Desítky, nebo stovky milionů? To je teď jedna z otázek, nad nimiž si láme hlavu ekonomická sekce ministerstva obrany. Poté co Úřad na ochranu hospodářské soutěže uznal, že předvánočním nákupem tuctu vrtulníků H-1 z texaských dílen Bell Helicopter za 17,5 miliardy korun obrana porušila zákon, bude následovat druhý krok. Kontrolní instituce může rozjet správní řízení, na jehož konci bude „citelná pokuta“.
Co to může konkrétně znamenat, ukazují starší kauzy. Třeba uspěchaný nákup granátů od České zbrojovky z roku 2017.
Když antimonopolní úřad zakázku kontroloval, zjistil pochybení, kvůli nimž pak ministerstvo platilo pokutu ve výši 7,2 milionu korun. Tedy zhruba 3,7 procenta z celkové hodnoty zakázky. Kdyby i nyní brněnští kontroloři obraně vyměřili trest ve stejné procentuální výši z finální sumy nákupu, tedy 14,6 miliardy korun bez DPH, bylo by to 540 milionů korun.
„Za svým postupem i z procesního hlediska si stojíme a další vývoj bude závislý na případném navazujícím správním řízení,“ reaguje Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Falešné naděje
Ač to nyní vypadá, že loňským adventním výletem do Spojených států a následným podpisem kontraktu chybovali především Lubomír Metnar a jeho tehdejší náměstek Filip Říha, příčinu dnešních potíží je třeba hledat už mnohem dříve.
V letech, kdy obraně vládl tandem Martin Stropnický a Daniel Koštoval. Pokud nyní italská společnost Leonardo proti krokům ministerstva protestuje – a třeba dodat, že úspěšně –, využívá jen arzenál a možná i falešné naděje, které jí dřív poskytli sami Stropnický s Koštovalem.
Řada odborníků a médií už od roku 2016, kdy tehdejší ministr obrany Stropnický a jeho náměstek výběr nových víceúčelových vrtulníků rozjeli, upozorňovali, že přípravy kontraktu postrádají logiku. A transparentnost. Resort však své kroky – kterým se později začalo říkat „předakviziční fáze“ – táhl dál. Až došel k finálnímu kroku. V něm si měla česká armáda vybrat mezi dvěma naprosto neporovnatelnými a rozdílnými stroji: UH-1Y z Bell Helicopter a AW139M z Leonarda.
Po odchodu Stropnického i Koštovala pak raději ministerstvo předakviziční fázi úplně zrušilo. A zahájilo nový výběr, kde už se loni rozhodovalo pouze mezi americkými stroji z dílen Bell Helicopter a Sikorsky – Lockheed Martin. Jenže firma Leonardo začala protestovat a bojovat.
Když týdeník Euro oslovil Daniela Koštovala s dotazem, jestli nemá pocit, že i on chyboval, odpověděl: „Věc se týká kroků ministerstva obrany, které učinilo dávno potom, co jsem odešel.“ A dodal: „Je to úplně jinak.“
Ohrožení bezpečnostních zájmů
Společnost Leonardo s loňským postupem ministerstva nesouhlasila. Proti průběhu výběru proto podala námitky.
Resort se s nimi podle kontrolorů vypořádal až poté, co formálně rozhodl, že si koupí stroje ze Spojených států.
I proto se společnost Leonardo dvakrát obrátila na český antimonopolní úřad.
Zatímco poprvé neuspěla, její druhé podání nyní vyhodnotili ochránci veřejných soutěží po půlročním rozhodování jako oprávněné. Úřad sice uznal, že Metnar porušil zákon, ale k přerušení kontraktu a zákazu plnění smlouvy mezi Prahou a Washingtonem nepřistoupil. Což ministerstvo obrany uvítalo.
„V případě, že by došlo k opačnému rozhodnutí, závažným způsobem by to ohrozilo existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky a rovněž našich závazků vůči Severoatlantické alianci,“ tvrdí Jakub Fajnor z tiskového oddělení resortu.
I když společnosti Leonardo ani Bell Helicopter na dotazy týdeníku Euro nereagovaly, zřejmá je jedna věc. Nákup vrtulníků za 17,5 miliardy, navíc bez otevřené soutěže, bude mít už navždy pověst „kontroverzní“, odteď navíc i s razítkem „porušení zákona“. To není dobré vysvědčení ani pro hnutí ANO, které vede obranu už od začátku roku 2014, ani pro Českou republiku.
kompletní znění rozhodnutí Úřad v rámci správního řízení zjistil, že ministerstvo obrany při uzavírání smlouvy postupovalo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, když smlouvu uzavřelo, aniž by předtím vyřídilo námitky podané společností Leonardo. Zadavatel obdržel uvedené námitky 20. 11. 2019 a hned následující den uzavřel smlouvu, přičemž o námitkách rozhodl až 5. 12. 2019. Zákon v tomto případě předpokládá uložení zákazu plnění smlouvy, jestliže je podán příslušný návrh.
V uvedeném případě však bylo zjištěno, že uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu. Z tohoto důvodu tedy úřad k uložení zákazu nepřistoupil a návrh zamítl. Zadavateli však může být vzhledem k závažnosti jednání a hodnotě zakázky uložena citelná pokuta. ZDROJ: ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE, 24. SRPNA 2020
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU