Požadavky na zveřejňování informací o kompenzaci generálních ředitelů a členů představenstvech se velmi liší v jednotlivých členských státech Evropské unie. Nicméně jednotným rysem všech zemí je rostoucí míra zveřejňovaných informací v souvislosti s přijímanými kodexy. Všechna uvedená primární data jsou součásti průzkumu Ferrarini – Moloney s názvem Vrcholové odměňování v Evropské unii (2003/2004). Celková roční kompenzace je definována jako suma základní mzdy, bonusů a benefitů.
Francie - nejvyšší kompenzace.
Průměrná celková kompenzace generálních ředitelů ve Velké Británii byla v roce 2003 přibližně 1,623 milionu eur. Podíl variabilní části na celkové kompenzaci tvořil celkem 32 procent a benefity pouze deset procent. Neexekutivní členové představenstva jsou odměňovaní základním platem a také odměnami za členství nebo předsednictví v některém výboru. Průměrný tantiém tvořil v roce 2003 přibližně 62 tisíc eur.
Ve Francii činila průměrná celková kompenzace nejvíce ze všech evropských zemích, a to ve výši přibližně 2,012 milionu eur. Podíl variabilní části na celkové kompenzaci byl 48 procent, ale za to benefity tvořily nejméně ze všech evropských zemích, a to pouze dvě procenta. Roční kompenzace členů dozorčí rad je rozdělena na roční tantiém a odměnu za členství v ostatních výborech. Průměrný tantiém činil asi 39 tisíc eur.
Naopak v Německu byla průměrná celková kompenzace v celkové výši přibližně 1,261 milionu eur, a podíl variabilní složky na celkové kompenzaci představoval dokonce 49 procent, z toho benefitová část čtrnáct procent. Avšak informace o kompenzaci generálních ředitelů nejsou v Německu veřejně dostupné. Kompenzace neexekutivních členů statutárních orgánů je zveřejňována pouze v agregované formě a jen polovina společností také zveřejňuje složení této kompenzace. Průměrný příjem byl ve výši asi 73 tisíc eur.
Pionýři otevřenosti.
Pokud jde o absolutní částky, byly v České republice dosud zveřejňovány pouze mzdy generálních ředitelů podniků se státní účastí, které se pohybovaly v rozmezí 200 až 300 tisíc korun měsíčně s podílem variabilní části na celkové kompenzaci ve výši 28 procent a s benefity patnáct procent. Evropská unie chce přimět všechny společnosti, jejichž akcie jsou na burze veřejně obchodovatelné, aby musely zveřejňovat kompenzaci vrcholového managementu včetně jejich odměn.
Avšak i v Česku se již objevují pionýři otevřenosti. Díky tomu je známo, že generální ředitel Komerční banky vydělal v roce 2002 asi 3,6 milionu korun, s celkovou možnou odměnou do maximální výše 8,2 milionu. Základní plat generálního ředitele ČEZ v roce 1999 dosahoval 2,4 milionu korun, generální ředitel Holdingu ČKD měl asi tři miliony korun. Bohužel na podobné otevřené chování zatím nejsme v Česku zvyklí. Je to velká škoda, jak pro samotný trh práce, tak pro všechny investory, kteří mají možnost ovlivnit svými investicemi českou ekonomiku, která je již tak velmi oslabená jinými negativními faktory, jako je například korupce, pomalost státních institucí, špatná vymahatelnost práva, přílišné daňové zatížení, legislativa a mnohé další. Snad je jen otázkou času, než si uvědomíme, že škodíme sami sobě a také našim budoucím generacím.
