Tak zle ještě nebylo

Stát by měl finančně pomoci majitelům lesů, tvrdí dřevaři

Dramatický pokles cen, takřka nulový odbyt. Taková je aktuální situace v českém dřevozpracujícím průmyslu. Ceny smrkové kulatiny určené pro pilařské zpracování klesly od počátku loňského roku zhruba o 40 procent. Zatímco loni na jaře se prodával kubík za 2200 korun, nyní je to 1400 korun. Smrková kulatina je přitom v tuzemsku dominantním zdrojem materiálu pro dřevozpracující firmy. „Situace je skutečně špatná,“ tvrdí předseda představenstva firmy CE Wood Ivan Doubrava. Šéf Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS) František Dejnožka dokonce dodává: „Tak zle ještě nebylo.“ Dřevaři přirovnávají aktuální stav ke třicátým létům minulého století, kdy kvůli minimálnímu odbytu zkrachovaly stovky pil a dalších firem z oboru.

POLOVIČNÍ PROPAD „Tržby celého sektoru se letos propadnou zhruba na 50 procent v porovnání s rokem 2007,“ odhaduje Doubrava. Lesní a dřevozpracující průmysl se v roce 2006 podílel na tvorbě hrubého domácího produktu zhruba šesti procenty, letos by to měla být přibližně tři až čtyři procenta. V následujících měsících zkrachují nebo ukončí podnikatelskou činnost desítky firem – těžbou dřeva počínaje a jeho zpracováním konče. Jen firma CE Wood, která je největším dodavatelem dřeva na českém trhu, kvůli potížím s odbytem před několika týdny ohlásila chystané propouštění zhruba dvou tisíc zaměstnanců. Doubrava tvrdí, že obor negativně ovlivňuje především špatný vývoj v klíčových kategoriích odběratelů. První a nejzásadnější kategorií je stavebnictví, jež odebírá historicky nejvíce dřeva. Stavaři však již několik měsíců stěží odolávají ekonomické recesi, omezují novou výstavbu a snížili odběr dřeva o desítky procent. Dalším klíčovým odběratelem jsou producenti papíru a celulózy. Jenže ani v tomto případě není situace pro majitele lesů a dřevozpracující podniky nikterak příznivá. Celulózkám a papírenským firmám doslova přetékají zbožím sklady, zájem o jejich produkci je minimální. A proto dramaticky omezily nákup dřevní hmoty. Na trhu již dokonce několik měsíců kolují informace, že majitelé největších tuzemských celulózek vážně uvažují o ukončení výroby v Česku a její přestěhování na levnější východ. Týdeník EURO oslovil několik velkých celulózek, zástupci firem však úvahy o ukončení výroby v Česku označili za předčasné. Konkrétnější plány odmítli komentovat s tím, že jde o velice citlivé téma. „O přestěhování alespoň části výroby na východ se v naší firmě mluví od poloviny roku 2007, tedy od doby, kdy se objevily první náznaky ekonomické krize. Možnosti výstavby nového závodu nebo případně akvizice v některé zemi východní Evropy zkoumají takřka všichni větší hráči z oboru,“ uvedl člen vedení jednoho z tuzemských producentů celulózy. Své jméno kvůli možným problémům s majiteli firmy nechtěl zveřejnit. Jak však upozornil, případné přesuny poněkud komplikuje neochota bank půjčovat větší množství peněž na nové projekty.

DO PĚTI LET KLID „Krize určitě skončí, jsem optimista. Situace by se měla zlepšit někdy kolem roku 2014,“ je přesvědčen spolumajitel HLDS Dejnožka. Současně však dodává, že bez určitých podpůrných opatření, především ze strany státu, se zmrtvýchvstání oboru o pár let odloží. Dejnožka totiž upozorňuje, že majitelé lesů mají zákonnou povinnost dbát na to, aby jejich hvozdy nesloužily pouze jako zdroj dřeva, ale krom jiného plnily i vodohospodářskou, rekreační a půdo-ochrannou funkci. „Za takovou službu však nedostávají žádné peníze,“ tvrdí Dejnožka. A navrhuje, aby stát na tyto činnosti začal majitelům lesa přispívat. „Celoplošně, třeba formou poplatku na hektar, jen po dobu krize,“ vysvětlil spolumajitel HLDS. Je totiž přesvědčen, že pokud by vlastníci lesa získali zmíněnou finanční injekci, mohli by zachovat těžbu dřeva a surovinu prodávat za nižší ceny, než jsou současné. A domnívá se, že by se tím udržel při životě i dřevozpracující průmysl. Dejnožka odhaduje výši státního příspěvku na jednu až dvě miliardy korun ročně. „Pokud se majitelé lesa ocitnou ve ztrátě, již nebudou mít zájem jej vlastnit, přestanou těžit dřevo a navazující obory nebudou mít co zpracovávat,“ vysvětlil. Předpověděl, že dřevozpracující firmy by pak byly nuceny – především kvůli nedostatku vstupní suroviny – přesunout svoji výrobu do zemí, kde bude dostatek zdrojů, především na východ. „V takovém případě by po skončení krize nebylo dřevo komu prodávat,“ zmínil katastrofický scénář Dejnožka.
Dřevaři považují za současného viníka nejen ekonomickou krizi, ale i postup státního podniku Lesy ČR. Tvrdí totiž, že firma měla zavést opatření, která by minimalizovala dopad negativních vlivů na český trh se dřevem. Třeba omezením těžby na minimum. Státní podnik však oponuje, že takzvané úmyslné těžby omezil již loni na jaře, když plán těžeb pro rok 2008 byl nejnižší za poslední tři roky. Z plánovaných 8,4 milionu tun metrů krychlových se vytěžilo 8,2 milionu kubíků.

KRIZE? ŽÁDNÁ NENÍ „Nehovořil bych o žádné krizi, ale o zcela normálním vývoji,“ konstatoval Lubomír Šálek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. A svá tvrzení podložil následujícími údaji: ročně v českých lesích přiroste 18 až 19 milionů kubíků dřevní hmoty. V letech 2004 až 2005 se vytěžilo zhruba patnáct milionů metrů krychlových dřeva, zatímco loni přibližně 18 milionů kubíků. „O krizi bych hovořil až v okamžiku, kdy těžba spadne na úroveň roku 2004, což se nestalo. Samozřejmě problémy existují, třeba s poklesem odbytu a cenou řeziva, ale to je v oboru, jenž se cyklicky vyvíjí, zcela normální,“ konstatoval Šálek. Tvrdí dále, že existuje několik možností, jak současné problémy překonat. „Třeba podpora výroby energií z dřevní hmoty, větší zhodnocování dříví formou výroby produkce s vyšší přidanou hodnotou. Otázkou rovněž zůstává, jak by se měl v této situaci zachovat stát. Třeba zda není vhodné daňově zvýhodnit výrobu energií ze dřeva nebo výstavbu domů, kde bude použito větší procento dřeva v porovnání s běžnými budovami,“ navrhuje Šálek. S tím souhlasí i Dejnožka: „Podpora větší spotřeby dřeva, jak v energetice či stavebnictví, tak i ve spotřebním průmyslu, je dlouhodobé řešení, na němž se musí shodnout klíčová ministerstva – kromě jiného ministerstvo životního prostředí a resort průmyslu a obchodu. Les narozdíl od vápence a ropy znovu naroste.“

* SITUACE**
- Ročně v českých lesích přiroste 18 až 19 milionů kubíků dřevní hmoty. - V letech 2004 a 2005 se každoročně vytěžilo zhruba patnáct milionů metrů krychlových dřeva.
- V roce 2008 přibližně 18 milionů kubíků.
- Ceny smrkové kulatiny určené pro pilařské zpracování klesly od počátku loňského roku zhruba o 40 procent. - Tržby dřevozpracujícího průmyslu se letos propadnou zhruba na 50 procent v porovnání s rokem 2007.