Komisařka Redingová chce regulovat roamingové ceny
Evropská komisařka Viviane Redingová se nijak netají tím, že bojuje proti tržním silám. Pustila se do bitvy s velmi silnými hráči z řad evropských telekomunikací. Trnem v oku jsou jí příliš vysoké ceny za roamingové volání z mobilních telefonů, když se jejich majitel ocitne v zahraničí - v jiné zemi Evropské unie. „Není možné trestat Evropany za to, že překročí hranice,“ uvádí Lucemburčanka Redingová, která má v Bruselu na starosti informační společnost a média. A hrozí, že Evropská unie bude regulovat nejen poplatky za pronájem sítí, ale také maloobchodní ceny za roamingové hovory. Pustila se do riskantního podniku, neboť je velmi sporné, zda je v tržní ekonomice vůbec přípustné a rozumné regulovat ceny, jež platí spotřebitelé.
Redingová nicméně může získat značnou popularitu, zvláště u těch Evropanů, kteří cestují do zahraničí a zažili velké překvapení, když platili účty za volání v zahraničí. Šokem pro řadu z nich byla i skutečnost, že v ostatních zemích Evropské unie platí i za přijímání hovorů. Komisařka tvrdí, že to nejdříve „zkoušela po dobrém“. Loni v říjnu vytvořila webovou stránku, na níž byly zveřejněny výše roamingových cen u jednotlivých operátorů v různých zemích. Když zjistila, že to telekomunikační firmy nevyprovokovalo k jejich razantnímu snižování, rozhodla se pro tvrdší postup. V únoru navrhla, aby příslušné nařízení Evropské unie zajistilo, že mezinárodní roamingové poplatky nebudou vyšší než ty v rámci jednoho státu. Jde o to, aby si telekomunikační firma neúčtovala různé ceny při pronájmu svých sítí jinému operátorovi. To se zdálo být v pořádku, v souladu s logikou jednotného evropského trhu a liberalizace síťových odvětví.
Kam dopadne lavina.
S tím se však lucemburská komisařka nespokojila. Její podřízení v Bruselu dali najevo, že regulaci musí přímo (nikoliv pouze nepřímo) pocítit lidé, aby bylo jasné, co pro ně Evropská komise dělá. Lucemburská komisařka prohlásila, že bude požadovat, aby uživatelé mobilních telefonů volali ze zahraničí za stejné ceny, jako když telefonují ve své zemi, a aby se cena hovoru v rámci navštívené země unie pohybovala na úrovni běžného místního hovoru. Příslušný návrh Evropské komise má být předložen v červenci a dosud se spekuluje o tom, co by měl přesně obsahovat. Předpokládá se však, že cílem bude zcela zrušit poplatky za přijímání hovorů v zahraničí, neboť základním pravidlem by mělo být, že platí ten, kdo volá. Cena hovorů v zahraničí by se kromě toho skutečně odvíjela od domácích cen za srovnatelné služby.
Jisté je, že návrhy Viviane Redingové narazí na tvrdý odpor. Projednávání bude složité, projekt komise budou muset schválit členské státy Evropské unie i Evropský parlament. Při projednávání je nutné vzít v potaz stanoviska představitelů telekomunikačního odvětví. Redingová prohlásila, že po té, co oznámila své záměry, strhla se lavina lobbistů, která ji chce smést i s jejími návrhy. To však neznamená, že by oni lobbisté neměli po ruce logické a racionální argumenty.
Pod úroveň nákladů.
Základní protiargument zní, že návrh Redingové postrádá ekonomickou logiku. Při roamingovém volání je nutné počítat s poplatky za používání sítí jiných operátorů. I kdyby byly dnešní ceny nadhodnocené, není možné je srážet až na úroveň domácích hovorů. Když se tak stane, budou telekomunikační firmy muset zdražit také telefonáty uvnitř jednotlivých států. To, co vypadá na první pohled pro zákazníka zajímavě, se nakonec může ukázat jako nevýhodné. Asociace mobilních operátorů GSMA například tvrdí, že současné plány Bruselu by srazily ceny roamingových hovorů na úroveň až o devatenáct procent nižší, než činí náklady.
Studie auditorské a poradenské společnosti Ernst & Young (viz strana 63) dochází k závěru, že telekomunikační firmy musejí značně investovat do infrastruktury, nových služeb a budování marketingových značek, pokud chtějí být do budoucna schopné konkurence. I z tohoto pohledu se přehnaná regulace může projevit negativně, neboť peníze na investice pak mohou chybět.
Také evropská organizace European Regulators Group, která sdružuje národní telekomunikační regulátory, se od pozice Bruselu značně odchýlila, byť se dříve zdálo, že snahy Viviane Redingové podporuje. Evropští regulátoři se vyslovili pro určování velkoobchodních cen při propojování sítí, ale v případě maloobchodní regulace se obávají „neočekávaných důsledků“.
Analýzy zatím chybějí.
Čeští mobilní operátoři Eurotel, T-Mobile a Vodafone jsou dnes součástí velkých evropských telekomunikačních gigantů, ať už stejnojmenných, nebo v případě Eurotelu španělské Telefóniky. V odmítavém stanovisku vůči snahám Viviane Redingové se naprosto shodují. „Regulaci nepovažujeme za nutnou, je patrné, že trh může regulovat ceny sám,“ uvádí Martina Kemrová z T-Mobilu. Miroslava Mikulíková z Eurotelu v této souvislosti poznamenává, že tržní prostředí je funkční a umožňuje přirozený vývoj směrem k neustálému zkvalitňování a zlevňování poskytovaných služeb. Eurotel také upozorňuje, že regulace je vždy citlivým zásahem do tržních mechanismů a že zatím nebyly provedeny důkladné analýzy, z nichž by měla jakákoliv regulace vycházet.
Mluvčí firmy Vodafone CZ Jakub Hrabovský se domnívá, že z hlediska snižování cen pro zákazníky je stěžejní především konkurenční nabídka velkých panevropských společností, nikoliv násilná regulace. Jako příklad uvádí službu Vodafone Passport, jež uživatelům ušetří přes třicet procent nákladů a díky níž zákazníci roamují takřka za cenu místního hovoru. Hrabovský v této souvislosti zdůrazňuje, že spuštění této služby nebylo výsledkem regulace, ale naopak reakcí na požadavky zákazníků, kterým vyhovuje přehledný ceník a nižší sazby. Passport má být v dohledné době uveden i na českém trhu.
Sami, či z donucení?
Faktem je, že velké evropské telekomunikační společnosti v poslední době oznámily záměr roamingové ceny výrazně snižovat. Například právě Vodafone mluví o snížení cen o 40 procent ve srovnání mezi lety 2005 a 2007. Má to zřejmě umožnit i zavádění služby Passport do dalších zemí. Je evidentní, že telekomunikační firmy se podobnými prohlášeními snaží čelit snahám Bruselu o přísnější regulaci. Sporné už ovšem je, do jaké míry bylo snižování cen tak jako tak plánované, nebo zda ho podnítily aktivity Lucemburčanky. Pravda bude asi někde uprostřed.
T-Mobile v této souvislosti uvádí, že už dnes nabízí tarifní zvýhodnění Cestovatel a tuzemským zákazníkům tak dává možnost volat v Evropě a ve Spojených státech za obdobné ceny jako v Česku. Za příchozí hovor se účtuje pouze jednorázový poplatek. Eurotel se zase odvolává na své „pravidelné akční nabídky, či nabídky pro jednotlivé segmenty zákazníků“. O letošní letní roamingové akci hodlá informovat v průběhu června. Komisařka Redingová se nicméně již dříve nechala slyšet, že prázdninové akce nemají takový efekt, jak by si představovala.
Jisté nicméně je, že ani dřívější politika Evropské komise nebyla vždy jasná. Část pozorovatelů se dokonce domnívá, že to byl právě Brusel, kdo tažení operátorů za nižšími roamingovými cenami zablokoval. Stalo se tak v době na přelomu století, kdy Evropská komise posuzovala velkou akvizici britské firmy Vodafone v Německu, převzetí společnosti Mannesmann. Tehdejší komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti fakticky zarazil záměr Vodafonu snižovat ceny za volání ze zahraničí v obavě, aby monopolním přístupem vznikajícího giganta nebyly poškozeny konkurenční telekomunikační firmy. V současnosti už Evropská komise postupuje jinak: primární pro ní nejsou obavy konkurentů, ale dopady té či oné fúze na zákazníka.
Příští měsíce ukáží, zda komisařka Redingová půjde tvrdě za svým a získá potřebné spojence pro schválení svých návrhů, nebo se nakonec spokojí s tím, že už vyvinula dostatečný tlak na operátory a posílila sympatie části veřejnosti vůči jinak poměrně kritizované Evropské komisi.
