Pokud se Brno brzy nerozhodne, kde chce nádraží, vysokorychlostní vlaky se mu budou vyhýbat a na miliardy z EU může zapomenout
Téměř stoletý příběh brněnského nádraží se blíží do finále. Jaké bude, si přitom v tuto chvíli nikdo netroufá odhadnout. Po letech, kdy přípravy na jeho odsun jely na plné obrátky, totiž loňské komunální volby vynesly na radnici bojovníky za zachování železniční stanice v centru. Stát, který by největší investici na kolejích v dějinách země platil, už jen chce, aby se v Brně konečně rozhodli. Mělo by se tak stát v příštím roce, kdy bude hotova studie proveditelnosti, kterou nechá zpracovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) pro obě varianty. Zároveň se bude konat místní referendum.
Pokud se Brněnští ani poté nerozhoupou, jihomoravská metropole pravděpodobně zůstane mimo mapu evropských vysokorychlostních tratí. A na střelu, která by je za hodinu dopravila do Prahy, mohou zapomenout. Navždy.
Odpůrci už sedí na radnici
Známý brněnský aktivista Matěj Hollan, který se proslavil přejmenováním Brna na Krno, už v devatenácti letech sbíral podpisy pod petici proti přesunu nádraží zhruba o kilometr dál od centra města do míst, kudy dnes projíždějí nákladní vlaky. Byl přesvědčen, že za megalomanským projektem stojí především náklonnost vládnoucí garnitury ČSSD a ODS k majitelům pozemků tzv. Jižního centra – nejcennějších rozvojových parcel pod Špilberkem. Téměř 135 nevyužívaných hektarů táhnoucích se od nádraží zhruba kilometr do centra Brna se má stát eldorádem developerů, jakmile se nádraží posune. Hollan se ještě před vstupem do politiky dva roky soudil o to, aby dostal smlouvy a rozklíčoval skutečné majitele pozemků, které získaly od městské akciovky (seděl v ní mimo jiné bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS) kyperské firmy. Zjistil například, že část parcel vlastní firmy napojené na skupinu J&T. Následně udělal hlupáky z Českých drah. Ty uzavřely v roce 2008 na čtyřicetiletý pronájem nádraží a přilehlých parcel s předkupním právem kontrakt s čerstvě založenou firmou Brno New Station Development. Když podal Hollan i tady žalobu, přišel mu z drah štos začerněných stránek.
Zajel do Prahy a nechal si ještě smlouvu stáhnout na flashku, kde pasáže jednoduše odčernil a zveřejnil.
Dnes už Hollan tak kategorický není. „Je to stará kapitola. My se s investory budeme bavit. Všichni si už uvědomili, že prosazovat ideologicky a silou jeden názor nikam nevede. Jediné, na čem nikdo nevydělá, je, když vše zůstane při starém,“ říká. Pro ANO, které má primátora, je prý stěžejní právě studie proveditelnosti. Ta by měla být snad hotova do podzimních krajských voleb, tedy před konáním všelidového hlasování. „My nejsme zatížení minulostí a věřím, že i koaliční partneři budou výsledek respektovat. Nejdůležitější je, abychom vůbec nějaké nádraží měli.
Měl by to být i národní zájem. Bez uzlu u nás je možné, že vysokorychlostní tratě minou celou Českou republiku,“ tvrdí Richard Mrázek, radní pro dopravu za hnutí ANO. S tím ale může narazit u koaličního partnera, Strany zelených, která léta staví svou politiku na tom, že se nádraží nebude přesouvat z centra někam do kopřiv. A teď mají Zelení v Brně Martina Andera náměstkem pro územní rozvoj, což je klíčová pozice, jelikož v platném územním plánu se počítá pouze s tím, že se nádraží přemístí.
Ander byl už u toho, když se za ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL), pro něhož byl odsun železnice srdeční záležitostí, musely miliardy nachystané pro Brno narychlo utrácet po celé republice.
Právě Ander prý byl tím, kdo stěhování kolejí zablokoval. A nevzdává se ani opozice, která prosazovala v minulém volebním období opak. Všechny kroky radnice vedoucí k podpoře nádraží v centru se chystá právně napadat a u soudu zpochybnila i referendum. Stejní lidé, kteří překazili souběh referenda s minulými komunálními volbami, jej teď chtějí hned. Patrně věří, že věčným sporem již notně unavení Brňané k urnám mimo volby nepřijdou, a referendum tak nebude závazné.
Zdroje jsou
Historie se opakuje. Zdroje opět jsou. Brněnské nádraží v obou variantách je možné financovat z evropských fondů, a to jak z operačního programu pro dopravu pro období 2014 až 2020, tak z fondu CEF, který je zaměřen na propojování Evropy. „Pokud vyjde studie proveditelnosti, bude nejdůležitější, aby už byla konečně vybrána varianta a ‚poražený tábor‘ uznal vítězství druhé strany,“ říká Luděk Sosna z ministerstva dopravy. Projekt je totiž stále v prenatálním stadiu, které začalo již na počátku minulého století. Poměrně živá byla myšlenka přesunu nádraží v 70. a v 80. letech a znovu nabrala na obrátkách v souvislosti s investicemi do koridorových tratí v letech devadesátých. Daní za luxus nádraží v centru je totiž to, že vlaky tudy musejí v ostrých obloucích projíždět místy jen 30kilometrovou rychlostí. Debata se ale vždy vedla pouze ve stylu „nádraží přesunout, nebo přesunu zabránit“.
Až nedávno padl mýtus, že nádraží nejde přestavět tam, kde teď je. Loni totiž udělala pro SŽDC společnost IKP Consulting studii, která po technické stránce zkoumala možnost setrvání nádraží i kilometrový odsun. Výsledek: technicky je proveditelné obojí. Studie na rozdíl od těch předchozích získala další rozměr také tím, že měla za úkol zakomponovat do obou řešení právě i vysokorychlostní spojení, bez nichž Evropa peníze nepošle. Analýza ovšem posunula projekt do jiné finanční dimenze. Zatímco dosud se mluvilo o dvaceti miliardách, odhad IKP se pohybuje u obou variant od 40 do 50 miliard. Studie IKP také uvedla, že variantu odsunutého nádraží lze uskutečnit zhruba o deset let rychleji než přestavbu stávající stanice.
Město dosud pracovalo jen s tím, že se nádraží přesune. Projekt se už dostal do stádia územního rozhodnutí. To ale vždy odpůrci dokázali napadnout a zrušit.
I kdyby se příští rok ukázalo, že ani sto let nebylo Brnu dost, něco se už stát musí. Obě nádraží – pro osobní dopravu, i to nákladové – jsou v žalostném stavu. Opravy se odkládají kvůli nedořešenému přesunu příliš dlouho. „Pokud se nerozhodne žádná z variant, SŽDC nezbude nic jiného než začít lít miliardy do prosté rekonstrukce. Potom už nikdo žádný zásadní krok neudělá,“ varuje Luděk Sosna z ministerstva dopravy.
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
