Komise prošetřovala manipulaci s kursem ČEZ
Medvěda, který na pražské burze srážel ČEZ do kolen, všichni viděli. Nikdo ale zatím nezná jeho jméno. „Naši kluci zadali do SPADu poptávku na ČEZ a vzápětí jim volali makléři z Patrie: Nekažte nám cenu, my vám to dáme mezi,“ popisuje analytik J&T Banky Michal Šnobr devítiměsíční podivné obchody s akciemi elektrárenské společnosti na pražské burze. „Začalo mě zajímat, kdo na tom může mít zájem. Přece není normální nabízet kupci poptávané akcie levněji, než je chtěl koupit. To je hrozná motivace. Když prodáváte, měl byste prodávat za co nejvyšší cenu. Signály o umělém udržování kursu ČEZ dole se dále množily. Makléři Patrie stáli na offeru třeba o korunu níže než všichni ostatní, a to třeba pětkrát po sobě v jednom dni,“ doplňuje Šnobr.
Náznaky, že nějaký silný hráč manipuluje s kursem akcií ČEZ a snaží se jej držet velmi nízko, se začaly objevovat již v druhé polovině loňského roku. Mluvčí Zemanova kabinetu Libor Rouček dokonce v červenci 2001 řekl: „Česká vláda prověří prudký pokles akcií elektrárenské společnosti ČEZ bezprostředně před její privatizací.“ A letos na přelomu dubna a května tato podezření ještě zesílila. Mezi lidmi na trhu se objevilo několik anonymních e-mailů, které manipulaci s ČEZ popisovaly a uváděly, že za ní stojí ČSOB.
Elektronickou cestou tyto zprávy dorazily i na Komisi pro cenné papíry (KCP), která se jimi začala zabývat. „Tyto podněty jsme skutečně obdrželi, ale podle dosavadního prověřování to nevypadá, že bychom zahájili správní řízení,“ řekl před třemi týdny týdeníku EURO komisař KCP Milan Šimáček. Tisková mluvčí Komise Radka Procházková minulý týden odpověděla, že „podezření na manipulaci s kursem ČEZ se zatím nepodařilo prokázat, ale šetření není uzavřené a stále pokračuje.“
Prodám. Jen levně.
Anonym skrytý ve virtuálním prostoru mailové pošty večer 26. dubna napsal: „Před otevřením trhu se dnes v tisku (HN) objevila informace, že společnost ČEZ v blízké budoucnosti prodá státu 66 procent akcií ČEPS (přenosové soustavy) a FNM prodá ČEZu akcie distribučních společností, přičemž doplatí rozdíl v ocenění této výměny ve výši 17 miliard. (…) Souhrnně jde o to, že touto transakcí by se zvýšil majetek společnosti ČEZ až o deset miliard Kč (tj. 17 Kč na akcii). Bohužel na trhu se již řadu měsíců vyskytuje majitel velkého množství kusů, jehož snahou je udržet kurs této akcie na hranici 80 Kč. Do dnešního dne se dala tato skutečnost považovat za jistou spekulaci, i když mezi účastníky trhu se již považuje v podstatě za prokázanou. Dnešní den byl ovšem evidentním potvrzením této „spekulace“, neboť racionálně uvažující investor by v žádném případě nemohl vyhodnotit informace z dnešního rána tím způsobem, že by začal prodávat pouhou 1,50 – 2,00 Kč nad včerejším zavíracím kursem!!! (…) Logickou reakcí trhu na plánované zvýšení hodnoty jakékoli společnosti o 17 Kč na akcii by bylo zvýšení kursu minimálně o deset Kč. Dnes se tak nestalo jen a pouze z důvodu, že ihned po otevření trhu se přes výraznou chuť nakupujících postavil tento subjekt na úroveň 82 Kč a při tomto kursu byl ochoten prodat jakékoliv množství kusů. V závěru dokonce začal prodávat ještě níže.“
I manažeři společnosti ČEZ si jsou podivných obchodů vědomi.„Zaznamenali jsme, že vývoj kursu našich akcií a obchodování s nimi není obvyklé, ale s tím my nemůžeme nic dělat. Také si myslíme, že kurs našich akcií by měl být výše,“ konstatoval ředitel finačního oddělení ČEZ Jaroslav Suk.
Dividenda rovná ceně akcie.
Všichni analytici trhu s výjimkou společnosti Wood & Company dávaly na ČEZ nákupní doporučení (například Raiffeisen Bank, Patria Finance, CS First Boston). Čísla z účetnictví elektrárenské společnosti totiž ukazovala na podhodnocený kurs. Vlastní kapitál na jednu akcii byl k 31. prosince 2001 dvě stě korun a nerozdělený zisk z minulých let na jednu akcii 80 korun. Výše nerozděleného zisku, který by se teoreticky majoritní akcionář mohl rozhodnout vyplatit na mimořádné dividendě, se tedy rovnala ceně akcie na pražské burze. Poměr vlastního kapitálu a tržní kapitalizace ve výši 0,4 rovněž signalizuje výbornou investiční příležitost (obecně řečeno – hodnota ČEZ by v případě jeho likvidace výrazně převýšila hodnotu jeho akcií na veřejných trzích). CS First Boston jej dokonce vyhodnotil jako nejlepší investiční příležitost na evropských emerging markets. A v nezdařené privatizaci nabídl letos na jaře italský ENEL přibližně 250 Kč za jednu akcii ČEZ. Přesto však cena akcií ČEZ nerostla a zůstávala kolem 82 Kč. Je zřejmé, že nějaký držitel velkého balíku akcií ČEZ, musel pravděpodobně tato doporučení ignorovat a vyprodávat stále těsně nad 80 korunami, aby cenu udržel. Kdo je oním medvědem a z jakých důvodů nechtěl pustit kurs vzhůru, už na rozdíl od faktu manipulace jasné není.
ČSOB na tapetě.
Výše zmíněné anonymní e-maily obviňovaly z této manipulace ČSOB. Ta to však rozhodně popírá. „Je to nesmysl. Banka akcie ČEZ nikdy nevlastnila, pouze fungovala jako správce pro výhradně zahraniční investory, se kterými neměla a nemá žádný majetkový, ani jiný ovládající vztah,“ říká mluvčí ČSOB Milan Tománek s tím, že komu akcie spravují říci kvůli bankovnímu tajemství nemůže.
Jenže právě akcie ve správě ČSOB byly ty, které od poloviny roku 2001 sytily trh. K 19. červnu 2001 byla ČSOB custodianem 17,22 procenta ČEZ, ale k 31. prosinci 2001 spravovala již jen 12,64 procenta. Většinu z necelých pěti procent, o které poklesl objem akcií ČEZ v custody v ČSOB a které za ní skrytí neznámí majitelé vyprodali, nakoupily české právnické osoby (jejich podíl vzrostl z 2,53 na 5,52 procenta).
Druhým podezřením směřujícím proti ČSOB je informace, kterou o sobě v červnu 2001 zveřejnila IPB Pojišťovna. Ta tehdy oznámila, že její podíl na základním jmění ČEZ poklesl pod pět procent. Jenže v té době držely české právnické subjekty jen 2,53 procenta, a akcie ve vlastnictví IPB Pojišťovny by tak mohly být skryté pouze na klientských účtech ČSOB (nikdo jiný custodianské služby majitelům akcií ČEZ v té době neposkytoval). S tím souvisí spekulace, že akcie ve správě ČSOB byly původně pod kontrolou skupiny IPB, a že tedy Kavánkovu ústavu buď nepřímo patří, anebo je alespoň může ovládat. Tomu by nasvědčovalo i potvrzení bývalého náměstka IPB Libora Procházky, že určité množství akcií ČEZ banka měla (nepamatoval si už ale, kolik to bylo).
Záležitost s IPB Pojišťovnou vysvětluje mluvčí ČSOB Milan jako omyl někdejší zaměstnankyně finančního oddělení pojišťovny. „IPB Pojišťovna nikdy nevlastnila více než 0,07 procenta ČEZ. Oznámení příslušné pracovnice pojišťovny bylo zmatečné,“ řekl Milan Tománek. Libor Procházka podle něj není relevantní zdroj informací. „Médiím pan Procházka nikdy neřekl plnou pravdu. Buď lhal, nebo si nepamatoval,“ konstatoval Tománek.
Jakým subjektům ČSOB akcie spravuje, není možné žádným oficiálním způsobem zjistit. Neví to ani emitent cenných papírů.
Bezejmenný manipulátor.
„Jsem přesvědčen, že k manipulaci s kursem ČEZ tu dlouhodobě docházelo. Na trhu byly makléři, jako Patria Finance a Wood & Company, kteří na základě objednávek neznámého klienta ten titul dlouhodobě nepouštěli moc nad osmdesát korun. Dokonce se tím ani moc netajili. Když věděli, že někdo má poptávku, tak volali tomu obchodníkovi a nabízeli mu ty akcie přímo, aby nekazil kurs. Domnívám se, že ten velký balík, který byl vyprodáván, nějak patřil ČSOB, a že má svůj původ v IPB,“ řekl Michal Šnobr. Jaký by ČSOB mohla mít motiv takto jednat? „Mohla si například chtít akcie přehodit na jiné subjekty za tuto nízkou cenu a aby nevzbudila pozornost rozfázovala přesun v čase. Proto ale potřebovala držet cenu dole řadu měsíců,“ odpovídá analytik J&T Banky Šnobr.
