JP Morgan zkoumá, zda koupí velkou českou "dvojku"
Druhý největší provozovatel kabelové televize na českém trhu – firma Intercable CZ – je už čtyři roky na prodej. Za tu dobu se ozvaly desítky zájemců. Ačkoliv ti často projevovali hluboký zájem, nakonec vždy couvli. Na kupce už dlouho marně čeká také česká „trojka“, společnost TES Media. Poté, co celosvětová krize nové ekonomiky zasáhla i Česko, se strategičtí investoři hledají ještě mnohem hůře.
Přesto se nyní objevila jiskra naděje. Investoři ze skupiny JP Morgan se zajímají o obě zmíněné společnosti. Informace týdeníku EURO říkají, že ve svých přípravách na koupi Intercable CZ a TES Media došli mnohem dál než dřívější zájemci. Součástí připravovaného plánu by měla být fúze obou českých provozovatelů. Vznikla by tak silná „dvojka“ na českém trhu. Brooke Harlow, viceprezident mediální divize společnosti JP Morgan Partners, týdeníku EURO také potvrdil, že jeho firma již dnes vlastní podíl ve společnosti TES Media.
V souvislosti s chystaným prodejem se objevují i názvy dalších mezinárodních firem: Credit Suisse First Boston (CSFB), ING Barrings a Andersen. Pokud by se však zmíněný plán opravdu uskutečnil, hlavním investorem bude právě JP Morgan. Ostatní společnosti vystupují spíše v roli konzultantů. CSFB je finančním poradcem nizozemské telekomunikační společnosti KPN, která ovládá Intercable CZ. Právě KPN (která se hodlá zbavit i svého podílu v Českém Telecomu) už ve většině zemí svůj podíl v kabelových televizích prodala. ING Barrings je zase prostřednictvím své dceřiné společnosti spolumajitelem TES Media.
Naděje pro odvětví.
Jedny investory v českých kabelových firmách by mohl nahradit jiný – JP Morgan. Strategičtí investoři se zatím drží zpátky, což platí nejen pro Českou republiku a nejen pro oblast kabelových televizí. Telekomunikační firmy na celém světě v poslední době utlumily své akviziční plány.
Přesto očekávaná fúze Intercable CZ a TES Media vyvolává v Česku značné naděje. Vítá ji dokonce i konkurence těchto firem, včetně největšího provozovatele kabelových televizních sítí – společnosti UPC. „Vítáme veškerý pohyb na trhu, který směřuje k tomu, aby byznys našeho odvětví byl efektivní,“ řekl týdeníku EURO výkonný šéf UPC Václav Bartoň. Jde o to, aby se české kabelové televize dostaly do přízně investorů a aby zahraniční výrobci programů nabízeli svou produkci i v české verzi. Bartoň připomíná, že provozovatelé kabelů si obvykle nekonkurují v jednotlivých domácnostech. Pokud už je v některých lokalitách zaháčkována jedna firma, konkurent se s největší pravděpodobností tomuto místu vyhne.
Odborníci soudí, že fúze mohou přispět ke konsolidaci odvětví, úsporám, zefektivnění provozu. Jen v oblasti účtování lze hodně ušetřit. Pak už pouze zůstává otázka, jak by se ke spojování sil kabelových operátorů postavil antimonopolní úřad. Provozovatelé televizních sítí však upozorňují, že jejich odvětví je nutné posuzovat v kontextu celého telekomunikačního sektoru. Společnosti, jako UPC, Intercable CZ a TES Media, se mohou stát důstojným soupeřem Českého Telecomu v oblasti připojení na internet a datových služeb. Na rozdíl od jiných alternativních telekomunikačních firem mají značnou výhodu – jejich sítě totiž vedou přímo do domácností.
Co má Morgan za lubem?
Vzhledem k uvedeným skutečnostem však není možné nepoložit ještě jednu otázku: Co má vlastně JP Morgan za lubem? Konzultanti z této společnosti radí při privatizaci Českého Telecomu. Jejich kolegové ze stejné skupiny zároveň uvažují o posilování kapitálové účasti ve firmě, která má Telecomu konkurovat. Z hlediska českého práva je to zřejmě v pořádku. Souvisí však spolu obě kauzy?
Snaha vstoupit do nepříliš prosperujícího odvětví na malém českém trhu se leckomu může jevit podezřele. Je tu však ještě další aspekt. Privatizace Českého Telecomu se odkládá. Nebude-li Telecom v dohledné době prodán, může to ohrozit i prodej provozovatelů kabelových televizí? Brooke Harlow zatím nehodlá aktivity JP Morgan Partners v této oblasti komentovat.
Ani generální ředitel TES Media Robert Gardner není v této věci o mnoho sdílnější. „Zhodnotit dosavadní investice je možné různým způsobem,“ říká. Lze společnost prodat, nebo hledat jiné formy financování. „Nyní především usilujeme o to, abychom náš byznys rozšířili,“ poukazuje Gardner na další akviziční plány TES Media na českém trhu. Ponechává si však i zadní vrátka a prodej firmy rozhodně nevylučuje: „Kdyby nám dnes někdo předložil takovou nabídku, s jakou před časem přicházela na českém trhu UPC, určitě bychom se o ni zajímali.“
Spekulace o ceně.
V době boomu telekomunikačních a technologických společností nabízeli zájemci o kabelové televizní sítě ve střední Evropě cenu 300–600 dolarů za jednoho zákazníka (v západní Evropě šla cena nad úroveň tisíce dolarů). Otázkou je, kolik zákazníků mají čeští provozovatelé, protože někteří z nich přesná čísla nezveřejňují. V médiích se obvykle vychází z předpokladu, že UPC má zhruba 380 tisíc zákazníků (včetně satelitní digitální televize, kterou také provozuje) a TES Media více než sto tisíc. Luboš Řežábek, výkonný šéf Intercable CZ, uvádí v případě jeho firmy počet 195 tisíc platících zákazníků, byť podle jiných zdrojů je jich méně.
Řežábek nicméně dodává, že potenciální investor by měl vycházet i z toho, kolika neaktivovanými zásuvkami firma disponuje, neboť ty představují potenciál pro budoucnost (Intercable CZ má dohromady 400 tisíc zásuvek). Jaroslav Holobradý, jednatel poradenské společnosti Cable Media, nicméně upozorňuje, že pouhý počet zásuvek přesně nevystihuje skutečný potenciál – zatímco v některých místech je poměrně snadné další zásuvky vybudovat, získání jiných lokalit nebude provozovatel sítě považovat za ekonomicky výhodné. Navíc musí počítat i s dalšími překážkami. „Největším problémem při budování sítí jsou věcná břemena a potíže se zápisem do katastru nemovitostí,“ upozorňuje Holobradý.
Pokud by se však nabízená cena v dnešní době přiblížila k oněm několika stům dolarů za zákazníka, určitě by to bylo pro prodejce zajímavé.
Nereálná očekávání.
Robert Gardner nicméně považuje dnešní úroveň cen v celém telekomunikačním sektoru za značně podhodnocenou. „Některá očekávání kupců v takové situaci nemůžeme považovat za reálná,“ zdůrazňuje. Dodává, že Česko je na tom v tomto ohledu ještě hůře, neboť je zde nejasný regulační rámec. „Potenciální investoři tady postrádají transparentnost,“ říká Gardner.
I v době boomu nové ekonomiky se vědělo, že investice do budování kabelových televizních společností a jejich sítí mají obecně dlouhou návratnost. Předpokládalo se, že splácení investičního úvěru může trvat pět až sedm let. Nyní se ukazuje, že to může být deset let, ne-li více. Není divu, že investoři váhají. „Trh si zvykl na kratší návratnost,“ říká Luboš Řežábek. Také v případě jeho společnosti se investice do budování sítí tlumí, důležité je dosáhnout provozního zisku. V budoucnu však bude nutné existující sítě upravit tak, aby se zprovoznil takzvaný zpětný směr pro pohyb obrazu i dat. Ačkoliv Řežábek soudí, že jeho firma od počátku budovala kvalitní sítě, její zdokonalení si vyžádá ještě zhruba deset procent původní investice.
„Provozovatelé kabelových televizí za sebou táhnou velký finanční balvan, musejí splácet staré úvěry, které byly nutné k vybudování sítí,“ říká Václav Bartoň. I on považuje za klíčové, aby stát nekladl překážky podnikání v této oblasti a především zjednodušil regulační rámec a sjednotil příslušná pravidla pro různé druhy vysílání.
Budoucnost tu je.
Přesto se čeští podnikatelé z branže kabelových sítí shodují, že jejich podnikání má budoucnost – a to jak v oblasti televize, tak i nových služeb – především poskytování internetu a datových či hlasových přenosů. První významnější vlaštovkou je skutečnost, že UPC se podle odhadů odborníků podařilo získat asi deset tisíc zákazníků pro její nabídku připojení na internet.
Jaroslav Holobradý se domnívá, že by se provozovatelé kabelových sítí měli do budoucna více zajímat i o oblast obsahu internetu (nejen připojení) a e-commerce. Technologické možnosti kabelových operátorů tomu vyloženě nahrávají, tvrdí Holobradý.
Luboš Řežábek, který více myslí na přítomnost, působí střízlivěji: „Potenciál dalších služeb tu je, ale nejdříve je nutné dát do pořádku stávající byznys.“
