Ministerstvo vnitra věří v politiku cukru a biče
Televizní digitalizace má novou šanci na vzkříšení. Zainteresované státní úřady i soukromé firmy se přestaly přít, kdo je větším hrobníkem, kdo má hlavní podíl na zablokování celé technologické transformace, a začaly se pokoušet o resuscitaci mrtvoly. Ministerstvo informatiky (potažmo vnitra) společně s ministerstvem kultury předložilo minulou středu do zkráceného meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o elektronických komunikacích a dalších zákonů, aby byl vytvořen právní rámec pro odstranění bariér. Snahou je protlačit návrhy ještě na červnovou schůzi Poslanecké sněmovny, než se poslanci rozjedou na prázdniny.
Kde je 14 programů?
Kdyby vše probíhalo tak, jak bylo loni státními úřady nalajnováno, již v těchto dnech by statisíce českých domácností v Praze, Brně, Ostravě, Domažlicích a přilehlých regionech „chytaly ze vzduchu“ přes klasickou televizní anténu zdarma dvanáct televizních programů. Novu, Primu, čtyři programy České televize (ČT1, ČT2, ČT24, ČT4 Sport), hudební stanici Óčko, zpravodajský kanál Z1, program pro děti a mládež TV Pohoda, regionální RTA a plnoformátové TV Barrandov a Febio TV. Jelikož původní konstrukce byla taková, že Nova s Primou za to, že předčasně vrátí analogové frekvence, dostanou každá navíc po jedné takzvané kompenzační licenci, mohlo být digitálních programů dokonce už čtrnáct. Digitalizace zemského televizního vysílání dává prostor k zásadnímu rozšíření televizní nabídky, protože dokáže daleko efektivněji využít kmitočtové spektrum. Více programů přináší i větší konkurenci na trhu, větší prostor pro reklamu a v neposlední řadě znamená i posílení názorové plurality. Ničeho z toho se však diváci a inzerenti nedočkali. Žádní noví hráči na trh nevstoupili, protože licenční proces, v jehož rámci šestice nováčků loni v dubnu od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) získala povolení k vysílaní, byl soudně napaden několika neúspěšnými žadateli a konečný verdikt je stále v nedohlednu. A co se týče vypínání analogového signálu a zapínání digitálního, je jisté jen to, že po Domažlicku, kde se nyní souběžně vysílá analogově i digitálně (analog má být vypnut 31. srpna), přijde na začátku léta na řadu zapnutí digitálního signálu v Ústí nad Labem. Ale u obou regionů je to hlavně proto, že není zbytí - je to nutné kvůli mezinárodní koordinaci kmitočtů, aby se v příhraničí české televizní vysílání nerušilo s německým digitálním rozhlasem.
Kultura svůj návrh stáhla.
Za situace, kdy Technický plán přechodu (TPP) nezískal podporu největšího hráče na trhu, TV Nova, pro něhož je ekonomicky výhodnější zachovat status quo (má tak větší podíl z reklamního koláče), se zatím neví, co bude dál. TPP, jízdní řád digitalizace, je de iure platný a účinný, ale de facto je k ničemu. Všichni vědí, že se podle něj dál nepojede. I předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák připouští, že bude třeba jej přepsat. „Ano, když se změní právní prostředí, bude třeba změnit i TPP,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO.
To, co vypustilo do světa ministerstvo informatiky (vnitra), působí zatím nadějně. Role moderátora diskuse se nakonec zhostil náměstek ministra Zdeněk Zajíček, který se celé věci údajně věnoval intenzivně několik posledních týdnů. Již to, že se hned v zárodku neobjevily nějaké zásadnější výhrady, by mohlo být dobrým znamením. „Důležité hlavně je, že se od samého počátku dbalo na to, aby šlo o konsensus, který bude mít širší politickou podporu, a co se týče účastníků trhu, nikdo se nebude cítit poškozený,“ uvádí k materiálu národní koordinátor pro přechod na digitální vysílání Zdeněk Duspiva. Celý návrh prý obsahuje hned „několik cukrů i několik bičů“. Jako příklad pozitivní motivace uvádí Duspiva dvě kompenzační licence, které mají šanci Nova a Prima získat (každá z nich), když analogové kmitočty odevzdají rychle. Negativním stimulem by mohlo být zase to, že v případě oddalování přechodu na digitální vysílání má mít vláda možnost dramaticky zvýšit poplatky za využívání analogových kmitočtů (viz Uvolnění kmitočtů a zajištění programu).
Až si to přečteme.
Prozatímní reakce jsou ale zatím opatrné. Důležité nepochybně bude, jak konstruktivně se k věci postaví klíčoví hráči na televizním trhu. Neoficiální informace hovoří o tom, že stanovisko TV Nova je poměrně příznivé, čas to prověří. „Musím říct, že jsme byli velice příjemně překvapeni, když nám to pan náměstek Zajíček prezentoval,“ říká ředitel stanice Óčko Jiří Balvín, jenž zároveň předsedá asociaci sdružující šestici nových digitálních televizí, které jsou dnes v prapodivném právním stavu držitelů-nedržitelů licencí. U návrhu oceňuje hlavně to, že jim dává šanci na trh vstoupit alespoň na základě přechodné licence. „Zatím jsem neměl možnost se s tím návrhem blíže seznámit, takže to nemohu hodnotit,“ uvedl minulou středu výkonný ředitel TV Prima Petr Chajda. Ze stejného důvodu se vzdal komentáře i předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák. Šéf Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák sdělil, že jejich úřad ministerstvu připravoval některé technické podklady, ale finální návrh zatím též neměl možnost prostudovat. Co se týče navrhovaného systému dvou kompenzačních licencí, vyjádřil určité obavy, aby se proti nevyslovil antimonopolní úřad a nevyložil si to jako posilování dominantní pozice na trhu u nejsilnějších hráčů.
Uvolnění kmitočtů a zajištění programu Návrh zákona připravený aparátem ministra Ivana Langra hledá cesty, jak vyřešit dva zásadní problémy – získání volných kmitočtů pro sestavení a vybudování digitálních sítí a zajištění obsahu pro vysílání. K tomu má přispět několik navrhovaných opatření:
Vyšší poplatky.
Vláda by měla mít možnost razantně zvýšit poplatky za využívání radiových kmitočtů (až na 18 milionů za jeden kmitočtový kanál), aby mohla subjekty televizního trhu přimět k co nejkratšímu souběhu analogového a digitálního vysílání. Poplatek hradí provozovatelé vysílací sítě (licenci k provozování mají u nás Radiokomunikace, Telefónica 02 a Czech Digital Group), ale ti by měli mít právo jej požadovat po jednotlivých televizních stanicích, jejichž programy vysílají do éteru. Správcům sítí, šířících programy televizí, kteří se zavážou vrátit analogové kmitočty v souladu s Technickým plánem přechodu, by mohla být část poplatků prominuta.
Přechodně až deset let.
Šestici nových televizních stanic, které nemohou vysílat kvůli soudním sporům, má pomoci nově vytvořený institut přechodné licence na omezenou dobu. Tento princip se má vztahovat i na další držitele licencí, kteří by se v budoucnu dostali do podobné právní situace. Přechodná licence by byla udělována regulátorem ve zvláštním řízení, přičemž licenční podmínky by byly shodné s původním rozhodnutím RRTV o udělení licencí. Přechodná licence by byla na pět let, přičemž by mohla být o další pětiletku prodloužena, když se nově příchozí držitel řádné licence, vzešlý z nového licenčního řízení, s držitelem přechodné licence nedokáže dohodnout na převzetí a majetkovém vypořádání, na vyrovnání povinností a závazků. Nový držitel licence by si tak musel pět let počkat, než mu starý definitivně uvolní místo.
Místo jedné tři.
Do zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání by se měla znovu vrátit možnost poskytnout provozovateli celoplošného vysílání kompenzační licenci, když se zaváže respektovat Technický plán přechodu a analogové kmitočty vrátí. Jedná se o televize Nova a Prima, bez jejichž frekvencí nelze přechod na digitální vysílání uskutečnit v plném rozsahu. Loni to skočilo na tom, že TPP byl vydán až po uplynutí zákonem stanovené devadesátidenní lhůty. Nyní má být televizím výměnný obchod nabídnut znovu. Když příslušené frekvence odevzdají do 9. 9. 2009, mohou se Nova i Prima dokonce těšit na dvě bonusové licence, takže by digitálně vysílaly tři programy.
Dočasné naplnění prázdných sítí.
Provozovatelé vysílacích sítí se dnes zdráhají investovat do infrastruktury, když nemají jistotu, že nové televize skutečně začnou vysílat. Každý, kdo licenci obdrží, má na vybudování nové stanice ze zákona 360 dnů. Dle návrhu ministerstva informatiky (vnitra) má být správcům sítí umožněno, aby dočasně vysílali převzaté televizní programy. Tímto převzatým programem může být program ze zahraničí, program od českých kabelových operátorů, ale i program majitelů přechodných licencí. Do volných pozic však mají být přednostně umisťovány původní domácí programy.
Bylo nás pět.
Má být zaveden institut programového multiplexu, který může libovolně sestavit jeden či vícero provozovatelů vysílání s licencí, když dokážou dát pod „jednu střechu“ minimálně pět televizních programů. Jedná se o liberálnější postup než dnes, kdy regulátor každému striktně určuje, do jaké vysílací sítě bude zařazen. V budoucnu by to mělo vypadat tak, že se televize mezi sebou nejdříve dohodnou na sestavení programového multiplexu a pak si tato skupina na běžné komerční bázi sjedná s provozovatelem vysílací sítě technické a ekonomické podmínky šíření programů. V budoucnu budou moci vysílat i další programy, u nichž už dokonce nebude vyžadováno udělení licence, nýbrž postačí jen registrace (od šestého programu výše). Vychází se z toho, že s využitím vyšších kompresních standardů (MPEG-4) bude možno do sítí „vměstnat“ vícero stanic.
ČT bez tendru.
Česká televize má být osvobozena od povinnosti, aby se při výběru provozovatele svého veřejnoprávního multiplexu musela řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek. Kdyby totiž klasický tendr vypsat musela, trvalo by to až rok a půl, což by celý proces digitalizace dále výrazně zpozdilo. Má však mít za povinnost řídit se Obchodním zákoníkem.
