Příliš benevolentní výklad zákona o veřejných zakázkách bude u části Pražského okruhu bolet
Evropská komise letos v létě na základě auditu rozhodla, že Česku neproplatí deset procent nákladů na stavby nárokující si podporu z Operačního programu Doprava. Vyčísleno jde o zhruba 9,5 miliardy korun. Viděno optikou autostrády zvané Pražský okruh nás nemusí tato plošná korekce příliš mrzet. Rozhodnutí Evropské komise k českým dopravním stavbám je dost možná ještě docela milosrdné.
Odtajněný materiál ministerstev dopravy a financí pro vládu, který řeší financování části 514 Pražského okruhu mezi Lahovicemi a Slivencem, odhaluje, jak dalece naše silnice neobstojí tváří v tvář striktnímu výkladu zákona o veřejných zakázkách, který uplatňují evropští komisaři a koneckonců už i samo Česko. Nyní jde o to, aby se evropské kohoutky po nějaké další návštěvě bruselských úředníků zase nezavřely.
Kabinet rozhodoval o fakturách Po více než dvou letech od slavnostního otevření jihovýchodní části Pražského okruhu doplatilo ŘSD firmě, která stavěla úsek 514, všechny faktury. Stát jí dlužil 630 milionů korun, kterých se údajně chtěla domáhat i v arbitráži. Happy end se ovšem nekoná. Rozhodnout o tom nakonec musela vláda v rámci souhrnného materiálu, který řeší financování celého úseku. Velká část prací byla totiž stavebníkům zadána v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, a to tak, že je nešlo ani dodatečně „zlegalizovat“.
Vládní materiál ukázal, že u části okruhu vysoutěžené za 6,8 miliardy korun nebyl ani zdaleka dodržen 20procentní limit tzv. víceprací povolený Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Vícepráce dosáhly 5,6 miliardy korun. Stavebně se úsek prodražil o zhruba 1,1 miliardy, postavila se ovšem tak trochu jiná silnice, než byla vytendrovaná.
Řada změn během výstavby přitom nemohla být označena za nepředvídatelné, což vyžaduje zákon u zadávání zakázek „napřímo“ a na čemž evropští kontroloři trvají.
Těžko by jim čeští úředníci vysvětlovali například to, že vzhledem ke komplikacím s výkupy pozemků a stavebním povolením, které se řešily až během samotné stavby, předali stavebníkům staveniště o dva roky později. Ti si následně naúčtovali stamilionové kompenzace za zrychlení výstavby. Tyto výdaje není možné ani ex post zlegalizovat pomocí tzv. jednacích řízení bez uveřejnění, které v tomto případě i tak přesáhly 1,3 miliardy korun. Stavební firmě nakonec zaplatilo ŘSD tzv. nezpůsobilé výdaje na základě toho, že kdyby tak neučinilo, hrozila by veřejným financím další újma. Firma totiž práce provedla a ŘSD je odsouhlasilo, přestože zadání prací nebylo v souladu se zákonem. Za to ale nemůže nést odpovědnost dodavatel.
Tohle už není hra To, že si ŘSD při stavbě úseku 514 vykládalo zákon poněkud benevolentně, ale bude něco stát. Tato část obchvatu byla totiž financována ještě ze starého Fondu soudržnosti, takže se na ni nevztahuje výše zmíněná plošná korekce programu Doprava. O část peněz – přesně 716 milionů korun – z evropské podpory, která tady dosahovala 1,9 miliardy korun, opravdu přijdeme. Navíc hrozí, že Česko bude muset jednorázově splatit část úvěru Evropské investiční bance v objemu 3,1 miliardy korun, který na stavbu čerpalo. Úvěrová smlouva totiž stanoví povinnost dodržet domácí legislativu, což se nestalo. Zatím není úplně jisté, jak se EIB k této situaci postaví.
Ovšem ani peníze, které šly na stavbu z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), nejsou bezproblémové. Respektive přinášejí problém spíše časový než faktický. Část „nezpůsobilých výdajů“ – zhruba dvě miliardy korun – bude muset ŘSD pravděpodobně odvést finančnímu úřadu, a jelikož ŘSD nemá vlastní zdroje, bude je muset poslat ministerstvo financí, kam se kolečkem opět vrátí.
Podobně „průšvihová“ (ze zprávy NKÚ by se dokonce dalo usuzovat, že ještě více) bude sousední část okruhu 513 mezi Lahovicemi a Vestcem. Vláda ale závěrečnou zprávu ještě neprojednala, teprve se dokončuje. Pokud bude platit premisa, že ona desetiprocentní plošná korekce očišťuje všechny jí postižené výdaje (dopravní stavby od roku 2007 do konce srpna 2012) od případných dalších postihů, neměli bychom o žádné konkrétní dotace na této stavbě přijít, ať už bude konečný účet jakkoli alarmující.
I oněch plošných 9,5 miliardy neuznaných evropských dotací může Česko ještě teoreticky dohonit na dalších bezchybných dopravních tepnách. Musí je ovšem stihnout dostavět v tomto dotačním období, tedy do konce roku 2015. „Na dálnicích by měla tuto potřebu náhradních projektů vykrýt rekonstrukce a dostavba D1 a výstavba D3. Na železnici to znamená nutnost nalézt další projekty,“ říká Tomáš Čoček, ředitel SFDI. Situaci ještě zkomplikovala odvolání firem v největším tendru SŽDC na modernizaci trati mezi Plzní a Rokycany.
Zkusíme to jinak Fond připravil novou klasifikaci staveb, která by měla pomoci tomu, aby problémy s vícepracemi a proplácením evropských dotací už skončily. ŘSD zavádí některá další opatření, která mají přispět k témuž. Stavební firmy budou soutěžit nikoli zadávací dokumentaci, ke které si pak samy tvořily detailnější realizační dokumentaci (ta se často už v počátku lišila od té zadávací), ale podrobnější projektovou dokumentaci. Státní organizace se také chystá zadávat detailní geologické průzkumy, „ať to stojí, co to stojí“. Zatím se na průzkumy podloží vynakládalo zhruba jedno procento rozpočtu stavby, do budoucna by to mělo být kolem pěti procent. To by mělo ŘSD umožnit eliminaci nejčastější příčiny víceprací – zhotovitelé se zjednodušeně řečeno ve většině případů odvolávají na to, že pod zemí narazili na „překvapení“. A tím možná nejdůležitějším by mělo být to, že ŘSD přestane změny během výstavby akceptovat.
Aby posílil své postavení, mění největší investor v zemi i všeobecné obchodní podmínky, o jejichž úrovni kolovaly v minulosti mezi stavebníky veselé historky. Novinka ale vyvolává kontroverze zejména u tendrů na modernizaci D1, respektive vyvolala více než dva tisíce dodatečných otázek soutěžících, což je jedním z důvodů zdržení průběhu výběrových řízení. ŘSD chce zabránit například tomu, aby po provedení soutěže byla cena stavby automaticky navyšována tzv. valorizací. Investor by si chtěl také ponechat právo odmítnout takové subdodavatele, kteří neumějí dle minulých zkušeností řádně realizovat stavbu, nebo operativně rozhodnout o vypuštění určitého stavebního objektu.
Kolaudace se blíží Do finále se blíží Pražský okruh i po stavební stránce. „Chtěli bychom jej zkolaudovat nejdéle do konce roku. Myslím, že už nám v tom nic nebrání,“ říká Jiří Mayer – čerstvý šéf úseku výstavby ŘSD, který povýšil z postu šéfa závodu Praha. Autostráda za více než 20 miliard korun funguje dva roky ve zkušebním provozu. ŘSD by mohlo konečně převzít od stavební firmy i Lochkovský most, kvůli kterému se málem nekonalo slavnostní přestřihávání pásky v září roku 2010. ŘSD tehdy obdrželo od expertky firmy Mott MacDonald Miloslavy Pošvářové posudek, který zpochybňoval statiku mostu postaveného v Česku neobvyklou technologií. „Od té doby proběhlo několik měření a žádné podstatné vady se neobjevily. Nicméně měření budou probíhat dál a s dodavatelem uzavíráme dohodu, která nám ponechá prostor reagovat na případné nedostatky,“ dodává Mayer. Miloslava Pošvářová, která musela z firmy Mott MacDonald odejít poté, co se pro média kriticky vyjádřila k technickému stavu několika mostů na D47, nastoupila na post šéfky nového oddělení ŘSD, které má hlídat kvalitu silnic místo doposud najímaných soukromých firem. l
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
