Menu Zavřít

Tajemství syrského dluhu

18. 11. 2005
Autor: Euro.cz

Pohledávka nebyla prodána

Mnohamiliardový dluh Sýrie vůči Česku už neexistuje. Týdeník EURO má informace, že ministerstvo financí z pohledávky vymáhalo jen deset procent, zbytek odpustilo. Resort Bohuslava Sobotky všechny informace o debalokaci zařadil do režimu utajení, přestože jde o příjmy do státního rozpočtu, jehož položky mají být veřejné. Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý z ODS tento krok považuje za skandální. „Jsou to peníze státu a občané mají právo vědět, kolik tato transakce vynesla. Kdyby ministerstvo tajilo jen podrobnosti, tak bych to pochopil. Ale že neřekne výši dluhu, ani částku, kterou získalo zpět, mě zaráží,“ řekl Tlustý týdeníku EURO.
„Záležitost podléhá režimu utajení. Pohledávka nebyla prodána, ale byla řešena na vládní úrovni přímo, trojstrannou dohodou mezi Českem, Slovenskem a Sýrií. V dohodě byly stanoveny podmínky splácení. Sýrie je splnila,“ uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman.
Dluh Sýrie vznikl ještě za společného státu Čechů a Slováků a po rozdělení se dohodlo, že kdyby Sýrie něco vracela, dvě třetiny peněz dostane Praha, zbytek Bratislava. Mluvčí slovenského ministerstva financí Peter Papánek byl vstřícnější než jeho český kolega. „Pohledávka byla vypořádána na základě dohody mezi vládami SR, ČR a Sýrie o restrukturalizaci a splacení závazků vůči Česku a Slovensku z 1. dubna 2005. Část byla uhrazena ve formě dvou stejných peněžních splátek. Zbytek byl odpuštěn. Třetinu z každé platby získalo Slovensko. Postup byl stejný s Českem. Údaje o výši pohledávky nemůžeme poskytnout, protože materiál pro vládu i příslušná dohoda jsou na stupni utajení V,“ sdělil Papánek.
Stupeň utajení V znamená vyhrazeno, což je nejnižší úroveň. V poslední době se dává téměř na každý vládní materiál. Možná, že si o utajení řekla syrská strana jako o jednu z podmínek pro zaplacení. Ale když už peníze poslala, není důvod cokoliv utajovat. Nebo se při vymáhání dělo něco nekalého? Při pohledu na skandály kolem deblokací ruského, kazašského či peruánského dluhu je tato otázka na místě. Sobotkovi úředníci se snad stydí za to, že deblokovali jen za údajných deset procent? Kolik to bylo vůbec procent? A byla ta procenta určena odborným způsobem? „Pokud ze syrského dluhu někdo v tichosti odepsal 90 procent, tak to je zlodějna,“ dodává poslanec Tlustý.
Informace týdeníku EURO říkají, že z celkového dluhu na Česko připadlo 660 milionů dolarů. Avšak v částkách, které byly dříve zveřejněny, je zmatek. Výše pohledávky vůči Československu v roce 1992, kdy Damašek navštívil tehdejší federální ministr financí Jan Klak, činila asi jednu miliardu dolarů. O devět let později náměstek ministra financí ČR Ladislav Zelinka, který nedávno svoji funkci musel po skandálu s peruánským dluhem opustit, mluvil o půl miliardě dolarů. Před rokem agentura AFP s odvoláním na oficiální syrský deník As-Saura napsala, že dluh vůči Česku a Slovensku činí celkem 1,5 miliardy dolarů a Sýrie vrátí patnáct procent. Letos v lednu ČTK s odkazem na ministerstvo financí uvádělo už jen 3,2 miliardy korun, což je zhruba 130 tisíc dolarů.

  • Našli jste v článku chybu?