Tajemný Donald

Problémy Leteckých závodů se státu netýkají

Kanadská společnost Frontier Petroleum Services (FPS) chce zažalovat Českou republiku, že neochránila její investici, pokud do 15. dubna nenastane zásadní změna ve sporu o podíl v Leteckých závodech Kunovice (LZ). Kanaďané si stěžují, že hlavní akcionář LZ, společnost Moravan Aeroplanes, jim nesplácí půjčku, ani jim nepřevedla slibovaný akciový podíl. Předseda představenstva Moravan Aeroplanes Libor Soska však tvrdí, že FPS chce zpátky zúročenou půjčku, a akcie by tak Kanaďané dostali zdarma. Týdeník EURO však zjistil, že i kdyby Frontier k arbitráží přistoupil, neuspěje. Právníci totiž soudí, že případná žaloba by byla neoprávněná. Společnost FPS se nepokusila řešit spor u žádného soudu, není tedy důvod žalovat Českou republiku, že jejich investici neochránila. Neměla totiž jak.

Začalo to letadlem.

Důvod ke konfliktu mezi Soskou a šéfem Frontieru Donaldem Jewittem vznikl před čtyřmi lety. Jewitt v té době navštívil Moravan Aeroplanes jako zástupce kanadské společnosti Alberta Aerospace. „Kanaďané sháněli výrobní možnosti, dalo by se říci fabriku, a v Moravanu chtěli vyrábět letadla. Poskytli nám vstupní částku zhruba 100 tisíc dolarů v hotovosti a za dalších 400 tisíc koupili z Ruska projekt letounu, který jsme pojmenovali Z 400,“ vzpomíná Libor Soska. „Letadlo jsme postavili, bylo i ve vzduchu, jenže poté se Kanaďané stáhli, přestali s námi komunikovat a veškeré náklady s vývojem jsme platili sami,“ uvádí Soska. Připomíná, že Moravan letoun dosud stál zhruba 1,5 milionu dolarů, tedy přibližně 45 milionů korun. Letadlo prý nemůže být dokončeno, protože firmě chybějí další peníze na vyřízení nutné certifikace.
Mezitím se Moravanu naskytla příležitost odkoupit konkursní podstatu zkrachovalé společnosti Let Kunovice, předchůdce dnešních Leteckých závodů. „V roce 2001 jsme hledali způsob, jak profinancovat nákup Letu, a Donald Jewitt (v té době již reprezentoval společnost Frontier Petroleum Services) se nabídl, že nám peníze půjčí. Úrokové sazby se pohybovaly kolem osmi a půl až jedenácti procent, Kanaďané nám nabídli úrok kolem šesti a půl procenta. Byly to nejlevnější peníze, jaké jsme mohli v té době získat,“ obhajuje Soska své rozhodnutí. Půjčka dosáhla přibližně 186 milionů, přičemž 20 milionů z této částky Kanaďané poskytli přímo konkursní správkyni Letu Zlatavě Davidové.

Místo půjčky akcie.

Soska tvrdí, že dohoda mezi Moravan Aeroplanes a FPS stanovila, že půjčka je na pět let s tím, že Kanaďané mohou kdykoli v průběhu této doby přeměnit svoji pohledávku v podíl 49 procent v Leteckých závodech. „Bylo smluveno, že firma vydá nové akcie a nabídne je k úpisu, což se zatím nestalo. Základní problém je totiž v tom, že Kanaďané najednou chtějí vrátit peníze a navíc získat akcie bezplatně. Na to my samozřejmě nemůžeme přistoupit, a také to neumožňují české zákony,“ zlobí se šéf Leteckých závodů. „Přestali s námi téměř komunikovat, za poslední rok tu byli jednou, pouze nám neustále posílají faxy, ať jim dáme akcie. Vyhrožují arbitráží a nadávají nám do komunistických pohrobků,“ tvrdí Soska, na něhož jako na soukromou osobu je uvalen konkurs.
Kanaďané na předminulý týden svolali do Prahy tiskovou konferenci, na které oznámili, že v případě nesjednání nápravy zažalují český stát u mezinárodní arbitráže. Týdeník EURO nebyl na konferenci pozván, překvapivé je, že vzápětí po jejím skončení přišla do redakce faxová zpráva popisující průběh obchodního vztahu mezi FPS a Moravanem Aeroplanes. Na faxu však nebyl uveden žádný kontakt na společnost FPS či jejího zástupce v České republice. Ani volání telefonát na linku, z níž byl fax zaslán, nevedl k získání kontaktu, číslo totiž patří teplické společnosti Výtahy Petersik. Jako zástupce FPS v Česku vystupuje Milan Matušík, blízký spolupracovník Jewitta. Matušík však nefiguruje v žádné z firem vedených v obchodním rejstříku, ani nepodniká jako fyzická osoba a na jeho jméno není vedené žádné pevné telefonní číslo, takže je rovněž nedostupný.

Adresát neznámý.

Týdeník EURO se proto pokusil kontaktovat Frontier Petroleum Services přímo v kanadském sídle. O firmě s tímto názvem však téměř nikdo nic neví stejně jako o jejím prezidentovi Donaldu Jewittovi. Jakékoli stopy, které zanechala společnost Frontier Petroleum Services, záhadně končí kolem roku 2000. Internetové seznamy kanadských firem zaměřených na ropný průmysl tak sice nabízejí popis společnosti – provádí spekulace s územím možná bohatým na naftu – interaktivní brána z těchto stránek nicméně zůstává bez vysvětlení zavřená. Stejně tak nereaguje ani webová adresa společnosti 3 – D Networks, jež by měla být obchodní jednotkou FPS. Cesta k firmě nevede ani přes poslední známé telefonní číslo FPS. Dovoláte se přes ně do amerického Denveru, kde operátor oznámí, že číslo už není funkční. Novým centrála nedisponuje. Shodnou odpověď poskytuje i Harris Information Source, elektronický katalog nabízející spojení na firmy působící na území Spojených států. Podobně reaguje také databáze Scott´s Business Directory, nejlepšího a nejpoužívanějšího vyhledávače obchodních kontaktů v Kanadě, tedy zemi, kde Frontier - jak tvrdí jeho zástupci - sídlí.

Záznamy nejsou.

Záznamy o FPS nemá ani Business Information Centre, nezisková organizace sledující současné a minulé podnikatelské aktivity na území Alberty, tedy oblasti, v níž Jewitt bydlí. Tento zdroj nicméně upozorňuje na možné řešení hádanky: pokud je firma založena jako konzultant a nikde se de facto neangažuje, stačí na základě provinčních zákonů zaplatit poplatek, mít razítko a přitom se nikde neregistrovat.
„Frontier neznám. Donald Jewit mi nic neříká. Zřejmě to jsou malé ryby,“ řekl týdeníku EURO Chris Varcoe, redaktor, který se specializuje na olejáře pro největší deník v oblasti Calgary Herald. Potvrdil nicméně, že zná dvě společnosti, v jejichž vedení Jewitt figuruje: Veteran Resources a Ensign Group, který je ve svém oboru severoamerickou trojkou. Obě se specializují na ropu a obě v poslední době zažívají finanční potíže. Zástupci obou firem potvrdili, že pro ně Donald Jewitt pracuje, kontakt na něj ovšem přes neurčitý slib nakonec neposkytli.

Letiště nevyšlo.

Tajemný investor stojící za FPS bydlí v městečku Okotoks vzdáleném zhruba 35 kilometrů od Calgary. Jeho manželka Eileen je výraznou osobností tamního curlingového týmu. Donald Jewitt je pro lidi z okolí dvanáctitisícového městečka postavou známou, bavit se o něm ale příliš nechtějí. „Tuším, že je nějak zainteresován na provozu místního letiště. Jak, to bych sám rád věděl,“ prozradil bývalý radní Gerrit Top z nedalekého High River. Odkryl tak další z podnikatelských aktivit, které neskončily tak, jak si Jewitt představoval. V roce 2000 hodlal zprivatizovat tamní malé letiště určené pro sportovní letadla. Město ovšem plán jeho skupiny zamítlo. Kromě této stopy poskytl Top týdeníku EURO ještě jednu informaci: „Frontier Petroleum Services existuje. To je ale vše, co o společnosti vím,“ prohlásil. Samotného Jewitta je přitom složité se na podobné věci ptát, stejně jako FPS je totiž přes běžné linky nedostupný - domácí telefonní číslo je vedené na jeho ženu. Na vyzvánění pak vytrvale odpovídá záznamník, který odkazuje na nefungující fax. Na žádosti o zavolání nikdo za celý týden nezareagoval.

Uzavřený kruh.

Přesto je Donald Jewitt skutečnou postavou z masa a kostí – předminulý týden se objevil na pražské tiskové konferenci. Oznámil, že mu došla trpělivost a rozhodnutí o arbitráži. Po boku měl Milana Matušíka, bývalého viceprezidenta dalšího z projektů, který nedopadl dobře. Společně vévodili již zmíněné Alberta Aerospace, firmě o sedmi lidech, která se pokoušela licencovat malé sportovní letadlo. Kvůli nedostatku financí Alberta Aerospace zanikla necelého půlroku poté, co se FPS angažovala v kunovických Leteckých závodech. Kruh se uzavírá, další Jewittovy projektů se měly uskutečnit na východní Moravě. Proč si ovšem pro naplnění svého záměru vybral spojení právě se Soskou, jehož sami Jewittovi zástupci už v době obchodu označovali za kontroverzního, zůstává otázkou.

Bez nároku.

Týdeník EURO však zjistil, že na základě informací, které se o sporu objevily v tisku, není možné vést arbitráž proti českému státu. Matušík například 1. dubna prostřednictvím agentury ČTK prohlásil, že FPS nechtěla řešit spor u mezinárodních soudů kvůli obavám o poškození dobrého jména Leteckých závodů. Kanaďané „pouze“ upozornili finanční úřad na údajné podivné převody majetku a podali blíže nespecifikované trestní oznámení. Vladimíra Glatzová ze stejnojmenné advokátní kanceláře považuje konflikt za klasický spor mezi dvěma soukromými právními subjekty, do kterého stát nemůže nijak zasáhnout. „Problémem českého státu se to stane až v případě, že neochrání nebo zmaří investici zahraničního subjektu. Možnost mezinárodní arbitráže je do té doby neopodstatněná,“ řekla Glatzová týdeníku EURO.