Výkon ekonomiky příliš neovlivníme, jsou rizika, jež mohou nadějný růst změnit v pokles
S letošním rokem jsou spojena velká očekávání. V prvním roce po jedné z největších světových ekonomických krizí by mělo nastat pozvolné oživení. Dosud však existuje mnoho rizik, která mohou nadějný růst opět změnit v pokles. Většinu z nich však nemůžeme přímo kontrolovat.
Krize počesku
České bankovnictví sice přímo nezasáhlo zhroucení trhu s americkými finančními deriváty, ale chová se stejně panicky – jako by bylo jedním z hlavních aktérů. Největší problém exportních podnikatelů v Česku spočívá v komunikaci s bankou a ve financování. „Domnívám se, že v oblasti financování musí nastat změna. Situace v něm se totiž vůbec nelepší, naopak spíše zhoršuje. Dosáhnout na provozní úvěr je téměř nemožné. I pokud máte dvacetiletou historii s perfektní platební morálkou a v současnosti prakticky nulové zatížení úvěry,“ stěžuje si předseda Asociace českých exportérů Jiří Grund. Na riziko podvázání dalšího růstu kvůli nedostatku financí upozorňuje i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl: „Rizikem také je, že mnoho firem už vyčerpalo možnosti snižování nákladů. Situaci proto určitě neprospívá obtížnější získávání úvěrů.“
A dle bankéřů si na dostupnější finance budou muset počkat. Banky totiž čeká nepříjemný rok, protože s rostoucí nezaměstnaností budou muset řešit nesplácené úvěry. „Počítám s mírným oživením investičních úvěrů firem zejména ve druhé polovině roku,“ říká Pavel Čejka, výkonný ředitel pro strategii a finance v Komerční bance.
Velká rizika
Současná neochota bank půjčovat je opodstatněná. „Čeští exportéři si během krize vedli až překvapivě dobře. Dosud zkrachovalo jen několik desítek firem. Obávám se však, že podstatně větší vlna krachů se dostaví během prvního pololetí,“ přemýšlí Grund. Důvodem je neustálé čekání na Godota ve formě nových zakázek. „Donekonečna však čekat nelze. Můžete propustit zaměstnance, snížit náklady či stav zásob, dříve nebo později však narazíte na hranici, kdy už to dál nejde,“ říká Grund. Oné hranice zřejmě většina firem dosáhne v prvním pololetí letošního roku. „Letos se začnou projevovat skutečné problémy v důsledku krize. Firmy budou mít potíže s udržením zaměstnanosti a nebudou mít ani dost peněz. Stát totiž neudělal nic pro zlepšení podnikatelského prostředí. A navíc zvýšil daně. To se projeví,“ říká Miroslav Ševčík, ekonom z Liberálního institutu.
Druhým velkým rizikem pro vývoj české ekonomiky v roce 2010 jsou ceny komodit, zejména ropy. „Například téměř celá ruská ekonomika na nich závisí. Výkyvy cen základních komodit by ve světě vyvolaly nestabilitu. To je to poslední, co potřebujeme,“ říká Grund. „Bezprostředním a nejvážnějším rizikem je, že se výrazněji neoživí trhy Evropské unie, kam směřuje 80 procent našeho exportu. Problémem je i rekordní zadluženost státu. Firmy se kvůli ní nedostanou ke státním penězům, protože jsou ,osekané‘ v rámci snižování výdajů,“ upozorňuje Míl na fakt, že stát dosud na rozdíl od sousedního Německa do soukromé sféry příliš peněz nepustil. „Stát a vláda české hospodářství v podstatě nijak prorůstově nestimulovaly,“ souhlasí i prezident hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Kromě nižší fiskální zátěže a zadlužení prý máme díky nízké aktivitě státu i přesnější statistiky. „Aktuální data Českého statistického úřadu vypovídají o skutečném stavu české ekonomiky více než statistiky jiných zemí EU, v nichž byly podpůrné injekce provedeny,“ uvedl prezident komory.
Klíčové Německo
Ožila největší evropská, tedy německá ekonomika, či neožila? Této otázce se věnuje většina analýz, které se zabývají budoucím vývojem české ekonomiky. „Českou ekonomiku vytáhne z recese oživení poptávky v zahraničí. Pozitivní pro českou ekonomiku je výhled růstu v Německu. Ten by měl překonat eurozónu jako celek,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Otázkou však zůstává, zda se můžeme na německé oživení spolehnout. „Myslím, že nemůžeme. Německo má sice zřejmě nejhorší období za sebou, otázkou však je, zda se podaří tamním firmám navázat na vládní fiskální injekce,“ upozorňuje Grund na fakt, že kromě statistických čísel je důležitý i jejich reálný základ.
„V krátkém čase se nemohou uskutečnit a projevit strukturální vlivy. Fiskální injekce jsou časově omezené a do budoucna v takové míře neopakovatelné,“ souhlasí Míl. Je-li však německý růst v podstatě založen na infrastrukturních vládních investicích, české exportní firmy na něm participovat nebudou. „Ve světě firmy značně omezily investice do strojírenství s velkou přidanou hodnotou, které je doménou právě Německa. Záleží na tom, zda německé firmy dokážou znovu nastartovat svůj byznys,“ nastiňuje Grund naši nepřímou závislost na dění v USA a v Číně, které patří mezi největší německé obchodní partnery.
Mezi světy
Čína a USA jsou pro celou světovou ekonomiku klíčové. Obě země však bohužel zřejmě mají problémy, které se na jejich letošní ekonomické výkonnosti negativně projeví. Čína sice zůstala jednou z mála ekonomik, které navzdory krizi vykázaly výrazný růst, ale má před sebou velký problém spočívající v úvěrové expanzí. Ta i při nejširším úhlu pohledu nesnese srovnání s čímkoli, co dosud předvedly západní země. Koncem minulého roku čínská vláda vložila do ekonomiky peníze v objemu zhruba patnácti procent HDP – téměř šest set miliard dolarů. Úvěrová expanze, již umožnilo zrušení úvěrových stropů pro čínské banky a snížení úrokových sazeb, napumpovala do čínské ekonomiky jen za rok 2009 okolo 1,5 bilionu dolarů. Tato akce se však už nyní projevuje nebezpečnými inflačními tlaky. Na to čínská vláda zareagovala zvýšením povinných minimálních rezerv bank o 0,5 procenta. Budou-li zvýšeny i úrokové sazby, přidají se problémy s rostoucím podílem nesplácených úvěrů.
V USA se mezitím v tichosti připravuje druhé kolo hypoteční krize. Příčinou jsou hypotéky s krátkou variabilní fixací, které se velmi podobají produktům, jež jsou obvyklé v ČR. Jde o půjčky, u nichž se nesjednává úrok na celou dobu jejich trvání, nýbrž na jeden až pět roků. Vrchol realitní bubliny se vyznačoval hypotékami s krátkou dobou fixace, neboť banky na ně poskytovaly extrémně nízké úroky. Tříleté fixace byly často úročeny jen jedním procentem. Letos začnou těmto extrémně výhodným půjčkám končit sjednané fixace a poté jejich majitelům prudce stoupnou měsíční splátky. To může zahájit další vlnu zabavování amerických nemovitostí. Z hlediska finanční stability lze jen doufat, že banky mají tyto úvěry již dostatečně oprávkované.
Zapeklitá koruna
Do vývoje české ekonomiky v letošním roce určitě zasáhne i kurz měny. „Situaci nejen exportérů, ale i ostatních komplikuje posilování koruny a rizikovým faktorem jsou velké a obtížně předvídatelné výkyvy jejího kurzu,“ opakuje Míl dlouhodobý problém s nestabilitou české měny. Pro výrazné pohyby koruny přitom nejsou žádné zvláštní důvody. A pokud ano, pak spíše pro její oslabování. „Domácí měna nemá důvod zpevňovat. Reálný vývoj české ekonomiky se v ní dlouhodobě neodráží. Její pohyby jsou dané spíše spekulacemi,“ souhlasí Grund. A oceňuje, že Česká národní banka (ČNB) exportérům naslouchá a snaží se v rámci svých možností nedopustit scénář z roku 2007.
Tehdy měna nejprve v první polovině roku obrovsky posílila, ale ve druhé se vrátila do původní pozice. Takový vývoj prakticky znemožňuje účinné zajištění a na exportéry má zničující vliv. Z průzkumu agentury Bloomberg u dvaceti významných bankovních domů vyplývá, že kurz koruny by se měl do konce příštího roku postupně dostat na hodnotu 24,60 koruny za euro. „Na začátku roku očekávám prudké pohyby kurzu. Poté se měna vrátí k dlouhodobému trendu postupného zhodnocování vůči euru,“ říká ekonom společnosti Atlantik FT Petr Sklenář. K jejímu dalšímu posílení by mohlo přispět zvýšení sazeb centrální banky.
Růst nezaměstnanosti i inflace
Oživení české podnikové sféry zatím nepřinese nic zajímavého pro zaměstnance. Trh práce totiž reaguje se zpožděním. V průběhu krize rostla nezaměstnanost jen zvolna a stejně pomalu se bude i snižovat – navíc zřejmě až koncem roku. „Z hlediska nezaměstnanosti, mezd i životní úrovně může ještě nastat zhoršení,“ upozorňuje viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Je třeba si uvědomit, že se současné jedno- či dvouprocentní oživení průmyslu dostavuje po dvanáctiprocentním propadu v loňském roce. To znamená, že firmy dosud nemají prakticky žádný důvod najímat nové zaměstnance. Pokud se navíc potvrdí předpověď Jiřího Grunda a během první poloviny roku zkrachuje větší počet exportérů, kteří podlehnou čekání na zakázky, nezaměstnanost se ještě zvýší. Během letošního prvního pololetí by proto mohla překonat i hranici deseti procent.
ČNB v prognóze uvádí, že inflace bude v prvním čtvrtletí letošního roku na hodnotách blízkých nule. Poté se začne zvyšovat. A na horizontu měnové politiky, tedy ve čtvrtém čtvrtletí 2010 a v prvním roku 2011, se bude nacházet mírně nad dvěma procenty inflačního cíle. Za její růst jsou víceméně odpovědné změny v daňových zákonech. Neznámou ve hře však je potenciální růst cen komodit daný vývojem spotřeby ve velkých asijských ekonomikách, především Číny a Indie. „Inflační tlaky by však měly zůstat mírné,“ tvrdí Sklenář z Atlantik FT.
Zásadní zákony
Proti oživení budou působit některé legislativní změny platné od letošního ledna. Zvýšení obou sazeb DPH a některých spotřebních daní, především u pohonných hmot či z nemovitostí, podnikatelům příliš nepomůže. Totéž platí o rozšíření povinnosti platit mýtné na dálnicích i pro vozidla nad 3,5 tuny. Naopak pozitivní by mohlo být letošní zvýšení výdajových paušálů živnostníkům. Ti je budou moci uplatňovat i zpětně v příštím roce při placení daní za rok 2009.
Ministerstvo financí ve spolupráci s hospodářskou komorou rovněž připravuje novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Ta umožní vracet DPH u takzvaných špatných pohledávek. Hospodářská komora usiluje o to, aby toto opatření ke snížení druhotné platební neschopnosti podniků začalo platit už v polovině příštího roku. Rizikem, které by mohlo veškerý růst zničit, je exit strategie Miroslava Zámečníka (viz s. 14). Ten ji vypracoval pro premiéra Jana Fischera. Dominantním motivem dokumentu je totiž obrovské zvýšení prakticky všech současných daní a navíc vytvoření mnoha dalších.
Riziková politika
Podstatný vliv na další vývoj budou mít výsledky voleb. Z letošního supervolebního roku však většina podnikatelů příliš nadšená není. „Je to další rok, kdy se neřeší zásadní problémy ani české ekonomiky, ani celé země. Je to další rok plýtvání a populistických slibů a výdajů. Je to další rok, kdy bude narůstat korupce a netransparentní zakázky. Půjde o další rok, kdy budeme míjet příležitost prosadit se ve světě. Limitujícím faktorem je výkonnost veřejné správy a státu. To nemluvím o soutěži jednotlivých zemí při získávání peněz z Bruselu,“ komentuje situaci Míl.
Společnou obavou podnikatelů je, že v důsledku voleb se z momentálního ekonomického vývoje stane poslední priorita na seznamu. „Zejména nástup komunistů a sociálních demokratů je pro Česko velkým rizikem,“ tvrdí Grund. Obává se dalšího zadlužování a zhoršování ratingu země.
Vím, že nic nevím
Jak tedy bude česká ekonomika v roce 2010 vypadat? Sokratův výrok Vím, že nic nevím nepopisuje situaci přesně. Spíše by měl v dnešních podmínkách znít: vím, že nic nevím, ale aspoň si tipnu. Ze všemožných institucí se objevují desítky různých analýz – jednou z nejzajímavějších je ministerstva průmyslu a obchodu. Své údaje má ČNB, bankovní analytici, Evropská centrální banka či Mezinárodní měnový fond. Dokonce i Bank of America Merill Lynch si zafilozofovala nad budoucím vývojem Česka.
Jednotlivé analýzy se však ve svých výstupech diametrálně liší. Odhady růstu českého HDP se pohybují od nuly až ke dvěma procentům. Doufejme, že tentokrát budou blíž pravdě optimisté.
Tabulka:
Rozkolísané hodnoty
Aktuální ukazatele stavu české ekonomiky k 31. 12.2009
Ukazatel Hodnota
HDP (absolutní výše do 3. čtvrtletí) 905,9 mld. Kč
HDP (meziroční změna) –4,1 %
HDP (mezičtvrtletní změna) +0,8 %
Inflace (meziročně) +0,5 %
Inflace (meziměsíčně) +0,2 %
Nezaměstnanost +9,2 %
Absolutní počet nezaměstnaných 540 000
Počet volných pracovních míst 33 000
Volná pracovní místa (meziroční změna) –70,4 %
Průmyslová výroba (meziroční změna) +0,2 %
Průmyslová výroba (meziměsíční změna) +1,0 %
Hodnota nových průmyslových zakázek (meziročně) +8,1 %
Stavební výroba (meziroční změna) +0,1 %
Stavební výroba (meziměsíční změna) –3,0 %
Maloobchodní tržby (meziroční změna) –4,7 %
Maloobchodní tržby (meziměsíční změna) +1,1 %
Zahraniční obchod 17,48 mld. Kč
Export (meziročně) –11,2 %
Import (meziročně) –21,2 %
Saldo státního rozpočtu –192,2 mld. Kč
Státní dluh 1167,7 mld. Kč
Zahraniční dluh 1413,2 mld. Kč
Běžný účet platební bilance + 12,4 mld. Kč
Průměrná nominální hrubá mzda 23 350 Kč
Pramen: Mediafax
Graf 1:
Poprvé pokles
Meziroční objem úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem v období 2005 až 2009 (změna v procentech)
2005 2006 2007 2008 2009
-10 0 10 20 30 40 (v %)
Úvěry celkem
Úvěry nefinančním podnikům
Úvěry domácnostem
Pramen: ČNB
Graf 2:
Od poklesu k růstu
Míra nezaměstnanosti v letech 2006 až 2010 (v %)
Pramen: Český statistický úřad, odhad na rok 2010 analytici oslovení ČTK
Popisek: Cesta z recese? Na začátku loňského prosince se ve sněmovně odehrála bitva o rozpočet na rok 2010, jejímiž hlavními aktéry byli současný premiér Jan Fischer (vpravo) a ministr financí Eduard Janota. Ekonom Miroslav Zámečník vypracoval pro premiéra dokument „exit strategy“, dle nějž by se Česko mělo dostat z rozpočtové krize. Ministr Janota se však k němu dosud nevyjádřil.
