Na ministerstvu kultury leží projekt státní agentury Artie
Až do nejmenších detailů vyjmenoval a vyčíslil odstoupivší ministr kultury Vítězslav Jandák své úspěchy v bilanční zprávě, která visí na internetových stránkách ministerstva. Zato jen letmo a neurčitě pohovořil o restech. „Měl jsem před sebou ještě hodně plánů, mnohé jsem nedodělal, mnohé ani nezačal a stejně jako jiní přede mnou odcházím od rozdělané práce,“ shrnul jedinou větou Jandák. Jednou z nedotažených věcí je i v tichosti připravovaný projekt státní umělecké agentury Artie. Už hotový plán letos v létě - prozatím - ztroskotal kvůli jedné, nečekané překážce: Sobotkovo ministerstvo financí na něj odmítlo přisypat peníze ze státního rozpočtu.
Teď mají osud Artie v rukou noví ministři kultury Martin Štěpánek a financí Vlastimil Tlustý. Pokusí se jej oživit?
V květnu Artia, dnes Artie.
Zvěsti o jakési nové chystané agentuře se šířily chodbami Nostického paláce už v lednu, když byl v plném proudu konkurs na ředitele Divadelního ústavu. Právě tato instituce s četnými kontakty v zahraničí se měla podle tehdy šeptaných informací stát základem organizace, zastřešující export české kultury do světa. Dokonce už kolovalo i jméno nového šéfa: měl se jím stát generální komisař úspěšné české expozice na Světové výstavě 2005 v japonském Aichi a Jandákův někdejší protikandidát na ministerskou funkci Vladimír Darjanin. Ředitelem Divadelního ústavu ovšem zůstal Ondřej Černý a spekulace zmizely.
Leč tamtamy nelhaly. Týdeník EURO získal návrh „Zřizovací listiny státní příspěvkové organizace Artia“, podle něhož měl ministr Jandák už v květnu podpisem rozhodnout o vzniku nové agentury k datu 1. června 2006. Název Artia však tehdy musel být narychlo pozměněn na Artie, protože kolidoval se jménem jiné společnosti. Ani to ale neumožnilo založit Artii k datu „posunutého startu“ 1. srpna: ministerstvo financí odmítlo posílit rozpočtovou kapitolu kultury o čtrnáct a půl milionu korun na zbytek roku 2006 a o sedmadvacet a půl milionu na rok 2007.
Ideovým otcem Darjanin.
Vítězslav Jandák týdeníku EURO potvrdil, že ministerstvo pod jeho vedením skutečně chtělo agenturu Artii založit. „Dosud ale založena nebyla, čeká se na stanovisko ministerstva financí. Pak bude jmenován i její generální ředitel,“ uvedl exministr. Zároveň připustil, že vše bylo od počátku konzultováno s šéfem loňského EXPA Vladimírem Darjaninem, protože Artie má mít na starosti mimo jiné i zajišťování českých účastí na dalších světových výstavách.
Darjanin Jandákova slova potvrzuje: „Když jsem se vrátil loni v listopadu z Japonska, tehdejší ministr kultury mě oslovil a spontánně jsme zahájili debatu o absenci velké státní agentury.“ Měla tomu předcházet Jandákova domluva s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou o tom, že by do budoucna byla agenda EXPO převedena do resortu kultury. Darjaninova Kancelář generálního komisaře totiž působila a dodnes působí v rámci ministerstva zahraničí. „Já jsem pak napsal studii o tom, že by EXPO a další projekty mohly vznikat právě v agentuře zřízené ministerstvem kultury, stoprocentně kontrolované státem,“ popisuje Darjanin. V textu se měl zabývat jen ideovou náplní nové instituce, a ne potřebnými financemi. Počet zaměstnanců údajně odhadl na třicet pět až padesát, přičemž ohodnoceni by měli být podle tabulek.
Obdoba Pragokoncertu.
Důvodem vzniku Artie podle Darjanina zdaleka není jen EXPO, ale i snaha udržet pohromadě jeho realizační tým a nezačínat před každou výstavou ad hoc na zelené louce. Nová agentura by měla hlavně vytvořit silný marketingový subjekt zaštítěný státem, prosazující v zahraniční konkurenci velké státní kulturní instituce typu České filharmonie, Národního divadla, Laterny Magiky nebo Státní opery. Darjanin neskrývá, že by šlo o něco podobného, jako býval za minulého režimu Pragokoncert: „Když chtějí čeští umělci jet třeba do Japonska, vzpomínají všichni na Pragokoncert, protože to byla vlastně organizace, s níž se dala vyřešit spousta věcí.“ Vadí mu, že české orchestry dnes zastupují malé či střední agentury. „Víte, jak to bylo - při privatizaci Pragokoncertu odešel každý zaměstnanec se svým šanonem, se svými kontakty, a soukromě to mnozí z nich pytlíkují dodnes. Bylo by úkolem Artie dostat orchestry na úplnou špičku, aby přední umělci nemuseli spolupracovat s pouťovými agenturami. Samozřejmě by pak měli i jiné podmínky. A byly by tu i státní záruky ve vztahu k mezinárodním projektům,“ dodává Darjanin a připomíná současné české potíže s letošním mozartovským jubileem. Například český film se podle něho mnohem lépe marketingově prodává než třeba klasická hudba či divadlo.
Darjanin také zdůrazňuje, že státní agenturu pro zahraniční prezentaci umělců mají i Francie, Belgie, Kanada, anglosaské státy, Turecko nebo Rumunsko.
Experiment za třicet milionů.
Hned zpočátku bylo podle Darjanina stanoveno, že název agentury bude jednoslovný, podoba se však vyvíjela. Z původního „Bohemiart“ se stalo „Expo“, později „Artia“ a nakonec „Artie“. Ze zřizovací listiny vyplývá, že agentura by měla mít možnost vykonávat v rozsahu své volné kapacity vedle hlavní činnosti i takzvanou „jinou činnost“, jíž je prodej a předprodej vstupenek, výroba propagačních materiálů nebo pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. V jejím čele by měl stát generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury.
Po peripetiích s názvem se kamenem úrazu Artie stala Jandákova žádost z 19. července, aby ministerstvo financí navýšilo kvůli nové organizaci kulturní kapitolu státního rozpočtu. Pro rok 2006 byla požadována suma 14 402 000 korun, z toho na věcné náklady 7 400 000 korun a na osobní náklady 4 502 000 korun. Artie měla mít letos čtyřiadvacet zaměstnanců. Už příští rok by však měl počet lidí pracujících v agentuře vyšplhat na čtyřicet a její chod zabezpečovat částka 27 329 000 korun. Osobní náklady by činily 15 889 000 korun, věcné pak 10 240 000. Už letos mělo být přitom investováno dva a půl milionu korun do tří nových služebních vozů, příští rok by investice činily jen půldruhého milionu. Problém budovy se neřešil.
Jandákova žádost přišla v politicky nejméně vhodnou dobu. Sobotkův úřad zrovna dělal razantní škrty ve snaze osekat co nejvíce výdaje kvůli hrozivě deficitnímu rozpočtu na rok 2007.
Sobotka tvrdě proti.
„Ministerstvo financí je toho názoru, že v případě zřízení státní příspěvkové organizace Artie dojde k duplicitě v prezentaci české kultury a České republiky vůbec,“ odůvodnila pro týdeník EURO zamítavý postoj Sobotkova resortu mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. „V současné době totiž tuto funkci plní Česká centra jako příspěvková organizace ministerstva zahraničí či CzechTourism, příspěvková organizace ministerstva pro místní rozvoj. Na podporu účasti a prezentace České republiky na výstavách EXPO pak funguje pod ministerstvem zahraničních věcí přímo příspěvková organizace Expo 2005. Ministerstvo financí proto navrhuje, aby ministerstvo kultury v případě zřízení Artie přehodnotilo priority v rámci své rozpočtové kapitoly a pokusilo se získat peníze tímto způsobem,“ zněla podle Krainové odpověď Jandákovu úřadu. Dopis s tímto doporučením odešel ze Sobotkova úřadu 14. srpna. Na hledání peněz pro Artii ve vlastním resortu už ale Jandák neměl čas.
Na vlastním písečku.
Divné je, že o chystané Artii vůbec nevědělí a dodnes nevědí šéfové „konkurenčních“ institucí zabývajících se podporou českých zájmů v zahraničí. „Nejsem o projektu zatím vůbec informován. Zdá se mi, že tato iniciativa jde proti sjednocovacím tendencím, na nichž se v průběhu posledního roku shodla státní správa, samospráva, profesní organizace a podnikatelské subjekty,“ uvedl pro týdeník EURO šéf agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Informováno nebylo ani vedení Českých center.
Nový ministr kultury Martin Štěpánek se s chodem úřadu teprve seznamuje a problémy svého resortu nechce komentovat. Navíc nyní řeší i zdravotní problémy. „Zatím jsem v nemocnici,“ sdělil týdeníku EURO na žádost o rozhovor na téma prezentace českých umělců v zahraničí.
Propásneme Zaragozu i Šanghaj?
Přestože se ministerstvo kultury zabývalo v posledním roce institucionalizací české účasti na výstavách EXPO velmi intenzivně, možná nám ujíždí ve světovém výstavnictví vlak. Vláda ani ministerstvo zahraničí se totiž podle Darjanina dosud nepřihlásilo ani na „malé“ EXPO ve španělské Zaragoze v roce 2008, ani na „velké“ EXPO v čínské Šanghaji v roce 2010. „Do Šanghaje tady leží pozvání od února 2006 a dodnes se na ně nereagovalo. Ze Zaragozy přišla pozvánka už v minulém roce, a česká reakce také není dosud žádná,“ kroutí hlavou generální komisař. „Ve chvíli, kdy se přihlásíme do Zaragozy a vybereme nějakého chudáka generálním komisařem, zešediví, protože za rok a třičtvrtě má výstava začít,“ varuje před šibeničním termínem. Darjanin kritizuje i šanghajské zpoždění, protože na tamní EXPO se už přihlásilo na šedesát zemí, a šanci být mezi prvními přihlášenými a vydobýt si tak větší vliv na orgány řídící výstavu, Česko asi propáslo. „Že by se o nás ještě někdo zajímal, je pasé. Ale já jsem malý pán, abych o tom rozhodoval,“ zdůrazňuje.
Po úspěchu konec?
Podle Darjanina by ideální bývalo bylo, kdyby ministerstvo zahraničí poslalo přihlášku a o realizaci by se starala již nová agentura. Kancelář generálního komisaře pro českou účast na EXPO 2005 totiž končí, respektive utlumuje svou činnost. Už nyní je její stav zredukován z původních deseti pracovníků na čtyři. Sám Darjanin skončí ve funkci generálního komisaře 30. září, avšak zůstane zaměstnancem ministerstva zahraničí na pozici šéfa odboru. Neskrývá, že by rád zúročil své zkušenosti kulturního manažera a řídil nějakou kulturní instituci. „V Aichi jsme byli ohodnoceni jako čtvrtá nejlepší národní expozice a náš český národní den skončil na druhé příčce v žebříčku dnů pořádaných na výstavě jednotlivými zeměmi,“ připomíná loňský úspěch.
Vzpomínka na Brusel 58 aneb Eurotlačenka V šuplíku po Vítězslavu Jandákovi najde nový ministr kultury Martin Štěpánek ještě jeden projekt, týkající se výstav EXPO. Jde o návrh série vzpomínkových akcí k padesátému výročí slavné české účasti na EXPO 58 v Bruselu. Pozoruhodný je zejména tím, že požaduje jednorázovou finanční injekci ve výši pěti set až osmi set milionů korun. Úředníci ministerstva kultury, kam návrh na jaře doputoval, se zpočátku dokonce domnívali, že jde o chybu v počtu nul, že autor návrhu má ve skutečnosti na mysli statisíce korun. Dopis na podporu tohoto projektu od europoslankyně Jany Bobošíkové najde ve své nové pracovně ve Strakově akademii dokonce i premiér Mirek Topolánek, protože jeho adresátem byl před téměř čtyřmi měsíci i tehdejší předseda vlády Jiří Paroubek. Dokonce se o věci jednalo i na Úřadu vlády.
Bobošíková píše Paroubkovi.
Jana Bobošíková týdeníku EURO sdělila, že nápad pouze doporučila premiéru Paroubkovi, a teď čeká na vyjádření. Autorsky s ním prý nemá nic společného. Tvůrcem projektu je totiž podnikatelka Miluše Marečková, respektive občanské sdružení Vyšehrad Praha, jehož je předsedkyní. Marečková se údajně na europoslankyni pouze obrátila se žádostí, aby při svém angažmá v Bruselu pomohla na projekt získat peníze od Evropské unie. „Podstatné je, že se akce má konat v roce 2008. Česká republika by se tedy půl roku před svým předsednictvím v unii prezentovala na evropské téma,“ vysvětluje Věra Valterová, spolupracovnice Bobošíkové z její nové strany Politika 21 a někdejší zastupující ředitelka České televize z dob televizní krize, která je se záměrem Marečkové rovněž obeznámena. Marečková pochází z obce Borovnička na Trutnovsku, která je jednou z několika lokalit, kde Politika 21 letos sestavila kandidátku pro komunální volby. Podstatou vzpomínkové akce mají být podle Valterové různé expozice zřízené v Praze včetně oživení „bruselských“ památek, jakými je třeba dodnes fungující divadelní scéna Laterna Magika.
Neúnavná exstarostka.
Podrobnější informace o projektu však nelze snadno získat. Miluše Marečková jej nechce popisovat po telefonu a osobní schůzku pro pracovní vytížení odmítá. Nechce ani sdělit kontakt na spolupracovníky z jejího sdružení Vyšehrad Praha a kancelář sídlící poblíž pražského hotelu Olympic v Karlíně zase nemá pevnou linkou. Dostupnější jsou zato informace o působení Marečkové ve funkci starostky zmíněné obce Borovnička. Loni v březnu totiž Miluši Marečkovou odsoudil okresní soud v Trutnově na dva roky podmíněně za to, že v letech 1997 až 2001 připravila obecní rozpočet o téměř jeden milion korun vložením fiktivních dokladů do obecního účetnictví. Současný starosta Borovničky Jan Volf upřesnil, že šlo o nesprávně čerpané dotace. Zkušenost s obecní plynofikací také Marečková uvedla jako svou kvalifikaci pro uspořádání navrhované osmisetmilionové akce, což byl jeden z požadavků ministerstva kultury. Z živnostenského rejstříku zveřejněného na internetu vyplývá, že Miluše Marečková podniká v oboru zprostředkování obchodu a služeb, konkrétně stavební spoření, úvěry a oblast financí.
Není co slavit.
S nějakým velkolepým vzpomínáním na bruselské EXPO 1958 nesouhlasí ani generální komisař české účasti na EXPU 2005 Vladimír Darjanin. „Nevím, je-li co oslavovat. Je to trochu, jako kdybyste nutil Zátopka, aby znovu zaběhl rekord v Helsinkách. Večírek budiž, ale něco víc?“ ptá se a dodává, že k současné úrovni Laterny Magiky se nechce vyjadřovat. „Myslím zcela vážně, že bych se na nějaké vzpomínkové výstavě podílet nechtěl, protože EXPO je úžasné hlavně v době konání,“ uzavřel.
