Brusel překročil své pravomoci
Plány Evropské unie, že očistí plošným nařízením všechny členské země od tabákové reklamy, vzaly za své: čáru přes rozpočet udělal Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Odůvodnění? Zákonodárci v Bruselu nemají k totálnímu opatření pro celý společný trh potřebné pravomoci. Jednotná tabáková strategie z roku 1998, která měla začít platit v příštím roce, předpokládala, že členské státy budou postupně rušit propagace cigaret a tabákového zboží. Ta měla zcela zmizet do konce roku 2002. Políčeno bylo i na sponzory – s penězi tabákových firem se měly nejpozději do podzimu 2006 rozloučit sportovní soutěže a umělecké akce. Soud nicméně usoudil, že tentokrát to Brusel, byť v zájmu zdraví občanů, přehnal. Smlouva o Evropské unii přisuzuje ochraně zdraví spotřebitelů pouze doplňkovou roli; úplný zákaz reklamy by musely odsouhlasit všechny členské země. To se nestalo, naopak Německo a Rakousko byly proti a podaly (spolu s tabákovými a reklamními firmami) protest. Unie, dodal soudní dvůr, může však přijmout – získá–li hlasy nadpoloviční většiny členů – částečné zákazy. A jednotlivé státy mohou bojovat s tabákovou reklamou v národních mantinelech. Jasně vymezená hranice. Jádrem argumentace soudců i stěžovatelů se stal někdejší článek 100a Smlouvy o Evropské unii (nyní článek 95) o jednotném trhu a volném oběhu zboží. Jejich podpora je prioritou, zatímco zavedení protitabákové direktivy jde proti těmto pravidlům. Justiční dvůr dospěl k závěru, že úplný zákaz neprospěje obchodu s tabákovými produkty. Situace, že by zdravotní politika mohla být sjednocena a časem i nadřazena národním normám, není podle pozorovatelů na dosah. Vlastní legislativu si členské země střeží stejně ostražitě jako daňové předpisy. Snaha Bruselu o vytvoření společných zásad ve zdravotnictví by tak znamenala zrušení systémů, jež se budovaly po desetiletí. A to, píše Handelsblatt, je nemyslitelné. Uznání z obou stran. Komisař pro zdravotnictví David Byrne reagoval na verdikt z Lucemburku sdělením, že předloží novou směrnici pro omezení reklamy na cigarety a tabák. Zároveň uvítal iniciativu Mezinárodního automobilového svazu (FIA), který den před oznámením soudního rozsudku oznámil, že se automobilový sport vzdá od roku 2006 tabákových mecenášů. Kapitáni motoristických podniků vyslyšeli doporučení Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO). Spolkový kabinet v Bonnu postoj soudců ocenil, ale zdůraznil, že tažení proti tabákovým koncernům pokračuje. Ochranu zdraví dětí a mládeže označil za prvořadou. „Už dva roky se pokouším dojednat s tabákovým průmyslem dobrovolná pravidla. Je to tuhý boj, uvedla drogová komisařka vlády Christa Nickelsová. Pochvalné hlasy se ozývají také z tábora tabákových firem a reklamních společností. Německá propagační asociace ZAW označila pokus Bruselu za nepovedený švindl o zavedení společné zdravotní a spotřební politiky pod záminkou harmonizace trhu. A navrhla, aby byly totální reklamní zákazy vyškrtnuty ze seznamu nástrojů unie. Znovu, ale lépe. Zdravotníci a znalci branže považují jásot producentů a reklamních agentur za předčasné. Trend je jasný: upoutávky na tabákové výrobky mizí z kin, tisku, plakátovacích ploch či automobilových závodišť. I důvod je jasný - ročně zemře v Evropské unii v souvislosti s kouřením půl milionu lidí. Evropská komise dala najevo, že válku s tabákovou reklamou nevzdává. Musí jen více přemýšlet, jak dál. A vyvarovat se kritiky z nedodržování pravidel jednotného trhu. Handelsblatt doporučuje, aby komisaři, dříve než se snad opět rozhodnou pro další reklamní omezování, uvážili, zda neporuší pravidla volného pohybu zboží. Aby například eventuální zákon neomezil dovozy časopisů, v nichž se cigarety a tabák propagují.
UHASIT, OZDRAVIT? Je nekuřácká ekonomika reálná? Světová zdravotnická organizace (WHO) i Světová banka – píše Wall Street Journal Europe – tvrdí, že ano. I když státní rozpočty těží z vysokého zdanění, cel na tabákové výrobky a ze zdanění ziskových tabákových korporací. V EU připadá fiskálu sedmdesát procent průměrných maloobchodních cen za výrobky Marlboro, největší světový producent cigaret Čína získává z tabáku a tabákových výrobků třináct procent ročních rozpočtových příjmů. WHO i Světová banka přesto mluví o bezprecedentním zdravotním prospěchu z omezení kouření. Receptem má být zvyšování spotřební daně. Podle těchto organizací by prý pouze desetiprocentní nárůst cen omezil v USA spotřebu tabákových výrobků o čtyři procenta. V Číně by zvednutí spotřební daně u cigaret o pětadvacet procent údajně znamenalo o 4,57 miliardy vykouřených krabiček méně. Desetiprocentní skok cen cigaret by podle Světové banky přiměl čtyřicet milionů lid, aby s návykem skončilo. Zachráněny by byly miliony životů, státní příjmy by stouply o sedm procent. V dlouhodobém horizontu, připouštějí experti, ale může být dopad podobných kroků různý. Tvrdě zasaženy by byly agrární země, jež jsou na vývozu tabáku závislé.
