Kyjev si dělá nároky až na 66 miliard dolarů zahraničního majetku bývalého SSSR
Na Ukrajině se v souvislosti s prodloužením přítomnosti ruské Černomořské flotily na Krymu do roku 2042 dostala do centra pozornosti otázka rozdělení majetku bývalého Sovětského svazu. Kyjev počátkem 90. let uvažoval o tom, že zaplatí svoji část dluhu ve výši asi třinácti miliard dolarů, a tudíž bude mít nárok na část – 16,37 procenta – sovětských aktiv. Vzhledem k tomu, že jen zahraniční majetek SSSR se nyní odhaduje na 300 až 400 miliard dolarů, Ukrajině by se takový postup vyplatil, neboť by jí připadlo 50 až 66 miliard dolarů. Problém by však byl v tom, že země neměla na uhrazení svého podílu na dluhu peníze.
Nulová varianta V roce 1994 vznikla takzvaná „nulová varianta“, dle níž se Rusko zavazuje zaplatit zahraniční dluh SSSR, za což má právo na veškerý majetek v cizině. Dohodu o vyrovnání tehdy podepsali ukrajinský premiér Vitalij Masol s ruským premiérem Viktorem Černomyrdinem. Zatímco ostatní země smlouvu ratifikovaly (naposledy Gruzie), ukrajinským parlamentem nikdy neprošla. Poslanci argumentovali tím, že dokument nelze schválit bez jasné představy o objemu majetku. Audit těchto aktiv totiž nebyl nikdy proveden. Proto parlament schválil stálý monitoring bývalého sovětského zahraničního majetku (zvláště diplomatických institucí) a žádal opakovaně Rusko o vyčíslení sovětského dědictví. Předminulý víkend se k problému vyjádřil současný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. V televizi řekl, že nepodporuje převod veškerého majetku ve prospěch Ruska a nabízí podělení se s bývalými sovětskými republikami. Z jeho slov ale nebylo jasné, jaký majetek má konkrétně na mysli. „Nikdy (majetek jen pro Rusko – pozn. red.) neuznáme. Myslíme si, že by měl být rozdělen mezi země bývalého SSSR.“ Sám však nemá představu, jak to provést. Nejen odborníci se shodují na tom, že problém sovětského majetku se vytáhl v podobně nevhodné době jako těsně po rozpadu impéria. I dnes je na tom ukrajinský stát ekonomicky špatně a nemůže si dovolit zaplatit určenou šestinu celosvazového dluhu. Navíc Moskva trvá na tom, že vše je vyrovnáno.
Nemovitosti, zlato, diamanty
Dědictví po SSSR tvoří movitý státní majetek, zlaté a devizové rezervy, svazový majetek mimo jeho území či investice v zahraničí. Dále jsou to dluhy jiných států vůči Sovětskému svazu, známé miliardové pomoci rozvojovým zemím. Kromě toho jsou zde závazky kolem sta miliard dolarů bývalé sovětské spořitelny vůči občanům Ukrajiny. Další otázkou jsou blokované devizové účty ve fondech Vněšekonombanku SSSR. Rusko však tvrdí, že jde o vnitřní dluhy jednotlivých republik. Ukrajina dále žádá návrat cenností, které mají národní, historický a kulturní význam jako dědictví ukrajinského národa, a byly vyvezeny z jejího území během 20. století.
Dokud ukrajinský parlament dohodu neratifikuje, smlouva se nestane předmětem mezinárodních závazků. Vláda se není schopna usnést na tom, co je pro zemi výhodnější. Už se ale našli nadšenci, kteří tvrdí, že země by mohla přijít k desítkám či dokonce stovkám miliard dolarů. Lídr Ukrajinské národní strany Jurij Kostenko například řekl, že kdyby země dostala svůj podíl na sovětském bohatství, republika by byla schopna zaplatit za dodávky ruského plynu na sto let dopředu.
