Považujete pohádky za nezbytnou součást dětství?
Jednoznačně ano. Už odnepaměti, kdy se vyprávěly u ohně a přenášely z generace na generaci. Doba se sice posunula a přišly s ní i nové technologie, ale mozek se tak rychle nemění. Denně vnímáme neuvěřitelné množství vizuálních podnětů, které nás zahlcují, kvůli čemuž naše schopnost udržet si pozornost klesá. Pohádky oproti tomu představují sluchový zážitek, díky kterému dítě rozvíjí svoji představivost. Blízkost rodiče mu navíc dodává pocit jistoty a bezpečí. Kromě toho studie ukazují, že se během čtení zvyšuje produkce oxytocinu (hormon štěstí). Kdybych to měl říct jednou větou, pohádka je jako pusa na dobrou noc.
Mají čtené pohádky šanci dnešní děti zaujmout? Koneckonců, žijeme ve světě tabletů a chytrých telefonů…
My necílíme na děti, ale na rodiče. Usilujeme o to, aby se více četlo a aby si každé dítě na světě poslechlo alespoň jednu pohádku denně. Na tom, jestli z knížky, nebo Readmia, už tolik nezáleží. Zároveň jsme si řekli, že technologie hodláme využít v pozitivním slova smyslu. Koneckonců, samy o sobě zlé nejsou, jde jen o to, k čemu je používáme. Když dítě na tabletu tráví tři hodiny denně tím, že hraje hry, dobré to není, ale jakmile mu technologie pomůže ke vzdělávání a výchově, tak je to v pořádku.
Takže se dá říct, že Readmio v tomto ohledu představuje pomyslný zdravý střed?
Ano, přesně tak. Trendy společnosti nezměníme, záleží pouze na tom, jestli je využijeme ke svému prospěchu, či nikoli. Nám ostatně vůbec nevadí, pokud od jistého věku, řekněme třeba od devíti let, využívají Readmio i samotné děti. I ony si z aplikace mohou číst. Ta si jejich pozornost dokáže udržet, protože kromě samotného obsahu vnímají také hudbu a různé doprovodné zvuky. Ve finále jsme tak objevili pozitivní efekty projektu, o kterých jsme zpočátku ani netušili. Nyní dokonce uvažujeme o speciálním fontu pro lidi s poruchami čtení.
Technologie, na které je Readmio založené, funguje na principu rozpoznávání řeči, kdy rodič čte a aplikace poslouchá. Neztrácí tím rodiče a děti soukromí?
Vzhledem k tomu, že rozpoznávání řeči běží přímo na zařízení, nahrávky z dětského pokoje se nikam neposílají, takže se tím soukromí automaticky chrání. A co víc, na rozdíl od Siri nebo Google Assistant není kvalita závislá na internetovém připojení, což je důležité. Aplikace ví, v jakém řádku se rodič zrovna nachází, a pokud tato oblast obsahuje nějaké doprovodné zvuky, které mají dokreslit děj – třeba když v pohádce O třech prasátkách vlk zabouchá na dveře – aplikace je přehraje. V takovém případě je důležité, aby tam nebylo zpoždění způsobené právě problémy s internetovým připojením.
Čeština se v různých koutech republiky lehce liší, to samé často platí i v jiných zemích. Jak si rozpoznávání řeči poradí s nářečím a cizineckým přízvukem?
S mírou přesnosti jsme celkem spokojení. Zpětnou vazbu máme i od lidí ze školství. Samozřejmě, že v momentě, kdy je nářečí až příliš ohnuté, si s ním aplikace neporadí. Ale v 99 procentech případů funguje spolehlivě. Existují ale jiné faktory, které mohou zážitek zhoršit, třeba když jsou na pozadí velké ruchy. Proto Readmio nemusí dobře fungovat třeba při jízdě v autě.
Pomocná ruka psychologů
Mluvil jste o školství. Evidujete zájem i z této oblasti?
Už teď máme v Readmio stovky škol. Aktuálně běží program pro školy a školky, v rámci kterého nabízíme aplikaci na rok zdarma, a to pro každou paní učitelku či pana učitele. Dále pak s výraznou cenou oproti běžnému ročnímu předplatnému, které činí 599 korun za celou kolekci 400 příběhů, přičemž každý rok jich zhruba 100 přidáváme. Před nedávnem nám přišel požadavek i z pedagogicko-psychologické poradny, tak přemýšlíme, že se rozšíříme i na toto spektrum.
Takže by Readmio fungovalo jako forma psychoterapie pro děti?
Z toho, co víme od psychologů, tak mají aktuálně strašně moc klientů a jejich počet stále narůstá. Hledají proto různé pomůcky, které by jim pomohly s dětmi pracovat. Z rozhovorů následně vyplynulo, že jako domácí pomůcka by mohlo posloužit právě Readmio. To dítěti pomůže projít a následně zpracovat i pochopit různá témata.
Pomocí vašich příběhů?
Ano. Máme definovanou obsahovou strategii – témata, na která příběhy píšeme, přičemž mnoho z nich je vzdělávacího charakteru. Tvoříme příběhy o vědě, vynálezcích, vesmíru, ale třeba také o empatii, emocích či dobrých návycích. Jinými slovy, Readmio má sloužit jako pomůcka při výchově a vzdělávání. Rodič si jednoduše vybere oblast, jaké se chce věnovat, a zvolí si příběh na toto téma. Ten dítěti celou problematiku velmi jednoduše vysvětlí. Hlavní roli při tom nemusí hrát jen magické postavy, může to být příběh čistě ze života.
Aplikaci si za tři roky jejího fungování stáhlo napříč světem už přes 300 tisíc lidí. Ti z ní přečetli skoro tři miliony příběhů v češtině, slovenštině a angličtině. Plánujete přidávat i další jazyky?
Momentálně rozšiřujeme aplikaci o polštinu a němčinu. V druhé polovině roku možná přibydou ještě další dva. Jedním z nich bude zřejmě španělština. Kromě překládání pohádek do daného jazyka, což je asi nejdelší část expanze, musíme aplikaci pro daný trh připravit i z pohledu rozpoznávání řeči. To znamená, že pro každý jazyk vytváříme akustický model.
Píšete pro zahraniční trhy i nové příběhy, nebo se zaměřujete čistě na jejich překlad?
Velkou část naší knihovny tvoří světoznámé pohádky – ,andersonovky‘ nebo ty od bratří Grimmů. To je jádro, které překládáme do každého jazyka. Tedy minimálně v evropském prostoru. Pak přidáváme i pohádky, které jsou ušité na míru konkrétnímu trhu. Například teď se chystáme na vstup do Polska, takže si děláme průzkum, jaké pohádky jsou tam oblíbené a tradiční. Zkrátka a dobře, co je pro polské děti ekvivalentem Povídání o pejskovi a kočičce. Podobně se pak zamýšlíme i nad tím, co je fajn pro děti z Německa.
Aplikace dle vašich slov vznikla hlavně z lásky k dětem. Stejnojmenný startup jste se spolu s dalšími rodiči rozhodli založit až na popud vašich přátel a známých. Jak si firma v otázce byznysu aktuálně vede?
Máme za sebou dvě investiční kola. V tom pre-seedovém nás podpořil fond Zaka Ventures, minulý rok v září pak Depo Ventures a Zero Gravity Capital. Celkem jsme obdrželi 1,6 milionu eur (zhruba 37,8 milionu korun), díky čemuž máme dostatek financí na rozběhnutí projektu. I nadále však zůstáváme v plánované ztrátě. Aby byla aplikace zisková, musí vyrůst globálně. Do profitability bychom se měli překlopit pravděpodobně v roce 2024.
