchuanská jídla a pak se nechte zlákat na cokoli.
Nepřepepřit!
Počítejte s tím, že porce předkrmů nejsou malé. Překvapilo mě to třeba u pikantního hovězího se sezamem, které by určitě posloužilo jako hlavní jídlo nejméně pro jednu osobu. Jednalo se o tenké plátky hovězího smažené v kořeněném sezamovém těstíčku ve sladkopálivé omáčce. Jedno z jídel, které neurazilo, ale při příští návštěvě ho asi vynechám. Určitě si ale dám kachní plátky v sójové omáčce. Měkoučké plátky kachny na čerstvém ledovém salátu byly nasáklé omáčkou a doplněné o jarní cibulku. Konzistence masa byla skvělá.
Zvláštní pozornost zaslouží jídla, jejichž název obsahuje slovní spojení „skutečné s’čchuanské“. Pokud je vyzkoušíte, nabídnou vám tamní chutě v „nepoevropštěné“ podobě. Přiznávám, že pravé s’čchuanské kung-pao mi nechutnalo, ale ne proto, že by nebylo dobře připravené. Chuť zvláštně trpkého a zároveň ostrého pepře, který vlastně ani pepřem není, ovládla jídlo natolik, že jsem dokázala jen párkrát ochutnat. Mým spolustolovníkům to ale nevadilo.
Závěr: Neváhejte kvůli dobrému jídlu popojet o něco dál než obvykle a ochutnat pokrmy, na které v pražských čínských bistrech nenarazíte.
Hodnocení: 3,5/5
Přečtěte si recenze na další restaurace:
Maso je Maso: krvavý steak po italsku
Paloma Restaurant: stoprocentní péče za hranicí Prahy
Benjamin: čerstvý vítr vane z Norské
Ristorante Santo: Itálie na soutoku
Vinný bar Thir: zázrak v Táboře
Flambované Vary aneb Stroj času
