Autor se pozastavuje nad tím, proč informace spojené s touto záležitostí jsou neveřejné. I když lze pochopit novinářský zájem o tuto problematiku, režim utajení není v takovýchto případech nijak neobvyklý. Dohoda o splácení dluhu byla sjednána v tomto režimu, protože i předcházející smlouvy, které tato dohoda nahradila, měly tajný charakter. Režim utajení přetrvává i ještě několik let po uzavření příslušných smluv, takže je nelze – jak se dovolává autor článku – s okamžikem uzavření příslušné smlouvy odtajnit. Jak sám autor v článku konstatuje, i na Slovensku, které je jedním z partnerů dohody, mají tyto informace neveřejný charakter.
Dluh vznikl v polovině osmdesátých let minulého století, kdy se Sýrie v důsledku poklesu cen ropy dostala do ekonomických potíží. V devadesátých letech zaznamenaly vzájemné diplomatické a hospodářské styky citelné ochlazení a komunikace o vypořádání pohledávek byla obnovena až v roce 2001. Definitivní dohoda byla za účasti Slovenska podepsána v letošním roce. Podmínky sjednané v dohodě jsou srovnatelné s obdobnými smlouvami, které Sýrie uzavřela například s Polskem či Německem. Vyřešení syrského dluhu je pro Českou republiku významné především z hlediska budoucnosti, neboť ve svém důsledku umožní rozvoj další spolupráce s touto zemí.
Marek Zeman,
tiskový mluvčí ministerstva financí
