TAJNÁ SLUŽBA, A. S.

B I S

Vlády Václava Klause a Josefa Tošovského dostávaly od civilní kontrarozvědky informace o pravém původu afér namířených proti českému státu a jeho významným politickým stranám. Nechaly si je však pro sebe a neinformovaly veřejnost. Pro týdeník EURO to uvedl ministr Jaroslav Bašta.

Nová slovenská vláda minulý týden oficiálně informovala o tom, že tajná služba této země za Mečiarovy vlády vyvíjela aktivity proti zájmům České republiky. Bezpečnostní informační služba (BIS) o tom věděla a nebyla sama. Podle zdrojů týdeníku EURO všechny čtyři české tajné služby, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace (UZSI), Vojenské obranné zpravodajství (VOZ), Vojenská zpravodajská služba (VZS) a BIS podávaly vládě informace o aktivitách Slovenské informační služby (SIS) v České republice.

Vláda věděla a mlčela

„O tom, že BIS informovala vládu o akcích slovenské tajné služby není sporu, řekl ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. „Otázka je, zda tyto informace byly dostatečně kvalitní a podané včas, dodal Bašta.

BIS informovala tehdejší vládu Václava Klause kupříkladu o takzvaném Zemanově kufříku a vláda Josefa Tošovského zase věděla o původu bamberské aféry. Obě akce poškodily pověst ČSSD. Podle Bašty si vlády Klause a Tošovského tyto informace nechaly pro sebe. V jejich zájmu přitom bylo, aby veřejnost o pravém původu afér věděla. Dezinformace se totiž mohly dotýkat i stran, které v obou vládách tvořily koalici.

„Tenkrát bylo známo, že tyto aféry byly zaměřené nejen proti ČSSD, ale na všechny demokratické strany v České republice, řekl Bašta.

Na přelomu let 1996 a 1997 dal tehdejší náměstek ředitele Bezpečnostní informační služby Jaroslav Jíra pokyn k policejnímu šetření případu takzvaného Zemanova kufříku.

V této kauze šlo o skupinu osob z jedné moravské bezpečností agentury, která shromažďovala a prodávala pravé i falešné materiály BIS, policie a ministerstva vnitra různým podnikatelům. A právě tato bezpečnostní agentura prostřednictvím svého spolupracovníka Miloše Demétera předala falešné diskreditující materiály Mikuláši Tominovi z ČSSD.

Vyšetřování zastaveno

Olomoucká expozitura BIS sice tyto aktivity sledovala a hlásila je nadřízeným, ale vyšetřování bylo bezdůvodně zastaveno. Před sněmovní komisí pro kontrolu BIS vypovídalo v roce 1997 několik bývalých zaměstnanců služby, kteří upozornili na závažné nedostatky. Tehdejší ředitel BIS Karel Vulterin však odmítl zbavit své podřízené mlčenlivosti.

Podle deníku Právo má nyní vláda v úmyslu zprostit mlčenlivosti několik lidí z BIS, kteří jsou ochotni vypovídat před poslanci o vážných chybách ve fungování a práci civilní kontrarozvědky.

Premiér Miloš Zeman připomněl, že například kauza lehké topné oleje, rumová aféra a další případy byly šetřeny bez jakýchkoli výsledků a vyšetření bylo později pozastaveno.

„Vím i o tom, že údajně (tajná služba) informovala minulé vlády o pokusech tunelovat mimo jiné CS Fondy a fond Trend, a vlády na to nereagovaly, řekl Zeman Právu 8. února.

Ministr Bašta, který v té době působil jako předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS, označil po slyšení lidí z olomoucké expozitury stav tajné služby za alarmující. „Od začátku bylo jasné, že slovenská tajná služba spolupracuje v těchto věcech s jinými službami z východu, řekl Bašta.

Podobný názor má i bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý a předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS). Existuje také podezření, že agenti SIS dodnes působí v řadách BIS.

Kdo povede firmu?

BIS v uplynulých letech nepracovala dobře. Nedávno byl odvolán její ředitel Karel Vulterin, ale zatím není jasné, kdo nastoupí po něm. Ministr Bašta odmítá sdělit, koho by rád v této funkci viděl.

Spekuluje se například o tom, že jedním z kandidátů je nynější ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Tomáš Kadlec. Tyto informace však na dotaz týdeníku EURO dobře informovaný vládní zdroj odmítl. „Tomáš Kadlec je sice schopný člověk, který má dlouhodobé zkušenosti z práce v tajných službách, ale je příliš mladý. Kadlec by mohl být až jedním z příštích ředitelů BIS, řekl vysoký státní úředník, který si nepřál být jmenován.

Dalším možným kandidátem na post ředitele BIS je údajně nynější ředitel Vojenského obraného zpravodajství Jiří Růžek, který působí jako šéf této služby od června 1994. Před tím pracoval jako náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Jeho handicapem je ovšem to, že mu hrozí trestní stíhání. Před časem totiž údajně ochránil svého známého před trestem za autonehodu tím, že ho zařadil jako agenta VOZ.

Politici se shodují, že nový ředitel BIS by měl být nestraník s dlouhodobou zkušeností s prací v tajných službách. Problém je, že takových lidí moc není. Jedním z důležitých kritérií pro nového ředitele také je, aby ovládal angličtinu. Žádný z minulých ředitelů civilní kontrarozvědky totiž anglicky neuměl.

„V době, kdy Česká republika vstupuje do NATO a naše tajné služby začínají intenzivně spolupracovat se službami západních zemích, je nezbytné, aby ředitelé těchto služeb ovládali angličtinu, řekl nejmenovaný zdroj týdeníku EURO.

„Novým šéfem civilní kontrarozvědky by se měl stát právník, domnívá se Ivan Langer, místopředseda ODS a ministr vnitra ve stínové vládě stejné strany, který je navíc členem sněmovní komise pro kontrolu BIS. Jeho stranický kolega Jan Klas na tom, aby byl nový ředitel právník, netrvá. Podle něj by to měl být člověk, který nepochází přímo z řad této tajné služby.

Oba muži se ovšem rozcházejí v názoru pod koho, či pod kterou instituci by civilní kontrarozvědka měla spadat. Langer si myslí, že BIS by měla odpovídat pouze premiérovi, ale Klas je zásadně proti. „Stojíme na prahu jedenadvacátého století, kde informace znamenají všechno. Pokud tajná služba bude spadat pod jednoho člověka, tento člověk bude mít pod kontrolou ohromné množství informací, a tím pádem se stane velmi mocným a potenciálně nebezpečným, soudí například Klas.