Ukrajina může pošilhávat po Východním partnerství, nikoli však po členství v EU
Počátkem tohoto roku, v průběhu plynové krize, nebyla Ukrajina – dle tvrzení Gazpromu – ochotná připustit účast kontrolorů z mezinárodní firmy SGS na svých měřicích stanicích na ukrajinsko-ruské hranici. Ukrajinci to prý přiznali s odůvodněním, že účast kontrolorů nedovolila ukrajinská tajná služba (SBU).
Podivné metody
Asi to není náhoda, protože nedlouho poté se nechal slyšet zástupce náčelníka SBU. Jejich speciální komando prý může dostat příkaz, aby ukrajinské vládě zabavilo dokumenty, o něž má SBU zájem, když vyšetřuje případ, v němž prý někdo ukradl kamarádům ukrajinského prezidenta několik milionů krychlových metrů plynu. Komando už takto zasáhlo – v rámci „běžných vyšetřovacích aktivit“ v sídle ukrajinské státní ropné firmy Naftogaz. To znamená, že SBU pracuje za státní peníze pro privátní účely, a k tomu účelu je vybavená policejními a vyšetřovacími pravomocemi.
SBU umí také unikátně bojovat s drogami! Například loni se domnívala, že v Oděse jsou na palubě lodi s banány i drogy. Ty sice nenašla, ale co kdyby? Proto raději nechala tuto řeckou loď v přístavu tak dlouho, až všechny banány shnily – a s nimi i drogy, ať už tam byly, nebo nebyly.
Loni SBU dokonce rozbila zločinecký gang, který odvážel železný šrot a dřevo ze zakázané černobylské zóny a následným prodejem na něm vydělával! Úkol hodný tajné služby, šmírovat po sběrných surovinách!
Agenti v akademickém prostředí
Ukrajina se přinejmenším v devadesátých letech nepodílela na nelegálním obchodu se zbraněmi a příslušníci jejích tajných služeb už vůbec ne! Dle cimrmanovské logiky experta SBU na zbrojní obchody to prý lze dovodit z toho, že žádný ukrajinský špion při tom nikdy nebyl chycen. Ani na Balkáně, ani když Tálibán nakupoval tanky. Existují sice soukromé firmy obchodující zbraněmi, ale o jejich činnosti – dle téhož experta – zase naopak SBU „nemá ani tušení“. Neuvěřitelné, ale to není všechno.
SBU prý letos stáhne z univerzit všechny své tajné agenty. Dle nového ředitele SBU je ministr školství Ivan Vakarčuk „absolutně ukrajinským ministrem, a proto spolupracovníci SBU nemají už na univerzitách a vysokých školách co dělat“. Škoda, že se pro samé fízlování nepoučili nic o akademických zvyklostech v Evropské unii, kam se prý Ukrajina moc těší!
Co dělali tajní agenti v akademickém prostředí? Podíleli se i na přípravě výstavy o ukrajinském hladomoru! Ideologicky „pomýlení“ historici by totiž mohli napsat, že za hladomor nemohla jen vláda, ale i hrozné sucho. A že na Ukrajině neumírali jen Ukrajinci, že lidé neumírali jen na Ukrajině a že to nebyl první ani poslední hladomor v historii země. A že to nebyla genocida, s jejímž uznáním byli ukrajinští předáci odmítnuti v OSN, UNESCO a naposledy i v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE).
Ztráta soudnosti
Historici hodní toho jména by se asi ani nesnažili připodobňovat ukrajinský „holodomor“ holokaustu, jak se o to snaží ukrajinský prezident Viktor Juščenko, čímž si vysloužil ostré protesty z Izraele. Juščenko zřejmě úplně ztratil soudnost, prohlašuje-li za „bojovníky za svobodu Ukrajiny“ například Romana Šucheviče, který se podílel v létě 1941 ve Lvově na pogromu Židů, nebo banderovce, o jejichž zločinech na ukrajinských a polských Židech je také dostatek důkazů. V stejných intencích je také udělení titulu „kandidáta věd“ takzvanou Mezioblastní akademií personálního managementu – největší soukromou ukrajinskou školou – Davidu Dukeovi, revizionistickému popírači holokaustu, jenž byl nedávno vypovězen z ČR.
Politické zneužívání památky obětí hladomoru ukrajinskými zpravodajci nakonec skončilo neuvěřitelným trapasem. Panel připravený agenty SBU na výstavu o hladomoru na Ukrajině v letech 1932 až 1933 totiž obsahuje fotografie, které sice pocházejí z třicátých let, nikoli však z Ukrajiny, nýbrž z USA! Dle webu „Res publica“ na to upozornili členové ukrajinské nadace Historická paměť. S tím, že originální fotografie byly dohledány v USA. Je nesporné, že Ukrajina v současné kondici může pošilhávat po Východním partnerství, nikoli však po členství v EU.
