Služeb nízkonákladových společností využívá 41 procent manažerů
Využíváte služeb nízkonákladových leteckých společností?
- ano 41,7 %
- ne 58,3 %
Na provozu pražského letiště se stále více podílejí nízkonákladoví dopravci. Zatímco loni tyto aerolinie přepravily za celý rok 17 procent z 10,8 milionu lidí, kteří přes Prahu cestovali, letos za první pololetí to již bylo přes 19 procent. S levnými aerolinkami dopravci za prvních šest měsíců cestoval skoro milion lidí. Očekává se, že tito přepravci by se v roce 2010 mohly na trhu podílet více než 30 procenty. A jak jsou na tom čeští manažeři? Využívají služeb nízkonákladových leteckých společností? Přes 58 procent účastníků Manažerského barometru odpovědělo, že prozatím dává přednost tradičním aeroliniím.
Pro prvního respondenta mají low-costy malou nabídku: „Důvodem mé záporné odpovědi není nedůvěra k těmto společnostem, ale pouze skutečnost, že zatím ve všech případech, které jsem řešil, byla jedinou použitelnou variantou nabídka tradičních leteckých společností. Takže kéž je nabídka nízkonákladových společností co největší.“
Tento manažer se domnívá, že v současné době mají nízkonákladové společnosti v poskytovaných službách spíše nedostatky než přednosti: „Služeb low-cost přepravců jsem využil dvakrát, takže v tomto kontextu se dá hovořit o tom, že jejich služeb využívám. Chcete-li letět z letiště v Brně-Tuřanech do zahraničí, máte totiž možnost využít prozatím toliko tři pravidelné linky, do Frankfurtu (plnohodnotná linka společnosti Cirrus Airlines), do Londýna (Ryanair, tedy low-cost) a do Prahy (letadlo však letí jen dvakrát denně, brzy ráno a v 15:00 hodin odpoledne), ostatní odlety z Brna do Prahy nahrazuje místo letadla autobus ČSA, což je totální nesmysl jak logistický, tak cenový a v případě, že je vaším cílovým městem Praha, vůbec nic neřeší. Mnohem kvalitnější služby než ČSA na trase Brno-Praha a zpět poskytuje Student Agency se svými autobusy. Jinak většinou do zahraničí odlétám z letiště v Praze-Ruzyni, přičemž ze svých zkušeností a zkušeností mých známých mohu uvést, že výsledná cena letenky u low-cost přepravců po přičtení bezpečnostních a letištních tax, palivových příplatků a ceny transakce kartou přes internet se často od ceny ČSA liší jen nepatrně. Navíc změna rezervace u low-costů není rozhodně zadarmo a často ji ani nelze realizovat, může být až stejně drahá jako nová letenka.“
Manažer tohoto podniku vysvětluje, že se jeho zaměstnanci rozhodli dát opět přednost klasickým dopravcům: „Naše firma má sídlo v Anglii a musím uvést, že před třemi až čtyřmi roky jsme služeb nízkonákladových leteckých společností využívali více. Dnes se ceny hodně vyrovnaly a nabídka klasických leteckých společností je z hlediska počtu letů lepší, takže postupně ve firemním obchodě od nízkonákladových společností ustupujeme.“
Když je možné provozovat leteckou dopravu s nižšími náklady, mohly by tohoto vzoru využít i ostatní aerolinky: „Stále nerozumím jejich obchodnímu konceptu. Připadá mi nemožné ušetřit na občerstvení, online prodeji letenek a přistávacích poplatcích tolik, aby bylo možné nabízet letenky tak výhodně proti klasickým aerolinkám. A kdyby tomu tak skutečně bylo, proč klasické letecké společnosti, které se (téměř) všechny potýkají se ztrátami, tento zázračný recept nepřevzaly?“
Autor následující odpovědi je klientem levnějších dopravců a vyjmenovává, proč se pro ně rozhodl: „Po Evropě kdykoliv je to možné: je to výrazně levnější, ty velké nízkonákladové společnosti (jako EasyJet nebo Ryanair) jsou vesměs dochvilnější, s výjimkou administrativních zásahů (jako nyní v souvislosti s terorismem) mají mnohem menší omezení pro kabinová zavadla, odbavení na letišti tím pádem probíhá rychleji (snad s výjimkou pražského letiště) a po příletu není nutné na zavadlo čekat. Baggage handling ČSA na letišti Ruzyně se zejména po otevření terminálu Sever 2 stal ostudou České republiky. Nikde jinde ve světě jsem na kufr nemusel čekat 65 minut. Nízkonákladové společnosti mají vesměs novější letadla než tradiční dopravci. Při trvání letu do dvou hodin (což jsou v Evropě prakticky všechny lety) necítím potřebu s lokty u těla pojídat něco, co jen vzdáleně připomíná jídlo, kdy veškeré občerstvení se scvrklo do podoby mrňavé houstičky, ke které by měl podáván mikroskop. Pak ten krátký let opravdu raději přežiji o hladu (nebo si za své peníze koupím sendvič) a rozdíl v ceně letenky využiji na ubytování v luxusním hotelu a nóbl večeři. Jen mi po té večeři bude trochu ležet v žaludku, že jako daňový poplatník musím také přispět na ty dvě miliardičky, které ČSA potřebují, aby své služby mohly poskytovat i nadále.“
Odpovídalo 96 manažerů
