Taková to byla velká sláva

ČEZ žaluje Mosteckou uhelnou kvůli dlouhodobé smlouvě

Manažeři společnosti ČEZ v čele s Martinem Romanem měli 1. července roku 2005 důvod k oslavě. „Podepsali jsme s Mosteckou uhelnou (MUS) smlouvu o smlouvě budoucí na dodávky stovek milionů tun uhlí až do roku 2055. Dlouhodobou smlouvu podepíšeme do dvou let. Palivo pro nové zdroje je zajištěno,“ uvedla tehdy firma v prohlášení. Na oslavu této události padlo dle pamětníků několik lahví šampaňského. O dva roky později již tolik důvodů k oslavě není. A šéfové elektrárenské firmy si mohou připít maximálně hořkým fernetem. ČEZ se totiž na žádném dlouhodobém kontraktu se společností MUS, respektive jejím majitelem firmou Czech Coal, nedohodl.

Konec termínu.

„V pátek 29. června jsme na Mosteckou uhelnou podali žalobu, kde se domáháme dodávek uhlí,“ řekl výkonný ředitel energetické firmy Daniel Beneš. V sobotu 30. června totiž vypršel termín, který je v předběžné smlouvě mezi ČEZ a Mosteckou uhelnou uveden jako nejzazší datum pro podpis dlouhodobé dohody. „Na její uzavření máme nárok. Součástí smlouvy o smlouvě budoucí je totiž i klauzule, že pokud se na jejím znění neshodneme, rozhodne o něm soud,“ tvrdí Beneš. ČEZ má nyní uzavřený s MUS jediný platný kontrakt, a to do roku 2012. V posledním návrhu dlouhodobé smlouvy požadovali energetici po MUS přibližně 340 milionů tun hnědého uhlí. Hodnota kontraktu se měla pohyboval na úrovni zhruba 100 miliard korun. Vyjednavač a spolumajitel Mostecké uhelné Petr Pudil reagoval v médiích na oznámení ČEZ slovy: „Do soboty se třeba ještě dohodneme.“

Za limity neručí.

O podmínkách, které by měla smlouva obsahovat, panují mezi vyjednávajícími stranami nepřekonatelné neshody. MUS trvá na svém posledním předloženém návrhu, stejně tak ČEZ. Každý přitom tvrdí, že právě jeho varianta je pro obě strany tou nejvýhodnější. Beneš upozornil, že největší rozpory panují především u takzvaných rozvazujících podmínek, tedy za jakých okolností lze kontrakt zrušit. „Czech Coal trvá na tom, abychom podepsali smlouvu, jejíž platnost skončí k určitému datu v případě, že se nezdaří prolomit územní ekologické limity,“ tvrdí. Ty udávají, kam až se může v současnosti těžit a zatím brání dalšímu dobývání zhruba 250 milionů tun uhlí na dole ČSA. Situaci navíc komplikuje, že ve směru možné těžby leží vesnice Horní Jiřetín a Černice. I z toho důvodu Mostecká uhelná navrhuje, aby smlouva skončila i v případě, že se jí nepodaří získat povolení k hornické činnosti. Tedy krom jiného také vykoupit všechny pozemky, které leží v plánovaném směru těžby. Ani s tímto návrhem ČEZ nesouhlasí.
„Ve smlouvě o smlouvě budoucí není napsáno, že když nedojde k prolomení limitů či vyřešení střetu zájmů, tak ztrácíme nárok na dlouhodobý kontrakt,“ říká Beneš. Jedním z argumentů ČEZ je, že i pokud nebudou limity prolomeny, MUS má ještě důl Vršany, kde se může těžit uhlí bez omezení minimálně dalších čtyřicet let. Navíc znění dlouhodobé smlouvy, které energetici MUS navrhují, počítá se všemi variantami dalšího vývoje, tedy jak s prolomením, tak i zachováním územních limitů. Někteří manažeři elektrárenské firmy tvrdí, že Czech Coal v dohadech o kontraktu do roku 2055 notně přitvrdila poté, co 49 procent akcií za deset miliard korun ovládl finančník Pavel Tykač. A nyní se snaží o co nejrychlejší návratnost své investice.

Bez zdrojů?

Pro plány ČEZ na obnovu dosluhující výrobní základny je přitom dlouhodobá smlouva na dodávky uhlí důležitá. Firma totiž zamýšlí, že v Počeradech na místě zastaralé dosluhující elektrárny postaví dva nové bloky. Každý o výkonu 660 megawatt. Ovšem za podmínky, že bude zajištěn bezproblémový přísun uhlí po dobu jejich životnosti, tedy minimálně čtyřiceti let. Energetická firma je přesvědčena, že u soudu uspěje: „Proto jsme podali žalobu, na uhlí máme nárok,“ soudí Beneš. V opačném případě je však připravena přehodnotit svůj plán na obnovu zdrojů. „V žádném případě nechceme z Počerad odejít. Pokud se nám zde nepodaří získat nové uhelné zdroje, může to urychlit naše rozhodnutí vybudovat plynovou elektrárnu,“ sdělil týdeníku EURO šéf rozvoje ČEZ Jiří Feist. V úvahu připadá i další varianta, kterou má firma připravenu pro případ, že se soudní jednání protáhnou na několik let. Nechat dožít nynější elektrárnu v Počeradech. A v jejím areálu „pro začátek“ vybudovat novou plynovou elektrárnu. Pokud soud rozhodne ve prospěch ČEZ, posléze přistavět další energetické bloky na hnědé uhlí. Beneš si ale variantu, kdy by soud řekl, že ČEZ na dlouhodobou smlouvu nemá nárok, nepřipouští: „Čistě teoreticky by to ale pro firmu neznamenalo žádný větší problém. Pouze bychom přizpůsobili investiční program v Počeradech,“ zopakoval. ČEZ nyní staví nový blok v elektrárně Ledvice, modernizuje dosluhující provozy v Tušimicích a Prunéřově a připravuje několik podobných projektů po celé Evropě. Krom jiného staví novou elektrárnu Gacko v Bosně a Hercegovině, plánuje budování nových zdrojů v Rumunsku, Bulharsku, Polsku a Rusku.

Konec č. 2.

Nezdarem skončila i další jednání mezi Mosteckou uhelnou a ČEZ. Obě firmy totiž od konce loňského roku vyjednávaly o založení společného podniku, který měl postavit novou elektrárnu v Prunéřově za zhruba 60 miliard korun. „Jednání jsou na mrtvém bodě. Neshody jsou příliš velké, než aby se dala očekávat nějaká dohoda,“ konstatoval Beneš. Právě společná elektrárna měla dle představ MUS nahradit dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí. „Ano, i pro nás to byla alternativa. Obě jednání jsme však vedli odděleně,“ tvrdí Beneš. Zdroj týdeníku EURO upřesňuje, že elektrárenské firmě se především nelíbila výše rizik, které by za provoz společné elektrárny nesla. „Největší neshoda je ale hlavně v oblasti takzvaných exitových mechanismů. Tedy za jakých podmínek lze z projektu vycouvat, pokud některý z partnerů nesplní smlouvu,“ uvedl zdroj. Společná elektrárna by byla pro Mosteckou uhelnou výhodnější než „jen“ dodávat uhlí. Přímo by se totiž podílela na rozdělení zisku z prodané elektřiny, který je vyšší než u hnědého uhlí.

E.ON ve hře.

Krach rokování mezi ČEZ a MUS si ovšem pochvalují manažeři koncernu E.ON. Od 1. července totiž mají exkluzivitu na jednání s Mosteckou uhelnou o založení společného podniku na výstavbu nové elektrárny. „MUS by měla vložit do firmy jako aktivum důl, E.ON pak zafinancuje stavbu zdroje,“ uvedl dobře informovaný zdroj. „Spokojeni bychom byli tak s padesátiprocentním podílem,“ řekl Hospodářským novinám šéf E.ON pro expanzi ve střední a východní Evropě Walter Hohlefelder. Na rokování mají obě strany dostatek času. Týdeník EURO má informace, že platnost exkluzivity společnosti E.ON vyprší koncem září letošního roku. A pokud ani do té doby k dohodě nedojde? Nevadí, zájemců je více než dost. O společném podniku s MUS chtějí jednat krom jiných i italský Enel či španělská Iberdrola.

Problémy s pozemkem.

Další zájemci však musí počítat s jistou komplikací. Tou je již zmíněná žaloba, kterou na Mosteckou uhelnou podal ČEZ. „Za současné situace by byla jednání o společném podniku poněkud složitá. Těžko si dovedu představit, že uzavřeme dohodu o nové elektrárně, začneme ji stavět, a pak zjistíme že pro ni není palivo. Protože soud přiřkne uhlí, se kterým jsme počítali, ČEZ,“ konstatoval jeden z nich. A Beneš k tomu dodává: „Je to riziko hraničící s hazardem.“ Problémem může být i pozemek, na kterém by nová elektrárna měla vzniknout. Ten nejvýhodnější, tedy v Počeradech, vlastní ČEZ. Je totiž jednodušší získat potřebná povolení pro novou elektrárnu v místě, kde již v minulosti nějaký zdroj stál. Výstavba na zelené louce může být navíc o desítky miliard korun nákladnější. A další miliardy může stát připojení elektrárny do rozvodné sítě.
Třeba ale dojde i na poněkud překvapivou variantu: „Možnost, že se vrátíme k jednání s Mosteckou uhelnou, stále existuje. Je to obchodní spor, který přechází do další fáze, ale každou obchodní žalobu můžete stáhnout,“ spekuluje Beneš. ČEZ však bude mít jednu podmínku. „Smysluplných obchodních modelů může být několik, ale nemůžeme mít u nich pocit, že jednáme o něčem horším, než na co máme právní nárok,“ řekl Ladislav Štěpánek, který v ČEZ šéfuje nákupu uhlí.