Česko se nakonec přece jen zúčastní nové mise Evropské unie v Palestině
Palestinský hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem bude v rámci mise Evropské unie střežit i pancéřovaný automobil z „arzenálu“ českého ministerstva zahraničí. Navzdory tomu, že šéf diplomacie Cyril Svoboda před pár dny prohlásil, že on osobně s monitorovací misí Evropské unie nesouhlasí.
Nic pro unii.
Na konci listopadu odletěl ministr zahraničí Cyril Svoboda do Rámalláhu na jednání s nejvyššími představiteli palestinské samosprávy. Setkal se i s prezidentem Mahmúdem Abbásem a premiérem Ahmadem Kurájou.
Svoboda ocenil probíhající reformy palestinské samosprávy a prohlásil, že Česko se zapojí do programu výcviku palestinských bezpečnostních a policejních sil, který organizuje Evropská unie. „Je to dobrý počin,“ řekl ministr. Česká policie už oznámila, že vyšle do třiatřicetičlenného evropského výcvikového týmu EUPOL COPPS dva své odborníky. S termínem nástupu leden 2006.
O další aktuální evropské operaci v pásmu Gazy, asistenční misi na hraničním přechodu Rafah, ale Svoboda mluvil hodně kriticky. „Soudím, že není úkolem Evropské unie být nějakou silou, která bude kontrolovat přechody, monitorovat nebo něco takového… Mírový proces by měl být pod kontrolou zainteresovaných stran, konkrétně Izraele a Palestinců. Unie by se tímto způsobem angažovat neměla… Bylo by špatné, kdyby pak byla spojována s podezřeními, že přes Rafah proudí zbraně nebo teroristé,“ prohlásil Svoboda při své návštěvě Rámalláhu.
Tato kritická slova zaznamenala i řada světových médií. Svoboda byl totiž jedním z mála evropských státníků, kteří novou vojenskou misi Evropské unie odsoudili. Například slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan byl plánem přímo nadšen. „Poprvé v historii se v oblasti nebudou angažovat pouze Američané, ale také Evropská unie,“ řekl Svobodův slovenský kolega po uzavření dohody o Rafahu.
Nejen pouhá pomoc.
Rafahský přechod začal fungovat v pátek 25. listopadu. Jako první hranici překročil palestinský prezident Abbás. „Otevření přechodu bylo nezbytné, aby se z pásma Gazy nestalo jedno velké vězení,“ prohlásil Abbás poté, co mu palestinští policisté zkontrolovali pas.
Šlo o skutečně historický okamžik. Rafah je totiž vůbec prvním hraničním přechodem v historii, který Palestinci kontroluji vlastními silami. Fungoval sice i předtím, až do letošního září byl ale ovládaný výhradně izraelskými vojáky a příslušníky tajných služeb. Ti oblast posledních osmatřicet let okupovali. Po odchodu osmi tisíc židovských osadníků se ale zpět do Izraele stáhly i bezpečnostní složky.
Palestinci se pak s Izraelem - za vydatné zprostředkovatelské pomoci americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové - domluvili na převzetí kontroly na Rafahem. Ovšem pod podmínkou, že dění na hraničním přechodu bude monitorovat „třetí strana“, tedy Evropská unie.
„Nejsme tu, abychom vás nahradili,“ řekl Palestincům po otevření přechodu v Rafahu emisar Evropské unie Marc Otte. „Hranici kontroluje palestinská samospráva a my jí v tom budeme jen pomáhat,“ dodal Otte.
Půjde ale o víc než o pouhou pomoc. Zástupci unie budou mít například za úkol zadržet hledané osoby včetně podezřelých teroristů a ponesou odpovědnost prakticky za všechny případné potíže. Takže unie se bude moci dostat opravdu poměrně snadno do konfliktu jak s izraelskou, tak s palestinskou vládou. V tom má Cyril Svoboda pravdu.
Evropská unie bude muset mimo jiné zaručit, že Izrael, který původně požadoval přímou účast na střežení přechodu, dostane od Palestinců všechny domluvené informace. Přechod v Rafahu mohou totiž nyní využívat pouze lidé s palestinským identifikačním průkazem. „Jiné osoby ze schválených kategorií, tedy diplomaty, zahraniční investory a zástupce mezinárodních a humanitárních organizací, musí palestinské úřady nahlásit s dvoudenním předstihem izraelské vládě,“ uvádí se v textu izraelsko-palestinské dohody. Izrael by měl od palestinských pohraničníků dostávat i „videomonitoring v reálném čase“.
Evropská unie zatím nemá s pořádáním monitorovacích, policejních nebo vojenských akcí příliš zkušeností. Operace nazvaná „EU BAM Rafah“ je v pořadí dvanáctou společnou misí unie pod hlavičkou Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Její zástupci momentálně působí na území Bosny a Hercegoviny, v Kongu, Iráku, Súdánu, Indonésii a právě v pásmu Gazy.
Žádní Češi.
Na rafahský hraniční přechod hodlá Evropská unie vyslat přibližně padesát svých lidí a najatých odborníků. Mise přijde evropské státy ještě letos na necelé dva miliony euro a příštím roce na dalších šest milionů. Největším sponzorem operace bude s příspěvkem půl milionu euro Německo, následováno Nizozemskem a Francií, které dodají po 250 tisících eur, a Irskem (200 tisíc).
Personál poskytne většina starých členských států Evropské unie: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie, z nových členů Litva a Slovinsko. Své odborníky nabídlo i Rumunsko, které o členství v unii teprve usiluje. Některé členské státy unie už také přislíbily zapůjčit potřebný materiál, od laptopů a mobilních telefonů až po obrněné transportéry. Například Velká Británie do mise vyšle sedm obrněných vozidel vybavených nejnovější monitorovací technikou v hodnotě 900 tisíc eur.
Na seznamu pomoci, který má týdeník EURO k dispozici, poměrně překvapivě figuruje i Česko. Praha prý poskytne na dobu tří měsíců „jedno obrněné vozidlo“. Hodnota pomoci je vyčíslena sumou 30 tisíc eur. Že by se nakonec do mise zapojila - kvůli odporu šéfa diplomacie Cyrila Svobody - česká armáda? Jde o obrněný transportér poskytnutý ministrem obrany Karlem Kühnlem? Odpověď je překvapivá: Ivana Holá z odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničních věcí uvedla, že jde o „obrněný transportér, který byl zapůjčen ze saúdskoarabského Rijádu“. Má být majetkem ministerstva zahraničí a normálně slouží k bezpečné přepravě diplomatů. Takže jde o „stroj ministra Svobody“. Dohoda říká, že Česko své vozidlo zapůjčí do pásma Gazy i s najatým saúdskoarabským řidičem. „V misi nebude žádný Čech,“ potvrdila týdeníku EURO Ivana Holá.
Obrněný vůz by měl být v Rafahu během několika příštích dnů. Jeho převoz momentálně zařizuje ředitel odboru služeb ministerstva zahraničí Miroslav Rameš. Ten ale nechce o detailech zatím mluvit. Odmítl se vyjádřit i k technickému stavu vozidla. Popřel ale, že by šlo o klasický vojenský transportér. „Je to normální civilní vozidlo, ovšem s balistickou ochranou,“ uvedl Rameš. Podrobnosti nesdělil ani Josef Samson z české ambasády v Rijádu. „Obraťte se prosím na tiskové oddělení ministerstva zahraničí,“ vzkázal.
Zatím tedy není známo ani to, jak se ministerské vozidlo z Rijádu do Gazy dostane. Vzdušnou čarou přes Jordánsko jde zhruba o 1200 kilometrů. Pravděpodobně ale po vlastní ose. Transfer pak uhradí z vybraných prostředků Evropská unie.