Úředníci ve Varšavě možná podfoukli stát a šli na ruku Gazpromu
Podél dálkového plynovodu vedoucího z Jamalského poloostrova přes Polsko do Německa byl položen optický kabel. Na tom by nebylo nic divného nebýt obrovské přenosové kapacity kabelu, jež by bez problémů „unesla veškerý telekomunikační provoz mezi Ruskem a západní Evropou – třeba až sedmatřicet milionů telefonických hovorů najednou. Vláda ve Varšavě se nyní tváří překvapeně a nařídila vyšetřování. To by mělo brzy odpovědět na otázku, jak je možné, že ruský plynárenský obr Gazprom ve spolupráci s polskými firmami takovou informační tepnu postavil údajně bez státního požehnání. Kauzu, jež občas dostává protiruský nádech, v závěru uplynulého roku „rozvlnil vlivný polský deník Gazeta Wyborcza. Napsal, že optický kabel skýtá skvělé možnosti pro komerční využití. Stát, který zůstal jaksi mimo, tedy může přijít nejen o kontrolu nad velice důležitou informační tepnou, ale také o pěkné peníze. A závěr: nejspíš za to mohou vládní úředníci, kteří se nechali pořádně podmáznout. Následný „mediální šum přiměl úřady, aby se případem začaly intenzivně zabývat. Zatím nemají jasno ani analytici sledující sektor telekomunikací. „Vnímám to jako citlivou politickou záležitost. Předpokládám, že někteří lidé v Polsku prostě chtějí získat licenci na komerční provozování kabelu podél plynovodu co nejrychleji, než se v této zemi změní politický vítr, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO z Varšavy analytik RZB Austria Bob Creamer. „Komerční využití optických kabelů kladených podél plynovodů, železnic nebo elektrických rozvodných soustav je velice zajímavé, poznamenává odborný konzultant Václav Mach. Co se vyšetřuje. Gdaňské státní zastupitelství prošetřuje, jakou roli v kauze „kabel sehrála jednotlivá ministerstva a další státní úřady. „Zjišťujeme, zda veřejní činitelé vydávající příslušná povolení nepřekročili své pravomoci, tedy zda splnili své povinnosti vůči státu, nebo zda mu svým jednáním eventuálně nezpůsobili škodu, citovala agentura PAP mluvčí gdaňského státního zastupitelství Marii Kaminskou–Jezowskou. Záležitostí se zabývá také zvláštní skupina expertů sestavená polskou vládou, sdělil její mluvčí Krzysztof Luft. První závěry by měly být známy koncem tohoto týdne. Vše je O. K., tvrdí investoři. Výstavbu polského úseku plynovodu, dlouhého 682 kilometrů, financovala firma EuRoPolGaz, jejímž hlavními podílníky (po 48 procentech akcií) jsou polská státní společnost PGNiG (Polský plynárenský a naftový průmysl) a její ruský partner Gazprom. Kladení optického kabelu bylo svěřeno firmě PolGaztelekom, jejímž spoluvlastníky se kromě EuRoPolGazu stali ruský Gaztelekom (dcera Gazpromu) a jeden z nejbohatších polských podnikatelů Aleksander Gudzowaty. Ten tvrdí, že všechno je v naprostém pořádku. „To, co se nyní kolem kabelu děje, je možná projev antiruské fobie, citovala jej agentura PAP. Gudzowaty je názoru, že o vznik aféry se postarala konkurence, neřekl však, koho má na mysli. „Žádné zákony jsme neporušili, dušuje se v polském tisku ředitel EuRoPolGazu Kazimierz Adamczyk. Nezastírá, že má velký zájem o licenci na komerční využívání kabelů. Odmítá názor, že jeho firma chtěla obalamutit svoji „státní matku – společnost PGNiG. Tvrdí, že vláda byla s projektem včas seznámena – i s tím, že většina přenosové kapacity se bude využívat nikoliv technologicky (pro potřeby plynařů), nýbrž komerčně. „V roce 1994 jsme příslušný projekt odeslali ministerstvu obrany, tehdejší Ústřední plánovací komisi a na další úřady. Pokud se nyní ozývá, že vláda o ničem nevěděla, měla by tato výtka směřovat jinam, brání se Adamczyk. K podobnému závěru dospěl v posledních dnech i list Gazeta Wyborcza, který získal dokumentaci společnosti Gazprojekt. Z ní vyplývá, že už v roce 1995 nebylo o komerčním využití budoucí telekomunikační tepny Uchta–Moskva–Minsk–Berlín–Kassel pochyb. Předmět politických debat. O sporném optickém kabelu se jednalo i při listopadové návštěvě ruského ministra zahraničí Igora Ivanova ve Varšavě. „Nejsem ministrem spojů, nýbrž zahraničí, odpověděl šéf ruské diplomacie na otázku polských novinářů žádajících vyjádření Moskvy. Ivanov jenom stručně podotkl, že podmínky jsou obsaženy v příslušném kontraktu. „Pokud bychom chtěli na toto téma hovořit, museli bychom se s nimi nejprve podrobně seznámit, citoval deník Rzeczpospolita ruského ministra zahraničí. Ohlédnutí do minulosti. Podle polsko–ruské mezivládní dohody o tranzitní přepravě z Východu na Západ z roku 1993 se měly postavit dvě plynovodní trasy. Ta první, podél které vede také sporný optický kabel, byla v polském úseku zprovozněna loni na jaře. Ročně se jí může přepravit až 60 miliard krychlových metrů plynu. Ruský Gazprom navrhl, aby se druhé potrubí s plánovanou kapacitou kolem 60 miliard krychlových metrů nestavělo souběžně s prvním, ale aby vedlo přes Bělorusko (nikoliv Ukrajinu) a východní Polsko dále na Slovensko. Trasu je nutné podle Gazpromu změnit, neboť Německo by nebylo s to přijímat současně tak velké množství suroviny. Skutečný důvod ale bude jinde. Moskva už dlouhou dobu Kyjevu vytýká, že Ukrajina svoji pozici klíčové tranzitní země často používá jako politickou kartu ve vzájemných jednáních. Polsko nemá z ruského návrhu radost nejen proto, že poškozuje ukrajinského souseda. Gazprom chce tlačit plyn přes východní Polsko, kde je velice málo odběratelů plynu. Varšava by novou větev nejraději vedla přes centrální Polsko a dále do Slezska, kde lze očekávat velkou poptávku po zemním plynu.
